česky e-mail

"Daddy, there's no way I am going to do karate, I want to sing!"

Soustředění sboru Bruncvík 2021

Konečně zas budou na chvilku z domu pryč! Už zase na táboře .. Tak pokud by se někomu (náááhodou) stýskalo, může sledovat jejich zápisky z postupné likvidace tábora.





2021-08-30 - DOVĚTEK



Literární výtvory, alias výkupné za ztracené svršky



EDA, 7 let

Pohádka o Bruncvíku.


Žil kdysi jeden rytíř a po něm se pojmenoval jeden chlapecký sbor.

A ten sbor má zkušebnu v Praze Na Poříčí.

A taky jezdí na tábor do Mikulovic.

Hrají se tady hry, zkouší se a je tu každý večer táborák.

Jsme kamarádi, MÁME SE RÁDI.

Dostáváme tresty za ztracené věci.



Matěj Š, 12 let

Jenda píše básničku o našem pokojíčku,

je nás tady pět, dokonce i šest.

Jsme všichni hloupí a to se sem hodí,

dělám zde též básničku v tomhle pokojíčku.


Děsivé dějiny zde čteme a Bang! hrajeme,

je zde dobře uklizeno, o to vše je postaráno,

spí tady Eliáš a hraje tady Mariáš,

Verthers original papáme a taky pěkně zpíváme...



Lucián, 13 let

Balada o …...


Každý večer ve sprchách,

ocitnou se uši v mukách,

když tam banda huláká,

podlaha se otřásá.


Když se kapitáni sprchují,

letouny pak dům bombardují.

Ozývá se se „DO PR***E „

když tyč se záclonou náhle spadne.


Proč se světlo zhasíná,

když nikdo nic prý nedělá.

Náhle přistane mi na hlavu

šampon neznámých majitelů.


Když se ven však doplazíme,

večer ještě nekončíme.

Zuby si čistíme půl hodiny,

a při tom se ozývají děsivé výjevy.


Popravdě však nechcem aby,

Lence zase ruply nervy.

Tak snad víme pro příště,

že máme aspoň vykonávat potřeby potiše.



Matěj Š, 12 let

Balada o Věrce


Když mě bolí kotníček,

dá mi Věrka čajíček,

Echinaceu nám dá,

když se někdo rozstoná.


Věrka dělá v nemocnici,

léčí se tam živnostníci.

Dělá tam i doktor,

jmenuje se Proktor.


Jezdí s náma na tábor

má tady defibrilátor

Echinacea pálí,

ale já s Matějdou jsme trochu závislí


vitamín B je trochu malinkatý

a taky lehko spolikatelný

Prieznitzův obvaz je studený

a taky velmi léčivý.


Když už někdo nemůže,

tak mu Věrka pomůže.

Když je Lenka nemocná,

Věrka je vždy nápomocná.


Píšu básničku o Věrce

v tom pokojíčku

kde jsem psal minulou básničku


z opery Římská Lukrecie

Věrko, Tobě patří velký dík,

už nebude potřeba žádných dýk.

DĚKUJEM ZA VŠECHNO!!



Tobias, 14 let

Óda na kuchařku


Danka ráda vaří,

čas od času smaží.

Vaří od rána do poledne,

od poledne do konce dne.

Danka pracuje celej den

a někteří nic nedělaj, ani nejdou ven.


Danka se při vaření nefláká

a všechny nás jídlemm láká.

Danka vaří samé dobroty

od špaget po dorty.


Danko, Ty jsi náš kuchař,

tak to jen nezmař,

ale to se nestane,

protože ten den nenastane.


Danko, Tobě patří velký dík,

už nebude zapotřebí v jídelně dýk.

Ódu jsem nenapsal,

stejně bych tím někoho nasr… teda naštval.


jak se vám básnička líbila,

no nic moc extra nebyla…

To už byly dva rýmy, co jsem ukrad,

teď jen čekám,, že bude dobrý návrat.

/doslovný přepis :-)/



Matěj Š, 12 let

2 sloky o Bruncvíku

/ na melodii Loďka malá/

A byla jedna Lenka malá,

a byla jedna Lenka malá,

a ta si u-u- u- usmysle-e-la,

a ta si u-u- u- usmysle-e-la,

že udělá Bruncvík.


Refr.: o-he, o-he….


Los tahali o slánku krátkou,

los tahali o slánku krátkou,

jak se bubu-bu- bude jmenovat,

jak se bubu-bu- bude jmenovat


Refr.: o-he, o-he….



Eliáš, 12 let

Óda na Lenku


Lenko, velký dík za to,

že můžu jít na tábor

s chlapeckým sborem Bruncvíkem,

a naštěstí můžu býti sopránem.


Do sboru možná chodit začnu,

a basem nebo tenorem jednou budu,

na dnešní táborák se těším

a občas strašně prdím.


Když nejsi naštvaná, tak jsi hodná,

Ale když se naštveš, tak to kolem lítá (doslova)

Oslavnou báseň píšu

a už vážně nemůžu.



Víťa, 9 let

Proč chodím na Bruncvík


Na Bruncvík chodím, protože se sem hodím.

Zkoušíme zde písničky na nádherné koncertíčky.

A když už někdo nemůže, každý mu rád pomůže.

Na tábory jezdíme, na procházky chodíme,


když nás něco zabolí, Věrka nám to zahojí.

Z koupelny se ozývají divné zvuky,

ne, počkat, sou to jenom Matějové, co vyvolávají duchy.

A píšeme básničky, za ztracené věcičky.


Paci, paci pacičky, co ! To ! Tady! Nemá! Co! Dělat! No nic…


Mám za sebou už dvě sloky, budu si číst válku s mloky.

Bojovky tu máme, taky obědváme.

Když se napapáme, tak se vykakáme.

Jezdíme na soustředění a tam je zakázáno kouření.


Na vojáky hrajeme a cestičky děláme.

Rozeznění máme, pak si zazpíváme.

Vlak má vždycky zpoždění, má pomalý brždění.

Bruncvík je báječný sbor, nikdo tu zatím nechytil MOR !



Čenda, 13 let

O depresivní stonožce


Žila, byla, jedna stonožka,

a ta stonožka se jmenovala ponožka.

Měla malé nožičky,

proto nenosila botičky.


Když lozila po stromě,

přilepila se jí noha ve smůle.

Utrhla si nohu

a tekla jí krev trochu.


Řvala jak když ji na nože brali

a sousedé ji žalovali.

Žalovali ji vojákům

a byl konec jejích blábolům.


Vojáci ji zavřeli do blázince

mezi samé cizince.

Z cizinců se zbláznila

a z okénka skočila.

2021-08-28 - SAMOSTATNOST


Sobota 28.8., 9.den

Tábor letos utekl jak voda, ještě jsme pořádně nevybalili a je tu poslední den. Poslední rozcvička, rozeznění, poslední zkouška… všichni si to „ poslední“ chtěli užít.. Hoši dokonce nedávali najevo, že vidí přípravy na závěrečnou hru, pečení dortu pro vítězný tým, ba pilně se zapojili do vyrábění dojemných „poděkování“ pro Danku, Věrku i Gemu. Počasí nám sice moc nepřálo, ale statečně se všichni v bundách a pláštěnkách rozeběhli do terénu… luštili, vymýšleli, brodili se, šli cestou i necestou, namáhali svaly i mozek . Celá hra byla o samostatnosti a také trpělivosti. Samostatní jsou již opravdu všichni, ale té druhé ctnosti bychom ještě špetku potřebovali …. nicméně na konci bojovky na každého bez rozdílu čekalo „potvrzení o právu užívat a šířit ctnosti … Večer byl pro vedoucí maratonem počítání výsledku, pro Věrku s Lenkou příprav darů, pro hochy nekonečným čekáním jako před Štědrým večerem. Výsledná euforie ovšem vše vynahradila, noví Bruncvíci, tj Toník s Edou byli pasováni na Bruncvíky, největší čtenáři i úspěšní hádankáři dostali sladkou odměnu, všichni obdrželi opět originální tričko, které podle Jendova návrhu vyrobil Gema a s Věrkou zdravotnicí tajně natiskli … a vítězné mužstvo se podělilo o dort … Pětice skvělých vedoucích byla též oslavována a oddechla si – zvládli to! A teď už jen zabalit a na shledanou za rok !
Lenka



Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?



LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Tak dneska se mi líbilo vyhlašování, protože jsem dopadl docela hodně dobře. Takže jsem byl v jednotlivcích druhej to je asi můj největší rekord za celou dobu. A v týmových jsme byli zase první! Všichni v týmu byli rádi, že jsme vyhráli. No a pak byl dort kterej byl moc tučnej na mě, no a to je ze včerejšího dne všechno. Jsem zapomněl teda, že jsme to, že jsme začali táborák bez vedoucích, no. Celý tábor jsem si užil, byl takový, že jo byla ta Lukrecie, takže se to všechno míchalo, nebo něco, část pršelo a takhle. Ale podle mě se tenhle ten tábor úplně stejně vydařil jako ty předešlé. 

SEPTIMUS/ Tonda – Mně se to včera zas tak nelíbilo. Protože jsem nejdřív nedostal žlutej papírek, protože jsem odešel předčasně. Nejvíc se mi líbilo, že náš tým vyhrál. No a to je asi všechno.

DECIMUS/ Bořík – Ráno bylo všechno stejný jako obvykle a byla bojovka, tam jsem šel myslím čtvrtej, pak tam asi řeknu nějaký stanoiště co se mi líbily, a to bylo třeba u Ládi a tam jsme chodili po provaze … a pak u Jendy jsme dělali lodě, ale ten kdo je neuměl, tomu je Jenda udelal, jenže je tam skoro nikdo neuměl a Jenda je udělal, jenom Martin si něco si něco zapamatoval. A pak jsme je měli pokřtít a moje se jmenovala „Loďka malilililičká“ a Matěj Balcar udělal všechno správně, jenom na ni necákl vodu, takže se to nepočítalo. A pak tam byly fáborky u elektrickýho vedení a my jsme po nich nešli, protože jsme si myslili, že máme jít rovnou k Muně a někdy v polovině se je mně přidal Matěj Balcar../Lenka: a tak jste něco minuli?/ Ne, nic jsme neminuli. A to bude všechno Jo a ještě nemohl být táborák, což je škoda, protože byl poslední.

NONIUS/ Toník K. – Dneska jsme hráli denní bojovku. A to se hrálo tak, že jsme měli chodit po faborkách a tam byli různý úkoly. Taky se moc těším domů. A náš tým vyhrál celotáborovou hru. A jinak jsem já sám byl desátej. To bude všechno.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – Včera byla denní bojovka, kterou jsem vyhrál. To je druhá věc v životě, kterou jsem kdy vyhrál. V osobním bodování jsem byl třetí a jako skupinka jsme byli čtvrtí. Na bojovce pěkně pršelo a bylo to výborný. Nejvíc se mi líbilo stanoviště u Kryštofa. Večer byl megadort.

GNAEUS/ Matěj Š – Takže včerejší deník jo? Takže včera byl denní bojovka. Bojovka byla moc dobrá, protože jsme ji šli skoro 2 hodiny a byla tam spousta dobrých stanovišť. Třeba jsme tam dělali loďku. No takže byla moc superózní. Pak byla teda večeře a potom byl táborák, kde se vyhlásilo, že jsme dopadli jako čtvrtý tým. No a potom tam byl připravenej mňam, mňam dort, kterej byl moc mňam, mňam. Potom jsme šli spinkat asi o půlnoci.

OPIUS/ David G. – Ráno jsem se vzbudil na konci buďíčku a pak se mi líbila rozcvička. Měli jsme nejlehčí rozcvičku za celý tábor. Při zkoušce jsme dostali hodně dalších papírů a byly celkem těžký. Potom byla další zkouška a oběd. Pak byla bojovka. Denní bojovka. A to byl ten nejlepší program, co jsme za celý týden měli. Moje nejoblíbenější stanoviště bylo u Jendy, kde jsme pokřtívali loď. Při vyhlášení jsem zjistil, že jsem byl předposlední v bojovce, ale to mi ani tak moc nevadilo, protože mi šlo hlavně o zábavu, než o výhru.

AULUS/ Eda – Tak včerejšek byl dobrej, ráno jsme vstali, potom byla ranní rozcvička, potom jsme měli zkoušku. Po obědě byla velká hra. A ta velká hra se hrála tak, že jsme šli na nějaký stanoviště a moc mě to bavilo. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme byli u Láďi, tam jsme chodili na provaze a drželi jsme se dalšího provozu a bylo to na čas. Potom byla večeře a potom byl táborák, při kterém jsme si rozdávali pytlíky a trička. A v těch pytlíkách byly bonbóny a další věci. Nakonec jsme šli spát.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Na dnešku se mi líbila denní bojovka. Při ní pršelo, takže jsem měl úplně promočený boty a oblečení.Teďka nebudu popisovat denní bojovku, protože to bude v jiných denících. Taky se mi na dnešku líbil táborák. Sice byl ve vnitř, ale byl jinej. Byl úplně bez vedoucích. A sice jsme ze začátku byli rozladění, i hlasově i s kytarama, ale nakonec jsme se chytili. Pak bylo vyhlášení týmů, čtenářslé soutěže a dalších věcí. Byl jsem týmově poslední. Snaha byla. A pak, jako na každým zakončení tábora, jsme měli dort. A pak už jsme šli spát.

TERTIUS/ Eliáš – Dneska byla bojovka denní, jen za půlkou začalo pršet. Bylo to celý dobrý. Večer byl závěrečnej táborák, ale musel bejt ve vnitř, protože pršelo. No a při tom táboráku se rozdávali ceny. Já jsem byl druhej ve čtenářský soutěži. No a jinak v osobním hodnocení jsem byl devátej a na tými jsme byli poslední. A to je tak všechno.

FLAVIUS/ Ondra – Dneska se mi líbila bojovka, ale čekání do startu bylo strašně dlouhé. Hodně se mi líbilo stanoviště, kde jsme provlíkavali nitě a rolničku. Potom se mi líbil večerní táborák, kde jsme dostávali dary. A po táboráku jsme měli dort.

GAIUS/ Patrik – Dneska jsme měli nejlepší den. Měli jsme i dárek a nové tričko. A taky se mi nejvíc líbil čokoládový dort. A taky mě nejvíce bavila bojovka, kde jsem si udělal svoji lodičku.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Včera byl budíček 45 minut opožděný. Po obědě byl dlouhej polední klid, protože se připravovala denní bojovka. Bojovka se mi moc líbila. Skončil jsem na sedmým místě. Náš tým skončil na třetím místě a za to jsem moc rád a v osobním bodování jsem skončí na šestým místě. Dort byl moc dobrý.

HERIUS/ Matějda D. – Probudil jsem se a byla rozcvička, snídaně a potom jsme si šli normálně uklidit pokoje. Pak bylo rozeznění, zkoušky, prostě všechno klasický. Po obědovým klidu bylo v jídelně představení, kde se politikové dohadovali, že by měli zrušit tým Velites. Potom se zjistilo, že Poetus spáchal sebevraždu, protože na něj bylo moc a zastupoval ho Scientio Jr. a potom řekli, že nás čeká poslední zkouška a to ctnost samostatnost a trpělivost. No a potom nás po deseti minutách vysílali. Potom když mě vyslali, tak jsem šel a první jsem potkal Alexe na posedu a u něj jsem si přepsal úryvek básně. Alex mi řekl, že si to mám vzít a zapamatovat, protože to na konci budu potřebovat. Pak jsem šel dál a šel jsem přes potok a tam mi podklouzla noha a spadl jsem do tý vody a měl jsem v botách vody, jako na Antarktidě v roce 2050. Pak jsem došel ke Scientiovi Jr. a ten mi řekl, že si tam procvičím zručnost. Měl jsem přišít rolničku. Pak jsem šel dál po poli a došel jsem k Láďovi a ten mi řekl, že jeho posvátný strom umírá a že potřebuje energii a řekl, že tu energii můžu přenýst jedině po magickém mostě, na který on nemůže, protože kdyby z něj spadnul, tak by se zabil, a kdybych spadl já, tak by to nebyla taková škoda. A ten most byla vlastně jenom slacklajna. Tak jsem přešel tou slacklajnou na druhou stranu, vzal jsem si energii a pak jsem došel zpátky k tomu nemocnýmu stromu a pak jsem ho políbil a tím jsem mu dal energii. Potom jsem šel dál a najednou uvidím Martínka, jak u něj stojí kráva a taky vidím velký stádo krav, který je za ním, tak na něj zavolám: "Martine, vždyť tě ty krávy sežerou a on na mě zařval, že jsou v ohradě, že blbě vidím. On mi taky ukázal, že na stanovišti u Kryštofa jsou už dva lidi. Tak jsme tam čekali, potom si Kryštof zavolal Martínka, po chvíli i mě a ty dva kluci, který tam byli předtím, tam furt byli, ale Martínek už byl pryč. Kryštof mi řekl, že tam je logická hádanka a tak jsem pochopil, proč už tam není. Tu hádanku jsem neuhodl, protože byla fakt jako hodně těžká. A ještě jsem zapomněl říct, že když jsem čekal před stanovištěm u Kryštofa a Martínek tam zrovna byl, tak přišel Mastnej, Eliáš i Tonda. Když jsem dodělal ty hádanky, tak jsem šel k dalšímu stanovišti a šel jsem tam takový lesíkem, kde to bylo brutálně strmý a já jsem se tam doslova skutálel. No a pak jsem došel k Jendovi, kde bylo asi šest lidí. Byl tam dokonce i Bořík, kterýho pouštěli jako jednoho z prvních, a zjistil jsem, že tam máme skládat lodičky a nikdo z celého sboru to neumí, tak nás to tam musel všechny učit. Vždycky když přišel někdo novej, tak na něj zakřičel: "Prosím, že umíš skládat lodičku? Prosím." A odpověď byla vždy "NO JASNĚ že.... ne." A Jenda vždycky brutálně zaúpěl a to nás na to stanoviště přišlo ještě asi deset. Když jsme si ty lodičky doskládali, tak jsme si je měli pojmenovat a já jsem ji pojmenoval "květáková lištička" (pochopil jenom náš pokoj a Jenda) a pak jsme tu loď měli pokřtít. Potom jsem šel dál, šli jsme na poli, kde jsem se potkal s Mastnym, Eliášem a Tondou a šli jsme teda po poli, kde byly zralý máky a my jsme je papali, ale bylo to fakt hnusný. Musel jsem ho vyplivnout. Pak jsme došli k Lence a u tý to bylo trochu divný. Přišel jsem k ní a vůbec mě nevnímala. Zkoušel jsem na ní nějak různě mluvit a pak jsem jí zkusil říct tu básničku, kterou jsem si měl zapamatovat. Pak jsem jí dal ten papírek s básničkou a pak řekla, že jsem vůbec nebyl trpělivej a to byla ta ctnost a řekla, že ještě nikdo to nezvládl. No a potom mi dala certifikát a pustila mě dál. Potom byla svačina, večeře a pak bylo všechno možný a pak byl táborák. A to mě naštvalo, protože závěrečný táborák, protože mega giga ondra sumec pršelo. Na táboráku jsme zpívali a pak bylo vyhlášení. Nepamatuju si, kolikátej jsem skončil ve čtenářské soutěži, ale v osobním bodování jsem byl dvanáctej. A náš tým byl třetí. Pak byl dort, kterej byl fakt dobrej. Pak jsme šli na pokoj, podívat se na naše balíčky s dárkama, který jsme dostali. Já tam měl nějaký tatranky, ale hlavní, co tam bylo, byla puška na konfety, takže jsem okamžitě vzal tu pušku, svolal jsem všechny do jídelny a pak jsem tam naběh a chtěl jsem ty konfety vystřelit, ale moc se mi to nedařilo a musel mi pomoct Čenda. Takže se mi moje dramatické vystoupení moc nepovedlo. No a potom jsme šli spát. 

APPIUS/ Matěj B. – Ráno jsem se vzbudil před budíčkem, jako vždycky, oblékl jsem se a byla rozcvička. Pak byla snídaně a přišel mi dopis. Potom bylo rozeznění, po rozeznění byla zkouška. Potom byla svačina a pak zase zkouška. Potom bylo chvíli volno a byl obídek. Po obídku byl polední klid, kdy jsem skoro usnul. Potom byla bojovka, která měla něco přes hodinu a půl v dešti! Na bojovce mě nejvíc naštval Láďa s tím, že Boříkovi přede mnou řekl čas a mě řekl, že ode mě dál už časy říkat nebude. Potom jsem přišel a dali mi trochu najíst. Potom bylo chvíli volno a byla večeře a pak táborák. Na taboráku jsme zpívali něco kolem hodiny, potom přišli pánové senátoři, kteří nám oznámili, že náš tým skončil třetí a já jsem byl osmý v celotáborovém hodnocení jednotlivců. Dostal jsem obrovské sirky, bonbóny a spousta slaných tyčinek. Potom jsme měli deset minut se na to podívat, pak byl dortík, kdy Matějda otevřel konfety a ony vyletěly. Dort mi chutnal, ale měl jsem jenom jeden kousek, protože byl celý z čokolády a šlehačky. Ze šlehačky mám totiž někdy střevní virózy. Potom jsem šel spát a když jsem usínal, tak už byl vlastně druhý den ráno, protože bylo 00:10. Konec. 


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Ráno jsem se vzbudil, jelikož jsem ještě neumřel, pak byla rzcvička, snídaně a zkouška. Dopoledne při zkoušce začalo zhruba v půlce zkoušky pršet, takže jsme se musili přesunout dovnitř a potom pršelo nějakou dobu. Polední klid byl tentokrát posunut do půl třetí, tedy ta klidná část a pak byla jetě chvíli druhá část, než začala denní bojovka, jako každý rok. Jelikož se chodí od nejmladšího po nejstaršího, tak jsem nějak tu dobu čekal, a pak jsem vyrazil … Vedoucí nezrušili denní bojovku i přes déšť a byli vybaveni, takže jsem byl rád, ale ze začátku jenom trošku popchávalo a potom, když jsem šel přes pole, tak sehrozně rozpršelo. Bylo zde několik stanovišť. Na prvnm jsme se měli naučit kus básně, na druhém co nejrychleji přišít knoflík, na třetím u Ládi, jsme měli přelízt tam a zpátky po laně, u Jendy co nejlépe pojmenovat loď, u Kryštofa uhodnout hádanku (logickou, ne matematickou), a nakonec u Lenky jednak říct citát, ale taky počkat dvě minuty, což se mně nepovedlo, přesto se díky tomu, že jsem řekl ten kus básně, tak jsem dostal listinu, že jsem prošel zkouškou. Jelikož jsem byl celej mokrej, tak jsem dal všechno, i s botama, sušit kekrbu a šel jsem si vzít čistý oblečení. A po večeři přišla ta hlavní část tábora, tedy her, a to vyhlašování. Od Martina jsem za nejvíce uhodnutých hádanek (6= všechny), dostal pytal bonbonů a měl jsem ho spravedlivě rozdělit mezi ostatní, kteří uhodl nějaké hádanky-. Jo a taky jsem vynechal pytlík jen pro mne, s nějakými dobrůtkami. Potom bylo vyhlašování denní bojovky, což jsem teda vůbec nečekal a pak byly ceny za čtení, kde jsem byl třetí a dostal jsem také nějaké mňamňamy. A potom bylo vyhlašování celkových osobních bodů, a hádejte, co se stalo! :Jsem první, HURÁ! Pak bylo vyhlašování týmů a to jsem se s Víťou a Martínkem umístili druhý, takže jsme se s klukama radovali (ještě jsem vynechal pytel cen za osobní body!) Pak jsme se vrhli k táborovému dortu (samozřejmě naše klasika) a pak už bylo jen papypapy … Po dortu jsme se koukli na ceny a šli jsme konečně spát, jelikož třeba já jsem třeba byl hrozně unavenej a to je všechno….

PUBLIUS/ Martin H. – včera byla denní bojovka. První stanoviště Alex, kde jsme dostali básničku. Druhé stanoviště byl Martin, kde jsme přišívali rolničky… Pak jsem přišel k Láďovi a tam jsem chodil po takovým pruhu /slack line, pozn.red / a musel jsem přenést žiotní energii jednoho stromu d o druhého. Pak byl Kryštof, kde byly otázky, ale já jsem tu otázku znal ze školy a zvládl jsem to za dvanáct vteřin ! Potom jsem byl u Jendy, kde se dělaly lodičky, ale tam se naštosovalo hrozně lidí, takže to trvalo dlouho. Pak jsem šel polem, které bylo hrozně mokré, protože pořád pršelo a hrozně jsem se namočil. No a poslední stanoviště byla Lenka, kde jsem měl říct tu básničku. A to by byl konec denní bojovky . Pak se čekalo na večeři a pak se čekalo na táborák . Táborák vevnitř a musili jsme začít bez vedoucích. A když přišli vedoucí , tak se vyhlašovala bojovka, kde já jsem se umístil na třetím místě. Potom se vyhlašovalo hlavní bodování, kde jsem byl na čtvrtém místě. Po táboráku by dort a to je všechno.

NUMERIUS/ Víťa – Dneska se nic zvláštního nedělo….kecám :). Tak dneska byla denní bojovka a to jsme přišli k senátorům a ti se bvili o tom, jak udělat z hvězdy pětiúhelník. No a potom si nás konečně všimli a Cooperanti řekl : Slyšeli jste už o smrti Poety?“ A ostatní mu na to odpověděli:“ A co to sem taháš, tady se bavímme o vážných věcech!“ a potom přišel nějakej senátor a řekl, že je syn ...jak se jmenoval….prostě jen přišel...něco junior a řekl, že se ucházel o toto místo už dlouho… No a potom řekl, že už se snáší patnáct let a no a ostatní řekli, že to je dost velkej důvod na to, aby zavražil poetu, potom byla svačina a potom už jsme vyrazil na bojoku. To nikoho asi nezajímá, tak já řeknu ,co bylo po bojovce …. No tak já to teda řeknu. No tak to jsem vyrazil a začlo pršet. Dorazil jsem k posedu, kde byl malej Toníček, Eda a taky … no počkej, vlatně Nonius, Aulus a taky tam byl ...nevím, jak se jmenuje Alex Responsibility. No a ten mi dal papírek s básničkou, on říkal že je to verš, ten jsem si měl zapamatovat do konce bojovky a pak říct. No a tak jsme šel dál...potom jsme šel trávou, hlubokým lese, po kamenech přes potok, až jsme dorazil k Scientiovi juniorovi, kterej mě naučil , jak přišít rolničku na pásek. No a já jsem to udělal a šel jsem zase přes pole, až jsem dorazil k Cooperanti. No a ten mě naučil, jak přejít přes slack-line. No a potom mi řekl, kam mám jít dál. A já jsem šel přesně podle toho, tak jsme šel a potom jsem se ztratil… jak to..?? No já jsem neviděl tu fáborku, já jsem moc malej….No ale potom ke mně dorazil Patrik a řekl, že je támhle… Teda žádnej Patrik, ale Gaius! Tak jsem šel „támhle“ a tma jsem poradil kamarádovi, jak se dostat s vlkem, kozou a zelím ns druhý břeh. A potom jsem šel a pak jsem se vymlátil na kopci a dokutálel jsem se až za Representatiem. No a tam jsem složil lodičku, pojmenoval, pocákal a řekl:“křtím Tě na blblblblblbl „ a potom jsem šel dál a viděl jsmem mrtvýho koloučka a potom jsem potkal Noniuse s Aulusem, který se na sebe nějak naštvali nebo já nevím , a tak jsem šel s nima a ty poto m řekli, a ť jdu do zadečku a tak jsem teda šel a dorazil jsem k muzice a ta chvíli jenm seděla a potom jsem to pochopil, že jí mám dát ten papírek a říct jí , co na tněm bylo napsáno…. No a potom , když jsem jí to řekl, tak jsem dotal takovej papír, žlutej a tam byl nějakej diplom a potom už jsem šel domů, a tam jsem se převlíkl, a dal jsem si čajíček a všechno to moc dobře dopadlo…. Potom byl táborák, který jsme začali bez ostatních no a potom, když ppřišl, tak se rozdávaly ceny a já jsme dostal čokoládu no a potom jsme dostali bílý trička a potom jsme dostali různý věci, co dostali ty různý věci, co dostáváme vždycky no a potomhlectom jsme dali Dance a Věrce obrázky a potom byl dort a ten byl moc chutný … a potom jsme už šli spát, protože už bylo dneska /:-) skoro, pozn.red./, no a to je všechno! Dobrou noc!

2021-08-27 - MUSICA


Pátek 27.8., 8.den

Čím více se blíží konec tábora, tím méně zbývá času na spaní, resp. spánek prostě dospělé zdržuje :-) . Vedoucí již připomínají zoombie, při noční poradě nad ránem pak byli stiženi smíchem a mydlili se kartami hlava nehlava a zkoušeli jejich dolet, zatímco nic netušící hošíci sladce spali … Nu ale hudební přebory, které na dnešek připravili, byly opravdu skvostné, možná právě díky tomuto nabírání sil.... Náladu nám nezkazily ani vytrvalé deště, které nad táborem krouží jako supi… Jen Musica, která nás ráno navštívila, plnou hlavu not , /na doporučení „Petříka“, který od dob zoomu, kdy byly čteny „jeho knížky“ o hledání ztracené melodie a pasoval se na patrona sboru/ při teoretických kláních své noty a nadšení přiblížit i teoretický svět hudby krapet poztrácela a na hlavě jí z celého spektra zbyly jen dvě upocené osminky. Večer se tedy loučila trochu smutně, neb praxe tisíckrát převýšila teorii, což sice je krédem sboru a bylo to velmi krásné, ale občas právě kulhání teoretické i skvělé hudebníky často brzdí, nu, snad příště :-) Lenka


Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?



LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David –  Dneska se mi líbila písnička na budíček od Tučného: dvacet deka, třicet deka… Ehm, dneska se mi teda líbila ta celodenní hra, prvníí část i druhá. V druhý části jsme si mohli zkusit čtyři nástroje, to byl akordeon, taková mála harfa (Citara :)), flétnu a kytaru. A těším se, co se bude dít dál tenhle večer, těším se na táborák.

SEPTIMUS/ Tonda –  EEE dneska se mi nejvíc líbilo zkoušení nástrojů a nejvíc se mi líbilo, jak sem slyšel Čendu a Martina K. jak hrajou spolu Spongeboba na flétnu. Mě už nic nenapadá.

DECIMUS/ Bořík –  EEE dneska se mi nejvíc líbilo zkoušení nástrojů a nejvíc se mi líbilo, jak sem slyšel Čendu a Martina K. jak hrajou spolu Spongeboba na flétnu. Mě už nic nenapadá.

NONIUS/ Toník K. – Dneska byl super den. Je to předposlední den našeho tábora. A dneska jsme hráli takovou hru s hudbou. Dneska bylo všechno vevnitř, protože pršelo. Moc se těším na rodiče a taky do školy. To bude asi všechno.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda –  Takže dneska jsme hráli hru se songama, prostě hudební hru. Bylo to super a užil jsem si to. Všechno bylo dobrý.

GNAEUS/ Matěj Š – No, takže ráno byl budíček o půl hodiny pozdějc. A potom byla snídaně, po snídani rozeznění, po rozeznění zkouška a po zkoušce oběd. No a po obědě byl takovej hudební přebor. Chodili jsme po stanovištích a v druhý půlce jsme si spíš zkoušeli nástroje. Líbila se mi všechna stanoviště. Potom byla ještě večeře a po večeři jsme šli psát deník. Bude ještě táborák, kterej bude vevnitř a potom půjdeme spinečičičičičičičičkat. Tak jo, čus.

OPIUS/ David G. – Dneska jsme měli velice zajímavou hru. Byla hodně dobrá, spočívala v hudbě a v tónech. V druhý polovině jsme hráli na nějaký nástroje a od tý doby jsem se rozhodl, že budu hrát na akordeon a ještě mě celkem bavilo hrát na citeru. No a to je asi konec. 

AULUS/ Eda – Dnešek byl fajn, ráno jsme šli na rozcvičku, tentokrát byla dloužejší. Když jsme se vrátili, tak tam byla Písnička. Potom jsme šli na snídani. Pak bylo rozeznění a zpívali jsme ve zkušebně, třeba Zpívám pane, meč v ruce mám. Pak byl oběd a pak hra. Nejvíc se mi líbilo stanoviště u Alexe, tam jsme hráli na harmoniku a bavilo mě to moc. Teď se chystám na táborák a to je všechno.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – NENENENE TO TAM NEPIŠ, TO VYMAŽ! Fakt jako to Tobiase zabííjíííí! Dnes pršelo venku. Dneska byla snídaně, a pak jsme nic nedělali, pak byl oběd, pak byla ňáká nedůležitá hra, a pak byla ňáká večeře. Ne ne ne vymaž ten konec, aby to bylo vzkutku k popukání.

TERTIUS/ Eliáš – Dneska to bylo dobrý, velká hra byla, že nás zkoušeli z hudby. Jídlo bylo taky dobrý a konec.

FLAVIUS/ Ondra – Dneska jsem měl nový zážitek z nástrojů. Hodně mě bavila kytara, potom flétna a Citera. Potom jsem hrál na tahací harmoniku, a potom mi chutnala večeře.

GAIUS/ Patrik – Dneska jsem zažil novou muziku. Čing Čong. Líbila se mi snídaně, oběd, večeře. Měli jsme službu v jídelně, a potom se mi líbila taky velká hra, kde jsme měli muziku. Nelíbilo se mi … :-)


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Včera po večeři bylo divadlo a každej tým si připravil scénku a my jsme si připravili příběh o pravěku. Všechny vystoupení byly vtipné, ale my jsme vyhráli. Dneska jsme vstali normálně. Po rozcvičce byla scénka s Musicou a říkala nám, že dneska bude hudební den. Polední klid byl do půl čtvrtý, protože připravovali hru. Hra se mi líbila, už se těším na táborák.

HERIUS/ Matějda D. – Začnu včerejškem, protože vlastně to nejzajímavější ze včerejška jsem do deníku nedal. Tak začínáme. Když jsme dozkoušeli představení, tak jsme šli do zkušebny předvést je ostatním. A my máme podle mě dost originální, je to o neandrtálcích, který hledaj smysly. Tak jsme si předvedli ty představení a ostatní to měli fakt hodně pěkný a dost vtipný, ale my jsme měli největší úspěch, takže jsme vyhráli. Pak jsme šli spát. No a druhý den, takže dnešek, byla scénka s Musicou (Lenkou), která nám řekla, že jestli si ještě pamatujeme na Petříka a že oni se spolu znaj a že ona nás bude učit hudbě. No a potom byla snídaně, kde jsme papali. Pak bylo rozeznění. Bumbumbumbumbum, omluvte mě, Alex bubnuje, musím jít na večeři, po večeři to dopíšu. Čau, nazdar. Tatatanannananananafzfgbhnihuvtfczutfv.
Už jsem zpět. Byl jsem pryč skoro 38 znaků. Potom byla zkouška a po té zkoušce byl oběd, polední klid no a potom jsme šli na velkou hru. Martin nám řekl, že budeme chodit po stanovištích a řekl nám, kde máme začít. Tak jsme teda začli a v prvním kole se nám i docela dařilo, v tom druhým už moc ne, ale to nevadí. Potom byla večeře a pak jsme šli psát deníky a čau bambino.

Jestli chcete vědět víc, přečtěte si ostatní deníky, mě hrozně tlačí čas...

APPIUS/ Matěj B. – Ráno jsem se vzbudil ještě před rozcvičkou. Oblékl jsem se a byla rozcvička. Po rozcvičce byla lahodná snídaně. Byly takový ty rohlíky pomazaný česnekovou pomazánkou se sýrem. Potom bylo chvíli volno a pak bylo rozeznění. Po rozeznění byla pauza a potom byla zkouška. Jak jinak. Potom byla chvíli pauza, po pauze byla zase zkouška a po ní bylo chvíli volno, než byl oběd. Potom byl poledňák, který byl prodloužen, protože spolubydlící na pokoji a hlavně kapitánský pokoj, dělali strašný hluk. Potom byla odpolední hra, ze které jsem byl docela unaven, spíš mozkově, protože jsme dělali hudební věci. Vedlo se mi celkem dobře až na jedno stanoviště, kde jsem zapomněl na intervaly. Potom bylo chvíli volno a vlastně teď budou deníky a strašně se těším do postele. A těším se domů, protože můj mozek je už unaven.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – - Ráno jako vždy rozcvička,snídaně a pak zkouška. O zkoušce jsme zase zpívali nějaké oblíbené písničky a dodělali jsme Sol-fa Calypso a potom byl oběd. O poledním klidu jsme si chtěl číst knížku, jenže jelikož si kluci furt povídali strašně nahlas a někdy jsem si povídal taky. / Lenka: „povídal ???….! řval...“/ A polední klid byl potom kvůli tomu, že řvali i na druhým pokoji prodloužen až do tří a to zrovna v tu chvíli, kdy už jsme byli ticho a hráli jsme bang! /smůla:-), pozn.red./ Po poledním klidu, jako vždy, začala V E L K Á H R A /a k tomu zdůraznění byl i basový hlas…, pozn.red./. Ta se rozložila na dvě části před svačinou a po svačině. V té první části byly spíš teoreticé věci, jako intervaly, noty apod. A v druhé části spíš než na body už to bylo, že jsme si i zkoušeli zahrát na nějaké nástroje, ale pořád tam byly nějaké věci na body … Potom byla večeře a potom konečně táborák, akorát byl uvnitř a byl kratší. / Lenko, tady je bodlák, můžu si ho vzít? Já ho přilepím na Matěje…./Božeeeee, pozn.red./ d Když bylo vyhlašování velké hry a s klukama jsme se hrozně radovali, protože v celotáborové hře jsme byli druzí! První byl/zatím!!, je teprve pátek večer!pozn.red./celkově David, stejně jako vloni, druhý já, jako vloni , třetí Kryštof, čtvrtý Čenda a pátý Tobias. Vyhlášení bude až zítra večer, takže ještě s denní bojovkou uvidíme, jak jsme se umístili a na to se samozřejmě taky těším. (Nasbíral jsme mincičky, chrochro…). A to bude všechno!

PUBLIUS/ Martin H. – - Dneska se mi povedlo trošičku zaspat budíček, ale já jsem se oblékl předem a pak jsem si šel ještě lehnout, což dělám vždycky, Po rozcvičce jsme potkali Musicu, která říkala že…. Naznačila že se budou konat hudební přebory. Potom byla snídaně. Po snídani bylo rozezpívání a po rozezpívání přišla zkouška, kde jsme opakovali Sol-fa Calypso, učili se nějaké Mboku (Mboka na likolo, pozn.red.) a ještě jsme dostali něco novýho, ale u toho si nepamatuji, jak se jmenuje. Po zkušce byla svačina spojená s přáním k narozeninám Ondry Ježka, po druhé části zkoušky byl oběd a pak byl polední klid, který byl prodloužený proto, že luci na našem pokoji blbi, tedy oni neblbli na našem pokoji, ale na chodbě. Po poledním klidu přišly hudební přebory, kde byly hodně často pracovní listy. Pak byly věci jako třeba pexeso. V druhé části hudebních přeborů byly takové víc praktické věci. U Jendy jsme hráli na citeru, u Ládi bylo to, že jeden musel pantomimicky předvádět hudební nástroj. U Lenky se poznávaly intervaly a zbtek byly hudebné nástroje. Pak jsem si chvíli četl a všechno co jsem četl, zapsal na papír do čtenářské soutěže, kde už mám asi stránek. Pak byla večeře a po večeři táborák. A to je všechno.

NUMERIUS/ Víťa – D n e s k a byla snídaně a ta byla moc chutná. Neenene, předtím jsme šli ua Musicou a ta nám řekla, že její kamarád je Petřík, a ten prej říkal, že jsme jako on , než hledal tu svoji melodii. No a až potom byla ta moc chutná snídaně… Bylo rozeznění a potom byl oobídek, který byl moc chutný. No a potom byl polední klid a to jsem se snažil psát básničku, ale nenapsal jsem o tom poledním klidu ještě ani nadpis. /To bylo za ztracené svršky, pozn.red./, no a teď už mám jeden RÝÝM!! No ale mám štěstí, že to je až do zejtřejšího táboráku. No a potom bya velká hra, která mě bavila a to jsme šli nejdřív za Jendou, tam jsme plnili různě Sudoku a křížovky a tak, počkej, to byl vlastně ten, Repraesentatio! No a tam jsme dělali ty křížovky a tak. A potom jsme šli za Cooperantiem, kde jsme dělali úplně to samý, ale bylo to těžký. No a potom jsme šli za Poetou a tam jsme dělali nějakou hru z pevnosti Boiard nebo co a tam dělal všechno jenom Lucián, teda Spurius. No a potom jsme šli za Inteligenti a tam jsme měli pexeso a potom jsme měli říct co ty věci v pexesu znamenaj. Potom jsme šli za Lenkou, teda za Musivou a tam jsme dělali hru, kde byly noty a my jsme házeli kostkou a podle políčka, které nám vyšlo jsme musili položit pecky, prostě za jednu osminku jsme musili dát pecku na papírek a Musica měla takovej papír s tahákama, tak nám pomáhala. No a potom byla sváča , to byla buchta a Ondra měl pohár...nebo to byla jiná sváča ?

2021-08-26 - REPREZENTACE


Čtvrtek 26. stpna, 7. den
-
Tradičně je den po noční bojovce ve znamení únavy, fyzické i duševní. Středeční extremy ale kupodivu poznamenaly jen naše těla, duše byly čerstvé, což se projevilo při odpoledním programu – přípravě divadla. Hoši jiskřili nápady i humorem, nádherný pocit z úspěšného představení na Kuksu jim zůstal a nesl se táborem po celý den … My dospělí jsme se snažili „exhumovat „ alespon do pracovního minima, nicméně další probděná noc nad přípravou pátečních her nás pak krapet dorazila. Mužstvo ovšem středeční extremy fyzické i teplotní přežilo ve zdraví a v plné síle prověřovalo naše možnosti ( neb jak známo, děti nedobíjejí síly do nuly, ale do výchozí pozice ….) Den si děti užily a my dospělí přežili :-), divadelní produkce při večerním „táboráku“ pak odkryla velké hřivny všech, rodiče třeste ! Autor dnes bezejmenný, či (polo)mrtvý… ?


Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?



LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Tak se mi líbilo, že jsme se mohli vyspat do deseti. Pak se mi líbilo, že jsme si povídali o tom co jsme zažili včera na výletě a líbilo se mi taky, že jsme zase mohli dělat divadlo, si pamatuju, že naposledy jsme ho mohli dělat na romském táboře. Na začátku je teda pravda, že jsem si to nezorganizoval a že jsme napsali teda aspoň scénář. A pak jsme teda začali zkoušet scénku a my jsme si zabrali zkušebnu jako první, což byla chyba a pak jsme to aspoň dali všechno dohromady. No a doufám, že to vyjde dobře a těším se na ostatní divadélka. A to je vše.

SEPTIMUS/ Tonda – No tak na dnešek jsem se moc nevyspal, protože jsme včera přijeli z koncertu ve čtyři ráno. A to je taky důvod, proč byl dneska budíček až v deset. Takže jsem měl cca šest hodin spánku. Na dnešku se mi nejvíc líbilo dělání scénky.  No sice jsme s tím měli problémy docela velký, ale nakonec jsme se to naučili. (Alex: A o čem je?)  Scénka je na téma SMYSL. Naše scénka je o tom, že smyslem života je komunikace. Máme tam dějiny komunikace a je to docela vtipný. No a tím bych to zakončil.

DECIMUS/ Bořík – No tak na dnešek jsem se moc nevyspal, protože jsme včera přijeli z koncertu ve čtyři ráno. A to je taky důvod, proč byl dneska budíček až v deset. Takže jsem měl cca šest hodin spánku. Na dnešku se mi nejvíc líbilo dělání scénky.  No sice jsme s tím měli problémy docela velký, ale nakonec jsme se to naučili. (Alex: A o čem je?)  Scénka je na téma SMYSL. Naše scénka je o tom, že smyslem života je komunikace. Máme tam dějiny komunikace a je to docela vtipný. No a tím bych to zakončil.

NONIUS/ Toník K. – Za chvíli budeme hrát divadlo. Dneska jsme výjimečně měli budíček v deset, protože včera jsme byli na koncertě a autobus si pro nás přijel do Kuksu až o půlnoci. Dneska jsme měli taky k svačině palačinky. Asi to bude vše.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – Takže dneska jsme výmýšleli divadlo. Moje nejoblíbenější scénka je srážka s tramvají. Jsem zvědavej na ty ostatní. Celej den jsme odpočívali a za chvíli ty divadla jdeme hrát. 

GNAEUS/ Matěj Š – No, no, takže ráno jsme přijeli autobusem asi v půl 4 ráno a šli jsme hned spát. No a ráno jsme se vzbudili, nebyla rozcvička, vstávali jsme až v 10 a šli jsme rovnou na snídani. No a po snídani jsme šli namluvit včerejší deníky. Pak byl oběd a po něm jsme si měli vymyslet a nacvičit divadlo. Naše téma divadla je, že život má smysl a moje nejoblíbenější scénka je, jak Čendu přejede tramvaj. Teď jsme to docvičili, byla večeře a teď píšu deník.

OPIUS/ David G. – Dnešek byl fajn. Ráno jsme vstávali později, protože jsme měli odpočinek. S Lenkou jsme psali včerejší deníky a po obědě jsme nacvičovali divadlo. Bylo to fajn. Já hraju řidiče tramvaje a mimino. Nejlepší scénka byla, jak jsem se narodil a řekl jsem "eeegh, exkurze do kravína, eeegh". To je všechno.

AULUS/ Eda – Ehm... dneska byl celkem klidnej den, jelikož jsme vymýšleli divadlo na téma smysl. My jsme přemýšleli, až jsme dopřemýšleli smysl života a to mě celkem bavilo, dělali jsme to celý odpoledne. Přes den jsem dokázal odpovědět i na hádanku. Naše divadlo je celkem srandovní a smutný. To je asi konec.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Já nevim. Dnešek byl docela pohodlnej, nebylo ani rozeznění, ani zkouška. A já jsem byl taky pohodlnej a unavenej a těším se na to, až budeme hrát divadlo.

TERTIUS/ Eliáš – Takže dneska jsme sem přijeli autobusem asi ve čtyři ráno, což bylo hrozný. Dnešek byl dobrej, až na to, že dneska nebyla tak dobrá velká hra. My jsme museli normálně dělat divadlo, což bylo hrozný, protože můj tým je takovej , že si z toho pořád dělá srandu a já taky, takže jsme u toho pořád dělali blbosti.

FLAVIUS/ Ondra – Dneska jsme vstávali hodně pozdě. Potom jsme povídali, co se nám líbilo včera. Po odpoledním klidu jsme nacvičovali takový krátký divadlo. Trénovali jsme to hodně dlouho a strašně moc jsme se u toho chechtali. A k večeři byly špagety.

GAIUS/ Patrik – Téma dne: NHGRRRRRRRRR. Dnešní den byl o tom, že jsme museli hrát divadlo. Dělali jsme si z toho srandu, ale pak jsme to museli brát vážně. Líbilo se mi, jak jsme nacvičovali to divadlo a nelíbilo se mi, jak ráno na chodbě řval pošťák a jak ostatní v pokoji vyrušovali, když jsme nacvičovali. A to je vše.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Dneska jsme se vzbudili v deset. Mě vzbudil v půl desátý pošťák, který čekal na předání dopisů. Po snídani jsme říkali deníky. Po obědě byla scénka Creativa a Representativa, což byl obojí Jenda a říkal, že budeme dělat divadlo před táborákem. Takže v druhé části poledního klidu jsme vymýšleli, co budeme hrát. Vymysleli jsme, že budeme hrát příběh o pravěku. Večeře byla dobrá. Už se těším na táborák. 

HERIUS/ Matějda D. – Tak jo, dneska v 10:00 jsem se probudil. Už byl budíček a všichni z mého pokoje už bděli a říkali, že tam byl nějakej naštvanej pošťák, ale já jsem ho neslyšel. No a potom byla snídaně a po snídani jsme se sešli v klubovně, kde Lenka zapla záznamník a na něj jsme říkali, jaké to bylo včera. No a bylo to velmi dlouhé, protože hned potom byl oběd a po obědě byla scénka, kde Jenda (zapomněl jsem, jak se jmenuje) se nejdřív bavil sám se sebou za dveřma, že už nezvládá být senátorem a že to asi vzdá, ale pak si řekl, že si odpočine a když vstoupil do dveří, řekl, že další naší ctností je reprezentace a že naším úkolem je, že po večeři každý tým udělá divadlo na téma smysl. My to máme podle mě dost originální. Salada. A pak už jsme to dlouho nacvičovali a to je všechno, protože jsme začali psát deník, který teď píšu. A normálně mi už došly všechny salady a normálně tady hraje Martin na kytaru a říká mi, že si nemůžu koupit premium. Inteligenti je velká salada.

APPIUS/ Matěj B. – Dneska ve čtyři ráno jsme přijeli. Potom jsem spal do osmi, kdy mě vzbudil velmi sprostý pošťák, který řval na celou budovu. Chtěl jsem otevřít dveře, aby byl zticha, ale už to za mě někdo udělal. Potom už jsem do deseti, kdy byl budíček, nespal. Po budíčku nebyla rozcvička, což mě trochu zamrzelo, protože jsem se chtěl rozehřát, tak jsem si udělal aspoň pár dřepů. Potom byla snídaně. Potom bylo volno až do oběda. Na obědě se objevil divnej týpek v bílý košili a ten nám řekl, že máme udělat divadlo. Tak byl polední klid a hned po něm jsme začali zkoušet. Myslím, že se nám to povede. Těším se na to a myslím, že už to bude konec.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Dneska jsme se vzbudili asi nějak kolem devátý, když přišla pošta a pošťák na chodbě hrozně řval, jinak jsme vstávali v deset. Program na dnešek byl trochu předělanej, kvůli včerejšku. Jednak kvůli tomu , kdy jsme přijeli a pak kdy jsme vstali. Všichni byli po ránu úplně mrtví a půlka vedoucích ještě spala, ale nakonec jsme se nějak všichni vyplazili z postele. Po snídani jsme místo zkoušky šli namluvit na telefon deník ze včetrejška, jako mluvíme na telefon o bojovce, protože zároveň včerejšek byl místo bojovky. Teda já tu noční část místo bojovky v deníku nemám, protože Lenka řekla, že už jsem toho řekl až moc. (a já se vůbec nedivím, hehe) . Tak jsem dostal svolení, abych to ještě řekl tady. Tak když jsme šli ve tmě po stezce Braunova betléma, tedy vedoucí svítili, tak jsem si říkal, kam až dojdeme a čím dál jsme šli, tím divněji jsem si připadal. Došli jsme až pod můstek tratě někde v lese a tam jsme poslouchali Svatební košile z Erbenovy kytice /to složil Antonín Dvořák, pozn.red./ .Když jsme doposlouchali, tak šli menší ve skupince zpátky a těm, kterým bylo ssvanáct, tak ty postupně posílal Alex samotný zpět. Než jsem došel na polní cestu, tak jsem došel na polní cestu, tak jsem na kraji lesa viděl před sebou Martina, takže když na mě bafnul, tak jsem se vůbec nelekl. Pak jsem se jenom vrátil a jeli jsme domů. DNES po obědě jsme dostali za úkol jako velkou hru, že si máme do večera nacvičit minimálně pětiminutové divadlo. Po poledním klidu jsme tedy s klukama začali nacvičovat. Ze začátku jsme jen sestavovali osnovu, potom jsme přemýšleli o využití prostoru a jak to bude vypadat a potom jsme si připravovali rekvizity. Po svačině (ke které byly palačinky, mňamy, mňamy) , jsme už začali nacvičovat a skončili jsme generálkou před večeří. Pak byla večeře a teď po večeři, ještě před divadlem ,kde budou všechny týmy hrát, píšu tenhle deník.

PUBLIUS/ Martin H. – Dneska jsem se vzbudil a hoodně dlouho čekal, než byl budíček. Ten byl nkdy kolem desáté a nebyla rozcvička, protože jsme se ve čtyři ráno vrátili z Kuksu. Na snídani za námi přišel bratr Repraesentatia a řekl nám, že máme vymyslet nějaké divadlo. Teda nemuselo to být divadlo, muselo to být na téma „SMYSL“ a muselo to mít 5-10 minut. O poledním klidu se nic moc nestalo. A pak jsme šlo vymýšlet děj naší divadelní hry. Začíná to tím, že něco píšu na počítači a říkám, že ám mít nějaký proslov nebo mě šéf zabije. Ten počítač jsou Matějdovy desky, ve kterých je nakreslená klávesnice. Pak zapínám televizi, abych si trošku odpočinul. Tam je pořad „SMYSL“ a tam Lucián mluví o smyslu a první scéna tam je pravěk, kde na sebe s Víťou řveme. A já pak promlouvám s posvátným kamenem / Luciánem v bedně. Potom přijde počasí, kdy já hraju bouřku a jenom tak mlátím do tvrdého papíru. Lucián bliká na prostěradlo vp ozadí a Víťa je sopka, která vybuchla. Pak tento pořad končí a je tam přenos z koncertu v New Yorku : Mozart feet lil Víťa. Pak vypínám televizi a říkám, že už můžu dodělat ten proslov a že i ta televize měla smysl a tím to končí.

NUMERIUS/ Víťa – Dneska hodně brzo ráno jsme jeli autobusem a asi polovina z nás usnula. A potom, když jsme dorazili, jsme šli spát a mohli jsme v oblečení, to nám dovolili vedoucí. No a potom jsme se vyspali do růžova a měli budíček o strašně dlouhou dobu později a potom se zjistilo, že dneska bude odpočinkový den. No a byla snídaně a ta byla moc chutná (a vzpomeneš si, co tam bylo….?) ….hm...ale vím , že to bylo moc chutné ! Potom jsme slyšeli z chodby, jak brácha Represantia tak tam řval od něho pomoc a potom ten bratr přišel za náma s tím, že se přišel na dovolenou si odpočinout od svého nudného života a že budeme dělat divadlo a to má být na téma „SMYSL“. A my už ho máme všichni udělaný a až dopíšeme deník, tak ho budeme předvádět. A potom jsme šli telefonovat rodičům no a já jsem si rozdělal časopis a ten jsem si přečetl a potom jsem si s nim pohrál a potom jsme si hráli s hračkou, co si koupil Toník, teda Nonius a ...(ještě jsme něco do oběda dělali.. ? Pozn.red.) jooo a potom jsme vyprávěli do Lenčinýho mobilu co jsme dělali včera a potom byl oběd. Potom byl polední klid no a ...jo, to jsme dělali scnář na to divadlo a ten jsme dělali až do svačiny a pak jsme to zkoušeli a pak byla večeře a šli jsme psát deník. Dneska se toho tolik neudálo, tak nemám o čem tak dlouho vyprávět. Konec.

2021-08-25 - VYTRVALOST


Středa 25.8., 6.den

Výlet na Kuks, respektive koncertní cesta na Kuks byla náročná, což jsme tušili předem a byli jsme vybaveni mnoha svačinkami i lidským zázemím - jela s námi Danuška kuchařka a Věruška zdravotnice a obě se úžasně staraly o psychickou i fyzickou pohodu mužstva. Ovšem výsledek překonal i naši bohatou fantazii, a to ve všech směrech. Ostrou jízdu neempatického řidiče vyrovnávala Lenčina máta, kterou později léčila i velkou únavu ze zkoušení, které bylo nepřetržitě od 16 hod. až téměř do koncertu, který začal ve 20.30 … Hoši ovšem byli velmi stateční a vše zvládli. Divoké oblečky (suknička sotva pod zadek, bílé punčošky, tenká košilka…), vycpávky do boků, když si zvykli, ještě dostali čelenky jak z Mrazíka :-). Ale nereptali a stáli a neustále zkoušeli...ač zmrzlí…. Pohotová Danka s Věrkou vykouzlily mátový čaj, který zahřál i orchestr a solisty a trochu vyrovnal únavu spolu s koncentrovanou mátou na ruce i nohy … Koncert měl velký úspěch, hoši šli špalírem (ač kritika se druhý den vyjádřila jinak...a vedoucí pak stihli ještě pauzu do odjezdu domů (pan řidič musil odpočíívat do půlnoci), vyplnit rychlou, ale skvělou improvizovanou noční bojovkou (pouštěli jim v tichu a tmě lesa Dvořákovy Svatební košile). Nu a méně je někdy více, účinek byl možná i větší, než při komplikované velké bojovce s mnoha strašidly :-). Návrat autobusem připomínal cestu domů po velké bitvě, ale hoši se alespon vyspinkali a díky veškerému ošetřování a krmení vlastně jediným následkem bylo nadšení . Deníky ovšem byly nahrány, se mohli doplňoovat a zážitky se inspirovat, tedy na přepsání si asi budou musit drahnou chvíli počkat … :-)
Lenka

2021-08-24 - SPOLUPRÁCE


Úterý 24. srpna, 5. den

Dnes jsme se probudili do zamračeného dne, venku pršelo jen se lilo a nálada nebyla příliš optimistická. Ovšem „jede jede mašinka“ místo rozcvičky chmury trochu rozptýlila, pár svíček při snídani rozsvítilo tváře a promítání místo tvrdé práce hochy naladilo až rozverně. Pánům vedoucím se ovšem chmury spíše množily, starost o program a lítost nad zmařenou přípravou krásné odpolední hry měla dlouho převahu. Ale kouzla naší Danušky zabrala, výborná svačina a skvělý oběd a nálada mužstva po improvizovaném odpoledni, to vše nakonec rozsvítilo i naše muže, chvilka s Lukrecií na zítřejší koncert pak ukázala obrovskou sílu celého sboru, hoši s přehledem zpívali i repliky herců, zkrátka, nic nás nezaskočí, Kukse, třes se !
Lenka


Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?


LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Tak dneska se mi líbilo, že jsme měli později rozcvičku. EEE trošku mě vyděsilo, když mě Čenda vzbudil a řekl: ,,Hele, ono je 7:23!‘‘ Rozcvička se mi teda líbila, podle mě to už tady někdo říkal, ale byla dobrá, mně se líbila. No pak se mi líbilo, jak jsme odpočívali a líbila se mi velká hra a i když si vedoucí mysleli, že není, tak mě přišla docela dost. Měli jsme zkoušku na Lukrécii a taky se mi líbila. Jo a ještě jsem zapomněl říct, že jsme se dívali na výroční koncerty Bruncvíku (5 a 10 let) a to se mi líbilo. A to je podle mě asi ze dneška všechno a těším se na táborák.

SEPTIMUS/ Tonda –  No tak dneska se mi nejvíc líbilo, že byl jedna opožděnej budíček a dva neběhali jsme. Hlavně se mi líbila dnešní hra, že kapitáni naváděli své týmy bludištěm. A nejvíc se mi nelíbilo, že dneska pršelo a tak nemohla být pořádná hra. A to je konec. 

DECIMUS/ Bořík – Já už nemám tu křeč, pak do toho pořád pršelo, místo rozcvičky jsme se drželi za ramena a chodili jsme tady všude po místnostech, pak jsme hráli městečko Palermo, akorát vedoucí tam vždycky někoho vzali, pak s ním šli na chodbu a byla tam taková překážková dráha a měli jsme tam přes oči šátek a kapitáni nám říkali, co tam máme dělat. A pak jsme nosili tenisáky na lžících. A to je všechno.

NONIUS/ Toník K. – No nejvíc se mi líbilo, že jsme byli celý den uvnitř. A potom jsme hráli takovou hru, že jeden měl zavázaný oči a druhej mu vždycky říkal kam má jít. Protože na zemi byli provazy a taky tam byla jedna krabice a dva provazy natažený ve vzduchu. A my jsme se nesměli dotknout provazů a krabice a museli jsme se dostat k tenisákům a jeden vzít. Hmm, asi to bude konec.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – Takže dneska pršelo, takže jsme byli celou dobu vevnitř, jenom na pár minut jsme vylezli ven. Hráli jsme chvilku hry venku a ještě předtim jsme hráli vylepšený městečko Palermo, to je všechno. 

GNAEUS/ Matěj Š – No, takže dneska ráno nebyla rozcvička, protože prostě tak. Pršelo dost hodně... Potom byla snídaně a potom jsme takňák jako lenošili a po obědě byl polední klid a tak nějak normálně. Po polednim klidu jsme chtěli hrát hru venku, ale pršelo, takže jsme museli jít dovnitř a zahrát si jí vevnitř. No a potom teda přestalo pršet, tak jsme šli ven a hráli jsme kámen, nůžky hru. Pak jsme šli dovnitř zkoušet na Lukrécii, protože zítra jedem do KUKSu. Potom jsme šli na večeři, psát deníky a to je všechno. 

OPIUS/ David G. – Tak dneska pršelo, takže jsme v podstatě celej den zůstali doma. A jenom jednou jsme byli venku a to jsme si zahráli takovýto, kde běháš a dáš si s nim kámen nůžky a potom jsme běhali se lžičkou a v tý lžičce jsme měli tenisový míč, v tom jsem byl docela dobrej a potom jsme ještě nacvičovali Lukrécii, pak jsme měli večeři - nudle s mákem, to bylo dobrý. Pak jsem hrál fotbálek a to je konec.

AULUS/ Eda – Dnešní den byl docela fajn, i když celý den pršelo. Hráli jsme kámen, nůžky, papír. Byli dva týmy proti sobě, kdo prohrál, tak se musel vrátit a kdo vyhrál běžel dopředu a když vyhrál ještě jednou tak získal další bod, protože byl na nepřátelském území. Tak to je asi všechno. 


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Dnes jsem byl velice flexibilní jako ta půjčka.

TERTIUS/ Eliáš – Dneska celej den pršelo a ještě prší. Jenom teď chvilku nepršelo, tak jsme hráli hru. Jinak celej den je takovej klidnější, pomalejší, nebyly zkoušky, nebyla rozcvička, byla to taková pohodička. Hráli jsme takové zvláštní městečko palermo a bylo to tak, že jsme si vzali šátky a sedli jsme si ke stolu a zavázali jsme si oči. No a postupně mizeli lidi, vždycky se ozval takovej zvláštní zvuk, že začali ječet velký kluci a dělali hluk a vždycky odnesli jednoho člověka a druhej zmizel tak, že byli detektivové, kteří šli zjistit, co se děje. Takhle postupně zmizeli všichni až na mě, Matějdu, Matěje Šťastnýho, Tondu a Martínka. Řekli nám, že si máme zavázat oči a vstát a vyvedli nás ven na chodbu. Tam byla taková provazová dráha, o které jsme ale vůbec nevěděli a jen kapitáni nám říkali, kudy máme jít. No a tak jsem šel a dostkrát jsem se dotkl kraje a měl jsem čas jeden z nejhorších, ale to nevadí, hra se mi líbila. Potom byla druhá hra a při tý jsem byl diskvalifikovanej. Měli jsme nést tenisák na lžičce a já jsem ho omylem chytil, když se mi začal kývat. Noo a teď jsme hráli kámen nůžky, což je taková hra, kde se lidi rozdělí na dva týmy. Z těch týmů vždycky vyběhne jeden člověk, a když se srazí s člověkem z druhýho týmu, dají si kámen nůžky. Kdo vyhraje, tak běží dál, ale v tu chvíli vyběhne další člověk z týmu, u kterého ten člověk prohrál. Takhle se musel dostat až na konec a za cestu porazit třeba pět lidí. Já jsem našemu týmu získal 2 body a myslím, že jsme vyhráli. No a to bude asi všechno. Dneska máme jako službu táborák. Protože dneska pršelo, tak nebyla velká hra, která byla připravená, ale hra, o který jsem psal nahoře. 

FLAVIUS/ Ondra – Dneska nebyla normální rozcvička, ale chytli jsme se za ramena a jeli jsme jako mašinka. Potom jsme byli na pokoji, a potom jsme se koukali na dávný bruncvičí koncerty. Koukali jsme se až do oběda, myslim. Potom byl odpolední klid a po obědě jsme hráli takovou hru, kde na začátku to vypadalo jako městečko palermo, ale měli jsme zavázané oči a kapitáni nás vedli, abysme se moc ničeho nedotýkali. A potom jsme měli hrát hru, ale déšť nám to zkazil, tak jsme hráli trošku jinou hru ve vnitř. Potom jsme hráli kámen nůžky, a potom jsme zkoušeli. Po zkoušení byla večeře a k večeří byly nudle s mákem a ty mi moc chutnaly.

GAIUS/ Patrik – Tak a deník je o tom, že dneska pršelo. Normálně jsme vstávali, zase. A tentokrát jsem se neprobudil v pět, ale v osm hodin a měl jsem hodinu čas se převléknout. Potom začali bubnovat jako vždycky, ale nebyla rozcvička a dělali jsme vláček a pouštěli jsme hudbu "jedejede mašinka". Potom jsme měli snídani, ke které bylo úplně to samý. A taky jsme se koukali místo zkoušky na stará videa z koncertů. A potom jsme měli takovou hru městečko Palermo, ale když jsme zemřeli, tak nás vyvedli do nějakého bludiště, kde kapitáni nás vedli až jsme skončili u tenisáku, a pak jsme do konce museli být v klubovně, a potom jsme měli další hru, kde jsme museli držet tenisák na lžičce a museli jsme s ním dojít napřed ke koši a zpátky, a pak jsme hráli kámen nůžky papír.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Ráno nebyla rozcvička, protože pršelo. Po kapitánským kruhu jsme si pouštěli starý koncerty. Líbily se mi starý písničky, které se zpívaly. Po poledním klidu nebyla hra venku, protože pořád pršelo. Hráli jsme městečko Palermo, ale trošku jinak. Během hry jsme měli zavázaný oči. Při hře byli kapitáni odvedeni z jídelny a tam byla překážková dráha a museli jsme navigovat lidi z týmu k tenisákům na konci dráhy. Po Palermu byla druhá hra, při které jsme hráli kámen nůžky papír teď. Těším se na táborák, jestli teda bude

HERIUS/ Matějda D. – Dnešek byl velice klidový. Probudil jsem se a chvilku jsme si povídali s Mastnym a postupně se všichni probudili a pak jsme si všimli, že už jsme měli před dvaceti minutama sprintovat venku. No a pak jsme si všimli, že prší. Už jsem se nudil, tak jsem si šel do klubovny pro knížku, ale jenom v trenkách a tričku. No a jak jdu, nikdo na chodbě není. Vzal jsem si knížku a mířím ke dveřím a najednou slyším z chodby hudbu a řeknu: „sakra, budíček, a já jsem tady polonahej a musím dojít do pokoje a okamžitě se převlíct“. Takže jsem vystrčil nos ze dveří a chodba je plná lidí. No, tak jsem to tam nějak prošel, všichni na mě čuměli, jak kdybych měl nosorožčí hlavu, boží zadek a rybí tělo. Tak jsem se nějak dostal do pokoje a tam jsem se rychle převlíkl a vyšel jsem na chodbu a rozcvička byla uvnitř, protože pršelo. Ale to bylo tak mega giga Ondra sumec dobrý, protože jsme se všichni chytli jako mašinka, vedoucí pustili Jede jede mašinka a my jsme jako mašinka chodili, různě jsme kličkovali mezi místnostma a pak jsme došli na chodbu a tam jsme skončili a šli jsme se s Terkou protáhnout. A potom byla snídaně, mně to moc chutnalo, ale nevím, proč ostatním to vůbec nechutnalo. Dyť to byla normální paštika. No to je jedno. Potom bylo promítání, kde jsme si pouštěli starý bruncvíkovský koncerty. Pak byla svačina a potom jsme ještě chvilku koukali a potom byl oběd. Po obědě byl KLASIKA poobědovej klid a potom jsme šli do jídelny a tam nám Alex řekl, že měla bejt venku velká hra, hodně propracovaná, že prší a bude to uvnitř a že to nebude ta, kterou oni připravovali. No a bylo to tak, že jsme nejdřív šli hrát městečko palermo a Alex řekl, že bude trošku jiný a že si máme na noc zavázat oči. No a potom prostě vybral vrahy, policajty a potom řekl, aby se probudili, aby řezali, vraždili a tak. A potom začal příšernej kravál, začly bouchat židle, házet se kelímky, řvali tam nějaký lidi no a potom to přestalo a měli jsme se probudit. Ale probudili jsme se bez jednoho týpka (už nevím kdo to byl) a opravdu tam nebyl, nikdo na židli nebyl. Potom jsme šli zase spát a zase to bylo stejný, akorát Alex nevybíral a neříkal, aby vrazi vraždili. Zase byl hroznej a ráno jsme se probudili. A takhle vždycky odnesli dva lidi a takhle to bylo a zbyli jsme tam jenom druhý nejstarší z týmů, takže já, Mastnej, Martínek, Eliáš a Tonda. A Alex nám řekl, že jsme tam zbyli jenom my a že si máme nasadit šátky a potom nás odvedl ven na chodbu a tam jsme se dozvěděli, že půjdem takový bludiště a kapitáni nás povedou. Já jsem to zvládl dost dobře, těch laserů jsem se dotkl jen jednou. No a potom byla pauza, svačina a potom jsme šli hrát různé hry. Nejdřív jsme chtěli hrát jednu hru venku, nosení teniáku na lžíci, ale venku se rozpršelo a tak jsme to udělali uvnitř a potom jsme šli další hru hrát ven, protože už nepršelo a to bylo takový to kámen nůžky. Po tadytý hře byla zkouška, tam jsme se ještě učili Lukrecii na zítřek, protože budeme vystupovat v tom Kuksu. Potom byla večeře a pak jsme šli psát deník. Čau pjong čongové.

APPIUS/ Matěj B. – Dnes ráno mě kluci opět vzbudili. Stihnul jsem se převlíct a hned potom byl budíček. Dnešek byl takový, že skoro celý den pršelo, takže jsme venku moc nebyli. Budíček, nemohli jsme ven, takže jsme jezdili vevnitř na jede jede mašinka. Potom jsme si promítali videa ze starých koncertů. Potom byla svačina, po svačině chvilka volna a potom další promítání. Potom byl oběd a pak byl polední klid. Po poledním klidu bylo městečko palermo, což nebylo vůbec palermo. Odtáhli nás od židlí a šli jsme projít bludiště a měl jsem tři doteky a nevím jaký čas, protože mi to nikdo neřekl. Grrrrr. Pak jsme šli hrát vnitřní fotbal. Potom byla chvíli pauza a svačina a potom jsme zkusili jít ven, ale začalo pršet, takže jsme museli tenisáky nosit tady vevnitř. A pak jsme šli zkoušet Lukrécii. Potom byla večeře a deníky, což je vlastně teď. Za chvíli bude táborák, což nevím jak dopadne, možná to budou jenom svíčky, ale to je jedno. Konec.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Ráno jsme se vzbudili s deštěm, takže se rozcvička nekonala kalsicky s během venku, ale abychom byli odpočati na Lukrécii, tak jsme jenom dělali „Jede jede mašinka“ po domě. Potom byla snídaně a potom kapitánský kruh. Po kapitánském kruhu bychom správně měli mít službu na zkušebnu, ale místo zkoušky se promítaly staré koncerty Bruncvíku což mě bavilo a rád jsem si zavzpomínal. Pak byla svačina a pak jsme pouštěli dál. Potom jako vždy došlo na oběd, pak byl polední klid, to jsem si opakovaně jako pokaždé četl a o druhé části poledního klidu jsme šel hledat odpověď na hádanku. Tentokrát jsem měl štěstí, takže jsem odpověď našel hned v první knížce, do které jsem se koukl. Pak jsem šel zase na pokoj a tam jsme si s klukama jenom zbytek času povídali. Potom přišel čas na každodenní velkou hru. Venku byl bohužel slejvák, takže vedoucí musili místo původní hry udělat jinou a tu jsme hráli vevnitř. To jsme jakože hráli Městečko Palermo, ale popravdě, odváděli postupně od nejmenšího po největšího členy týmu a kapitány a na chodbu a tam se hrála opravdová hra. Byla tam menší překážková dráha přes chodbu (vynechal jsem, že jsme měli šátkem zavázané oči ) a tou dráhou jsme na čas musili navádět členy týmu s tím, že my kapitáni jsme měli rozvázané oči samozřejmě. Překážková dráha byla na čas a když se daný člen týmu dotkl okraje nebo sešel z cesty nebo se dotkl překážky, tak mu přidali napočítaný čas. Na konci dráhy, aby se čas zastavil, musil daný člen týmu z létajícího talíře tenisový míček. Potom, když to všichni dokončili , tak byla svačina. Po svačině byla druhá hra, která napřed měla být venku, protože přestalo pršet, ale nakonec byla stejně vevnitř, protože hned pršet začalo. Měli jsme co nejrychleji přeběhnout chodbu s tenisový míčkem tam a zpátky s tím, že když nám míček spadl, dostali jsme extra dvě sekundy připočítané k času (tohle nebylo na týmy, ale k osobnímu bodování). Potom jsme šli ven, rotože znovu přestalo a tentokrát už nadobro. A tam jsme hráli hru, to už bylo pro zábavu a ne na bodování, že byly dva týmy naproti sobě a vždycky z každého týmu jeden vyběhl a když se potkali, dali si „kámen-nůžky-papír-teď! „ a kdo prohrál, vyrazil zpátky ke svému týmu a z toho vyběhl další. Ten kdo vyhrál, mohl běžet dál naproti druhému týmu. Daný tým vyhrál, když ten jeden člověk se dostal až ke druhému týmu „na čáru“. Potom jsme šli zkoušet Lukrecii před dnem, kdy ji zpíváme na Kuksu a potom byla večeře. Po večeři už se toho moc nedělo a teď píšu tenhle deník.

PUBLIUS/ Martin H.

NUMERIUS/ Víťa – Dneska ráno jsem se probudil a všichni už byli vzhůru a říkali, že venku prší, tak já jsem řekl: „sakra! Asi nebude velká hra! No, ale to jsem si samozřejmě dělal srandu. Potom byla rozcvička, kde jsme dělali „jede,jede mašinka“, kde jsem dělali vláček a jezdili jsme po budově. Potom jsme šli asi na snídani a to byl chleba s paštikou, a to bylo jako vždycky moc chutné, jenom jsem neměl hlad, tak jsem si stihl dát jenom jeden. No a potom jsme šli , potom bylo promítání a to jsme si tři hodinny nebo dvě nebo jednu, nebo já nevím /dvakrát něco přes hodinu / koukali na bruncvíčí stará vystoupení a po tom promítání byla scénka o spolupráci, kde Repraesentatio řezal koště, ale nějak se mu to nedařilo, tak s tím nakonec třísknul o zem a šel se vybrečet do kouta a potom přišel Cooperanti a řekl, že ve dvou jim to půjde líp...A potom Láďa (Cooperanti) měl dlouhou řeč a ta zněla asi nějak takto : „spolupráce je nadevše… ehmehmehmehmehm“ a potom byla velká hra, která byla vlastně „Městečko Palermo“, ale byla vlastně „Městečko záhad“ , kde každou noc vyběhli vedoucí nebo strašidla nebo kdo to byl a vzali si nejmladšío z každýho týmu a jako detektivovi brali všechny kapitány. A ti, kteří byli unesený seděli na chodbě, potom za nima přišli kapitáni a unesení měli zavázaný oči a ti kapitáni je musili navádět a říkali kudy jít. A tam byly provazy, mezi kterejma jsme musili prolízat a to všechno se zavázanejma očima. A potom jsme došli do klubovny, kde jsme si jenom hráli a potom za náma přišli, že už je konec a šli jsme na svačinu a ta byla moc chutná. A pak jsme šli zkoušet a potom byla večeře, která byla moc chutná a byly to těstoviny s mákem. A potom jsme si šli hrát a potom už jsme šli psát deníky. A to je vše.

2021-08-23 - INTELIGENCE


Pondělí 23. srpna, 4. den
Dnes mělo celý den pršet, ale počasí bylo milosrdné. Hoši si vyprosili zkoušku venku s tím, že si týmy při případném dešti vypomohou a bleskově vše sklidí dovnitř. Zkoušeli jsme tedy na nočním deštíkem provoněné louce a práce nám šla ve velmi dobré náladě nádherně od ruky. Deště se zastavily před Mikulovicemi, a tak jsme mohli celý den opět prožít venku. Dnešní den byl zasvěcen moudrosti a inteligenci, patron Inteligenti /Kryštof/ si připravil pro kluky velmi propracovanou hru, která i bystré bardy poměrně prověřila … ale protože nikdy nic není špatně, různé emoce sice proběhly, ale nakonec krásně uvolnily napětí a večerní táborák s půlhodinovým Generálem Laudonem ukázal poetické a vtipné dušičky Bruncvíku. Uložení do postelí bylo provázeno bezbřehým veselím, takže si část kapitánského pokojíčku i tradičně zaběhala ... Lenka


Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?


LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Líbilo se mi, že jsme zase dělali tu novou písničku, nebudu říkat jakou, protože bych asi dělal velkej spoiler. Ještě řeknu to, že se mi nelíbilo, že jsem dneska dost chraptil, na začátku jsem chraptil hodně, teď už aspoň můžu mluvit. Dneska jsme měli duševní rozcvičku, neboli spíš otázkou rozcvičku. Martínek při ní na každou otázku hned luskl prsty s připravenou odpovědí. Dnešní velká hra se mi líbila. Bylo to trochu těžký, ale nějak se alespoň přemýšlelo, což se mi líbilo a chutnaly mi snídaně, oběd a teď se těším na večeři a jdu na mraveniště. A to je všechno. Nazdar bazar.

SEPTIMUS/ Tonda – Tak dneska jsme nebyli v mraveništi. No nejvíc se mi dneska líbila velká hra, protože na začátku bylo sudoku a potom byly dvě šifry a potom byla recitace magické formule u Lenky. Zkrátka dlouhá hra na inteligenci, která zabrala hodně času a byli jsme třetí. No prostě trošku opruz, ale jinak v pohodě. No a teď asi půjdu do mraveniště. Nashledanou

DECIMUS/ Bořík – Pořád mám křeč v noze. Učili jsme se s Lenkou nový písničky. Velká hra byla, že jsme nejprve dělali sudoku. Když jsme tam dodělali jedno číslo, které bylo v takovým zeleným rámečku, tak jsme šli k Terezce, pak nám dala šifru a tu jsme luštili, tak, že jsme měli papír, kde byly napsaný různý místa a na nich byl jeden vedoucí a ten nám položil hádanku, a když jsme odpověděli, tak nám ukázal na několik vteřin tabulku, kde byly slova a pak jsme je psali na papír. Mělo to dvě části, když jsme dodělali první tak jsme měli u Terezky odpovědět na několik otázek. Pak nám dala druhou část, která nás poslala za Lenkou. Lence jsme měli říct básničku, která byla na nástěnce, a my jsme si ji chtěli napsat, ale pak nám řekla, že si ji nesmíme napsat, ale musíme si ji zapamatovat. Pak jsme za ní šli, zarecitovali ji, ale Lenka řekla, že nám něco chybí. Víťa řekl, že to máme recitovat, jako by to byla královna. Udělali jsme to a bylo to správně. A to je vše. Hra se mi líbila.

NONIUS/ Toník K. – Ráno jsme měli rozcvičku jako vždycky a potom jsme šli za Inteligentim a ten nám řekl, že dneska se budeme učit myslet. Po obědě jsme hráli super hru, na začátku jsme museli vyluštit sudoku. A potom jsme běhali luštili šifru. Když jsme jí vyluštili, tak jsme měli jít za Lenkou a říct jí zaříkací formuli k prameni. No a potom byl konec.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – No takže dneska jsme hráli hru, kde bylo hodně hádanek a bylo to hodně na mysl. Ale bylo to dobrý. Budeme asi poslední, ale to nevadí. Těším se co bude zítra a těšim se na táborák.

GNAEUS/ Matěj Š – No takže dneska jsem vstal a bylo to obecně jako každej den. No šli jsme na rozcvičku, na který jsem nebyl, protože mě bolela achilovka. Tak po rozcvičce jsme měli cvičení s Terezkou, kde jsem byl hodně omezenej. Potom byla snídaně, po ní rozeznění a potom zkouška a odevzdávali jsme bílý trička na malování. No a potom byl teda oběd a po obědě polední klid a o polednim klidu jsme takňák normálně seděli, leželi a četli si.  Potom teda byla velká hra, kde jsme museli dělat hodně věcí a bylo to na přemýšlení. Skončili jsme čtvrtý, protože se nám to moc nepovedlo, ale i čtvrtý místo je dobrý. Potom byla večeře, k ní byla rajská. Mňam, mňam, mňam. A potom jsme vlastně šli psát deníky a to je tak všechno.

OPIUS/ David G. – Dopoledne jsme se hezky rozezněli a o odpoledním klidu jsme se snažili dozvědět, co je to Pantokratór. Odpoledne jsme hráli hru, která byla celkem zábavná a taková těžká, protože nikdo z našeho týmu na začátku nevěděl, jak se hraje sudoku. Byli jsme čtvrtý, ale dobře jsme si pohráli. A potom byl táborák, kde jsme pili pramen poznání a moc se mi to líbilo. 

AULUS/ Eda – Dnešek byl dobrej. Dneska jsme vstali a potom byla rozcvička. Potom nám inteligent řekl, že si máme procvičit mysl. Dělali jsme hádanky a já jsem měl 1 bod, protože všichni řekli Vltava a já jsem si to myslel taky. Potom byla snídaně. S Terezkou jsme dělali různý pohyby a hráli hry a dělali domeček pro trpaslíky a myši. Potom byl oběd. Pak byla odpolední hra, ta mě bavila, řešili jsme hádanky a šifry. Před chvilkou byla večeře a za chvíli bude táborák.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Dneska byl těžký den, život je hořký bohu dík. Radegast.

TERTIUS/ Eliáš – Takže ráno byla snídaně, to bylo moc dobrý. Po snídani bylo rozeznění. Ze začátku jsme jen leželi, a potom jsme dělali a-a-a-a-a-a, a potom jsme zpívali třeba ááááááááááááááááá. No a potom byly dvě zkoušky, kde jsme zpívali krásné písně, a potom byl oběd, potom byl polední klid, a potom byla velká hra (větší podrobnosti budouna konci), po velké hře jsme si chvilku povídali s Tobiasem a dělali blbosti, a potom mě zavolali, že mám psát deník. Hra spočívala v tom, že jsme dostali takový luštění. Potom jsme to vyluštili a taky se celý den jmenoval inteligence. Byli jsme druhý, byla to sranda a jelikož je večeře tak musím spěchat. Čau.

FLAVIUS/ Ondra – Dneska jsem vstal chvilku před budíčkem, potom jsme byli na rozcvičce, a potom byla pauza a další zkoušení. A potom byl dobrý oběd, a potom byl odpolední klid, a potom byla velká hra. Tu hru jsem ze začátku nechápal, ale začal jsem ji chápat v průběhu hry. Potom jsme doběhli a chvilku nám trvalo, než jsme se naučili básničku. A to je asi všechno

GAIUS/ Patrik – Zase jsem se vzbudil v pět hodin ráno a nic moc se nedělo, jenom jsem koukal a čekal jsem na bubnování. Byla rozcvička, která byla docela delší, a pak jsme cvičili s Terezkou. Nejvíce se mi rozhodně líbila velká hra, kterou jsem ze začátku nechápal, ale pak jsem to začal chápat po chvilce.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Včera byl budíček o pět minut později. Po rozcvičce jsme šli do svatého háje, kde na nás čekal bůh Inteligenti a řekl nám, že bude den inteligence. Před snídaní byla duševní rozcvička, při které jsme dostávali různé otázky. Odpoledne byla hra. Na začátku jsme dostali sudoku, kterou jsme nikdo neuměl, ale nakonec jsme ji zvládli. Po sudoku jsme dostávali různý hádanky otázky a když jsme je uhodli, tak nám ukázali papír se slovy, podle kterých jsme vyplňovali šifru. Nejdřív se nám vše pomotalo a museli jsme začít od znova. Šifra nás zavedla k Muzice, kde jsme museli předvíst básničku o posvátnym prameni a tím hra končila. Nakonec jsme prohráli, ale to vůbec nevadí. To je vše. 

HERIUS/ Matějda D. – Jojo, takže, jo. Dneska jsem se probudil a byl budíček. Budíček byl ííííííííííííííí mmmmmmamaué (v melodii Mbube). Nejdřív byla rozcvička a pak jsme šli do posvátnýho háje a tam byl Inteligenti Kryštůfečíček Lež (Pravda) a ten nám řekl, že je Inteligenti a že je inteligentní a neví, jestli mi jsme inteligentní, že si tu inteligenci ověří v duševní rozcvičce. Taky nám řekl, že se vydáme na cestu za pramenem poznání. Když jsme šli na snídani, tak nám dal před snídaní deset otázek. Já odpovědělA  na jednu, což je docela výkon, protože při každý otázce polovina lidí zvedla ruku, takže byla 0,00000000000000001 šance, že tě vyberou (taková šance je jako že se spáří bota s bubnem a vznikne inteligentní komár). Pak jsme se teda nasnídali a potom byly služby a kapitánský kruh a úklid pokoje, služby, kapitánský kruh a úklid pokoje, služby, služby, kapitánský beaoooo. Pak bylo rozeznění. A potom byla zkouška a tam jsme se učili spoustu dobrých písní jako domi sol domi sol la sol. Potom byla sváča, pak ještě zkouška a byl obídeček. A před obědem jsme ještě dělali zprávy s Tondou a je to fakt sranda a já mám fakt dobrou roli, protože jsem zvukař a držím mikrofon. Což je křesťanské. Pak byl teda ten oběd, poobědovej klídeček, pohodička. Pohoda, klídek a tabáček. Pohoda, klídek a cigáro. Půl dne noviny číst a pak leháro. Potom byla velká hra a bylo to, že jsme chodili po různejch stanovištích, kde jsme získávali slova a ty slova jsme potom použili do tajenky, která byla taky hádanka. V hádance nám vyšlo, že máme jít za Lenkou, která byla pramen poznání. Ta nám řekla, že máme říct kouzelnou formuli, která byla na nástěnce. Tak jsme se ji naučili, měli jsme s ní trochu problémy, ale nakonec jsme to zvládli, protože nešlo jen o to se to naučit, ale taky to říct a různě se klanět a tak. Když jsme dohráli hru, šli jsme na večeři. Po večeři byl táborák a táborák byl suprovej. Sice náš tým celou hru prohrál, ale to nevadí, protože táborák byl suprovej, protože jsme zpívali Generál Laudon a říkali jsme tam různý blbosti. Jako třeba „oh no, play now“, nebo „salada“. No a potom jsme šli spinkat. Pjong čong. Nazhle.

APPIUS/ Matěj B. – áno jsem se vzbudil na budíček (konečně). Potom byla rozcvička, kde jsem se proběhnul, ale moc členů se neúčastnilo, protože je bolí nohy (není to nic vážného). Potom jsme došli do háje, kde jsme přišli za našim patronem, který nám vysvětlil něco o přemýšlení. Potom jsme běželi na duševní rozcvičku, kde nám bylo položeno deset otázek a já jsem nevěděl jen jednu z nich. Potom byla snídaně, která byla velmi dobrá. Potom bylo chvíli volno a bylo rozeznění. Lenka měla opět city. Potom bylo chvíli volno a v tom volnu jsem šel připravit zkušebnu. Potom byla zkouška. Potom byla chvíli pauza, při které jsme odevzdávali trička na potisk. Jsem zvědav, co za potisk bude. Potom byla zase zkouška a potom bylo volno až do oběda. Po obědě byl polední klid a potom začala hra, která mě velmi bavila, ale byla asi tak na dvě hodiny, což vůbec nevadí. Než vám vysvětlím, co to bylo za hru, tak vám řeknu jednu nepříjemnost, která se mi dnes stala. Láďa, který ležel dnes v síti a rozdával hádanky, mi dal pod nos své smradlavé nohy. A teď to s tou hrou. Hra probíhala tak, že jsme měli papírky, se kterými jsme běhali po stanovištích, na kterých jsme dostávali hádanky, a když jsme je splnili, tak nám ukázali na patnáct sekund tabulku slov, ze které jsme si museli zapamatovat co nejvíce slov a pak si přepsat na malý papírek, který se nakonec přepisoval na další papír. Náš kapitán se spíš věnoval sobě a ne nám, takže z toho byl chudák Matějda na konci nešťastnej, když jsme recitovali básničku. Ale potom to bylo dobrý, protože jsme si to vyříkali. Pak jsme šli psát deníky, což je vlastně teď. Strašně se těším na táborák a to je vlastně celý.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Ráno jsem se vzbudil zase před budíčkem, ale chtěl jsem ještě ležet, tak jsem počkal na budíček. Na rozcvičce jsem nešel běhat kvůli kotníku, takže jsem se jenom protahoval, až doběhli. Potom byla jako vždycky snídaně a pootom rozeznění se zkouškou. Na zkoušce jsme zpívali jednu z mých oblíbených písniček z polynézského koncertu, takže jsem byl rád, že to budeme zpívat znova na koncertě. Potom byl oběd a pak polední klid. O poledním klidu jsem si jako vždycky četl svou knihu a o druhé části jsem šel hledat odpověď na Martinovu hádanku. Odpověď na hádanku nás hledalo víc, ale nikdo ji nemohl najít. Než ji někdo vůbec našel, tak už zabubnovali na velkou hru, takže jsme šli ven. Tam jsme na začátku seděli u stolu a Inteligency, neboli Krštof, nám vysvětloval jak hra funguje. Hra začínala u stolu, kde jsme po týmech luštili Sudoku a mohli jsme odejít, až když jsme vyluštili jedno políčko čísla, které bylo označeno zelenou barvou. Já se Sudoku učil s babičkou, takže jsme to měli rychle, což nám udělalo náskok proti ostatním týmům. Ostatní kluci v týmu Sudoku taky někdy dělali, takže to bylo mnohem rychlejší, než jsme všichni předpokládali. S tím vyluštěným číslem jsme měli najít Terezku a říct jí vyluštěné číslo pro první část hádanky. Ta spočívala v tom, že jsme měli papír, kde byla římská čísla a vedle nich písmeno a číslo a to pospojovalo do jedné hádanky, kterou jsme nakonec musili vyřešit. Římské číslo znamenalo název stanoviště (stanoviště jsme měli vypsaný na papíře) a tam jsem museli dojít, vyluštit hádanku a pak se jeden z nás kouknout na tabulku a tam najít místo na tabulce, které se určovalo, které se učovalo těmi písmeny a čísly, jako třeba tabulka na různé sportovní turnaje. Čili jsme měli třeba II A3, takže jsme musili dojít k Alexovi a na tabulce najít slovo slovo v políčku A3 a zapamatovat si ho. My jsme hádanku řešili po řádcích, a pak jsme šli na další, pokud nás nenapadla odpověď, ale všichni tři jsme chodili sami na různá stanoviště, aby to bylo rychleji, Když jsme dokončili pátý řádek, tak se Martinovi povedlo uhodnout odpověď na hádanku, ale zrovna začala svačina, takže byla pauza (řádků bylo jedenáct!). Zjistili jsme, že jsme na tom pořád byli nejlíp, takže jsme byli rádi, akorát vedoucí kvůli nedostatku času musili změnit systém hry, že se na stanovištích nemusio hádat, ale rovnou se člověk mohl kouknout na tabulku, jenom nemohl mít papír na zapisování slov a pořád měl na to jenom deset sekund. My jsme ale před luštěním druhé části a odpovědět na její otázky. Měli jsme na výběr kámen-nůžky-papír… a tak jsme si vybrali kámen. Tam byly otázky na různé části těla, kde jsou, jsme měli uhodnout...a potom, když jsme odpověděli na všechny,, tak jsme dostali druhou část hádanky…. Tam už bylo jenom šest řádků, ale nakonec jsme je vyluštili všechny, abychom zjistili , kam máme jít. Došli jsme k Lence a ta nám řekla, že k Prameni poznání nás pustí, jenom když řekneme kouzelnou formuli. Martínek si v tu chvíli vzpomněl, že bylo něco na tabuli s informacemi dopoledne něco zakryto, tak jsme se tam vydali...a taky že to bylo odkryto. Byla to jakoby kratší básnička, tak jsme se každý kus naučili a šli jsme ji říct. Napoprvé, když jsme to řekli, nás Lenka vrátila zpátky, že jsme něco udělali špatně, tak jsme se to ještě jednou šli přeučit a šli jí to říct znova. To jsme věděli, že jsme to řekli správně, ale Lenka nás opravila, že jsme zase něco udělali špatně, tak jsme přemýšleli CO a potom se Martínek uklonil, jako se zmiňuje v básni (klaníme se Tobě …) a tak jsme se uklonili i já s Víťou a Lenka nám řekla, že to bylo TO, co chybělo.. takže jsme hru vyhráli a kluci se hrozně radovali (samozřejmě já taky !). Potom už jsme jenom čekali, než to dokončí ostatní týmy. Potom už se jenom psaly deníky (tedy já to píšu o den později) a pak byla večeře. U táboráku za vítězství jsme dostali atribut „zlaté knížky“ od Inteligence, která popravdě byla nasprejovaná Láďova knížka od Andreje Babiše Sdílejte, než to zakážou, což nám přišlo vtipný...a to je všechno.

PUBLIUS/ Martin H. – Dneska byla normální rozcvička, potom byla snídaně a pak zkouška. A ještě jsme potkali v posvátném háji Kryštofa – Inteligenti. Řekl nám, že dneska máme najít pramen rozumu/Lenka: myslíš, že je to „rozumu“ ?/Moudrosti! O snídani byl takový test, kdy nám pokládal otázky a my jsme na ně měli odpovídat / duševní rozcvička, pozn.red./ . O zkoušce jsme opakovali a pak jsme zpívali Sol Fa Calypso. Po zkoušce byl oběd, po obědě polední klid a po poledním klidu přišla velmi komplikovaná hra. Ve hře jsme měli jako první luštit Sudoku, po Sudoku jsme šli k Terezce, která nám ho zkontrolovala a dala nám seznam a papíry. První seznam byl vlastně šifra s hádankou, po které, když jsme ji vyluštili, tak jsme šli k Terezce, která nám dala další hádanky. Pak přišla druhá část, kde se zase luštilo. Když jsme to vyluštili, tak jsme zjistili kam máme jít, abychom dostali „pramen moudrosti“. Abysme ten pramen dostali, musili jsme říct kouzelnou formuli a uklonit se. U Jendy se luštily hádanky se Sherlockem Holmesem. A všude jinde byly hádanky a otázky. My jsme hru dokončili jako první a pak jsme měli nějakou dobu volno. Pak přišla večeře a po večeři dělání táboráku / jste měli službu? Pozn.red./ Ano. A pak se šel psát deník. A to je konec.

NUMERIUS/ Víťa – Dneska ráno jsem se probudil bohužel, až když byl budíček. Ale počkat, já tam mám psát jen co se mi líbilo ! No, takže přeskočíme rozcvičku a potom bylo rozeznění /Lenka: fakt? / Nenene, potom byla snídaně! /Lenka :faktttt??? / A jooo, to jsme šli do hááje a tam byl Kryštof, teda Inteligency a ten nám řekl, že mu trvalo strašně dlouho, jak nás naučit, co už dávno umíme, a to že bejt chytrý… No to mě teda dost naštval /proč? Pozn.red / no, protože pochyboval o tom, že jsme chytrý! A potom byla snídaně. A snídaně byla jako vždycky moc chutná! Určitě ještě potom bylo něco, co se mi líbilo, ale nevím co. Byla to zkouška? Asi jo. No a to jsme zpívali a potom jsme si dali svačinku a ta byla taky moc chutná. No líbil se mi ještě oběd a potom se mi líbila velká hra. A ted to bude hodně dlouhý, protože budu říkat, co bylo v tý hře . Nejdřív jsme dostali Sudoku a to jsme vyřešili jako první my a to číslo bylo JEDNA, to si pamatuju. A potom jsme šli za Terkou a ta nám dala první část šifry. A tam byl prázdnej papír a taky tam byly čísla, co máme luštit. A na ten papír jsme měli psát slova, co jsme zjistili na stanovištích, kde jsme měli dělat hádanky. A to jsme se vždycky koukli na patnáct sekund na takovou tabulku a tam byly slova, který byly zrovna u těch čísel . A my jsme to taky jako první vyluštili a dostali jsme druhou část. Ještě předtím jsme měli odpovědět tři otázky od Terky, který byly: .- kdo je náš glutenus maximus – no a my jsme se po něm měli plácnout , potom jsme si na něj měli sednout a taky jsme ho měli políbit! A to bylo takový divný.../Lenka: a co bylo divný?/ No, že jsme měli líbat cizí zadky ! No a potom jsme měli zase dělat to s těma slovama, akorát už tam nebyly ty hádanky. A to bylo už hodně rychlý. A aaaa….už vím ..a to jsme taky udělali a šli jsme za Musicou, tedy Lenkou a ta nám řekla, že jí máme říct kouzelnou formuli, a ta byla na nástěnce, což hned věděl Martin, takže jsme měli o práci míň. Jo teda, žádnej Martin, ale PUBLIUS! No a ten to hned věděl, takže jsme si to nacvičili. No a potom jsme to řekli Lence, která řekla, že nám tam něco chybí, tak jsme nad tím hodně přemýšleli, ale nakonec na to Martin přišel a všecko dobře dopadlo./ Lenka: A co to bylo??... na co jste přišli, že vám scházelo? / ahahaaaa, jo to jsme se zapomněli poklonit ! A všecko dobře dopadlo, no. A potom byla večeře a potom jsme šli s Láďou sekat dříví a teď píšu deník, no už ho asi dlouho psát nebudu.

2021-08-22 - sobota, DOVĚTEK


Tábor s sebou přináší krom her, zkoušek a dobrých jídel i různá úskalí, např své zapomenuté svršky musí hoši vykoupit. Dříve to byly kliky a podobné fyzické výkony, od dob Marty a Kláry jsme zavedli skládání básní, písní, ód a podobně. Kromě "trestu " je to skvělá vložka k večerním rituálům u táboráku a také se tím odkrývají jejich skryté hřivny … Ovšem, protože hošíci jsou čeládka velmi vynalézavá a nesmírně čilá a poťouchlá, občas využijí příležitosti, i „lupli“ zapomenutý telefon svého laskavého patrona, který jim četl dlouhou pohádku a pak za tmy odešel a ráno veřejně nahlásili do ztrát a nálezů … i nebohý , znavený nevyspalý vedoucí musil ještě (krom náročné přípravy her) ještě skládat … nu a na světě další skvost, posuďte sami ... Lenka


PEKLO, ANEB ASPOŇ PRAVDY TROCHU

JAN ŠEBEK


Ďáblové jste ďáblové,

být na vás milý je fakt bláhové.

Domlouvat se s vámi je fakt bláhové,

bič na vás vy ďáblové!



Kradete jak zločinci,

Vydíráte jak mafie

Doufám, že zhynete v močinci,

ať vaše pachy jsou fakt dávivé.


Echm, omlouvám se, to z afektu bylo,

dovolte mi ochránit svůj respekt… alespoň to, co z něj zbylo.


Je s vámi sranda vážně,

a myslím to fakt vážně.

Umíte pohádku poslouchat,

a někteří ostatním naslouchat.


Parchanti jste ale stále nejhorší,

co kdekoho ještě pohorší.

To je ale holt vaše povaha...

omlouvám se za pravdu, to bude ta odvaha.


Když už jsme u té pravdy,

to abych si to vrátil,

přestože to od vás bylo podlý,

ten mobil, to je fakt, že jsem ho tam ztratil.


Děkuji, že jste nevyužili plný potenciál svinství.

2021-08-22 - ZRUČNOST


neděle 22. srpna, 3. den

Třetí den bývá již tradičně trochu kritický, všichni většinou unaveni, obyčejné úkony dají více práce než jindy. Přesto den začal velmi pěkně, hochy po rozcvičce čekal u „týpý“ Scientia- neboli „zručnost“, pohovořil s nimi o důležitosti řemesla a slíbil, že spolu vyrobí sluneční hodiny. Zkouška byla též plodná, podařilo se zopakovat několik písní na výroční koncert, muži si užili svou chvíli, kdy sami nadšeně zkoušeli svou skladbu, nádherně ladili, nu, chvilinku též nemusili připravovat pro nezbedníky hry. Polední klid už byl jeden velký neklid a předzvěst roztržitého odpoledne. Sluneční hodiny ovšem dopadly samozřejmě velmi krásně, hoši se velmi snažili a jejich výtvory předčily Gemovo očekávání, ale následná hra – soutěž v rychlosti převleků tj. nenápadný , ale nutný nácvik pro nadcházející řadu představení, u mužstva propadla… přesto to byl krásný den, vždyť byla slunečná neděle a Danuška nás rozmazlovala kuřátkem a úžasným šlehačko-jahodovo-borůvkovým dortíčkem, co více si přát .. :-)
Lenka



Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?


LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Dnes se mi líbilo to velké přemýšlení na cestičkách. Se mi líbilo, že jsme se zase k tomu vrátili. No a nebudu to těma cestičkama prodlužovat, protože už to Tonda vysvětlil. Dnešní večerní hra se mi líbilonelíbila, ale spíš nelíbila, protože tam jsme se měli převlíkat teda a nejdřív jsme běželi na rychlost všichni a pak teda maraton po týmech, ale nelíbilo se mi na tom právě to, že to bylo na čas na přesýpacích hodinách, který měli 5 min. a nikdo to tak nestihl. K hlavní hře, to jsou ty sluneční hodiny, se mi líbilo, že jsme mohli vyrábět a nemuseli běhat, že to bylo takový odpočinkový. My jsme dostali takovou tmavou desku a teďka jsme namalovali zatím okolí růžovo-modrou a vevnitř jsem to nechal bez barvy, protože mě napadlo, že nabarvím ty číslice bíle, aby byly vidět na tom černém podkladu. Snídaně, oběd a večeře se mi líbily a těším se na táborák.

SEPTIMUS/ Tonda – Dneska se mi nejvíc líbilo, že jsme dělali cestičky. Později jsme to přejmenovali na “Mraveniště.” Začalo to hlavním vchodem a hlavní halou. Později jsme udělali záchod a první salónek. A později se ukázalo, že v prvním salónku je to plný mravenců ČERVENEJCH. Takže jsme udělali salónek kapitánský, kam můžou pouze vedoucí určitejch čet a jejich zástupci. Ještě předtím jsme si udělali strážní věž. Pak jsme udělali pár nouzových východů a další strážní věž. Poté jsme začali válcovat z druhé strany. No a potom nás zavolali na hru o převlékání a to nechci vysvětlovat, protože mě to nebavilo. Odcházím dělat televizní noviny.

DECIMUS/ Bořík – Sice to má být co se mi dnes líbilo, ale ráno jsem měl křeč v noze. Kvůli tomu jsem nešel na rozcvičku a pak jsme se všichni s Terezkou protahovali, kdyby jsme měli křeče. Velká hra, to jsme dělali sluneční hodiny, ale ještě jsme tam nedělali čísla, protože nesvítilo slunce. Ke svačině byl dort. Pak byla hra, že jsme se měli převlíknout a běžet za ruce a pak jsme ještě dělali štafetu, ale museli jsme se převlíknout. A to bude všechno.

NONIUS/ Toník K. – Dneska jsme vyráběli sluneční hodiny. Mám se tady dobře. Ráno jsem se probudil ještě před budíčkem a mohl jsem si číst. Dneska mi k svačině chutnal dort. O poledním klidu klidu byla hádanka.  


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda –  Takže dneska po zkoušce jsme vyráběli sluneční hodiny. Pak jsme chvilku vyráběli cestičky, teda vlastně vymlacovali. A potom jsme hráli velmi nesmyslnou hru. Kvůli tý hře jsem si zpotil čistý oblečení. Všechno

GNAEUS/ Matěj Š – No takže ráno jsem se vzbudil a byla, byla... byla snídaně. K snídani byla vánočka s nějakou divnou marmeládou, asi byla nějaká citrónová. A potom to naštěstí nahradily nějaký křupínky. Mňam, mňam, mňam. No a potom... potom teda po snídani jsme hráli fotbálek a dělali zprávy. Potom jsme zpívali s Matějdou a Eliášem mňam, mňam, mňam, ale vedoucí nám to zakázali. (Lucián: dej si těch sto za to, že jsi to teď zpíval xD) No a potom nám to teda zakázali, což bylo od nich hnusný, tak jsme šli na zkoušku, tam jsme prostě zpívali. S Terezkou jsme tancovali a nacvičovali tanec na nějakou písničku, no potom, po zkoušce jsme šli dělat cestičky a jejich krycí jméno je mraveniště a udělali jsme jich fakt hodně a zítra budem pokračovat, takže se moc těšim. No a potom od dělání cestiček jsme šli na oběd. K obědu bylo mňam, mňam, mňam, teda co vlastně bylo? Jo byla rejže s kuřetem, takže to bylo moc mňam, mňam, mňam. Snědl jsem to cobydup. No a potom... potom... potom byl... potom jsem, potom jsme si měli přinýst oblečení a dělali jsme štafety a normální běh a vždycky jsme se do toho oblečení museli převlíct, potom byla večeře, byly šunkofleky a byly moc mňam, mňam, mňam, mňam, mňam. No a teda vlastně píšu tenhle deník a potom bude táborák a bude určitě super. To je asi všechno, jo a budou večerní zprávy. Tak čau.

OPIUS/ David G. –  No, já nevim co tam úplně napsat, ale tak třeba. Ne to tam nepiš. Hihihehe... No dneska byl zcela náročnej den. Stihl jsem si propotit skoro všechno oblečení co mám a vyráběli jsme si sluneční hodiny. A byl dost dobrej oběd.

AULUS/ Eda – Dnešní den byl dobrej, ráno jsme dělali rozcvičku, zkoušku na tancování a potom byl oběd. Po obědě jsme vyráběli a malovali hodiny, bylo to zábavný. My jsme měli takový sluníčkový. Všem se moc povedly. Potom jsme je dali  uschnout k táboráku, mezitím byl k svačině dort s želém. Byl dobrej. Potom jsme měli broskev. Potom jsme šli dělat cestičky a našel jsem dva šneky, staral jsem se o ně a pak je zase vypustil. Byla večeře, bylo to fajn a za chvilku budeme dělat táborák.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Na dnešku se mi líbila (řekněme) velká hra. Dělali jsme sluneční hodiny. V další hře jsme všichni vypadli, takže mě nebavila...jakože ne, bavila mě, ale bylo na to málo času. Přeji hezký den a dobrou noc.

TERTIUS/ Eliáš – Dnešek byl klasickej až na velkou hru, kde se vyráběly sluneční hodiny. Jo a jídlo bylo výborný. Sluneční hodiny se nám docela povedly, ale podle mě to měl nejlepší Lucián. Potom jsme hráli takovou příšernou hru, kde jsme si museli vzít náhradní triko, kalhoty, ponožky a boty, který jsme si měli v rychlosti převlíct a pak oběhnout hřiště, ale nakonec se řeklo, že ani jeden z týmů to nezvládl včas, takže to bylo úplně k ničemu.

FLAVIUS/ Ondra – Líbila se mi rozcvička, i když mě trochu boleli nohy. Potom se mi ještě líbilo rozeznění, potom mi chutnal hodně oběd, potom se mi líbilo, jak jsme o poledním klidu hráli bang!. Potom jsme dělali sluneční hodiny. Pak mě bavilo sledovat ostatní kluky jak si hrajou.

GAIUS/ Patrik – Copak nám řekneš o dnešku“ Nevim. Tak dneska jsem se probudil ve pět hodin ráno a docela mě to nudilo, potom se ale probudil Toník, což mě překvapilo a já jsem si zatím četl a mezitím jsme si povídali, když najednou se probudil eda a já jsem si začal číst deník, a potom po nějaké době Víťa spadl z postele a měl opřené ruce a hlavu o postel a vypadalo to fakt divně a Víťa se prostě probudil a hráli jsme si na housenku, že Toník musel vytáhnout Víťu ze spacáku. (Abysme toho neříkali moc a nebylo to moc dlouhý, tak jsme bohužel museli přeskočit ráno až do rozcvičky). Jak jsme říkali museli jsme jít na rozcvičku, a poté jsme běželi zpátky, abychom si dali snídani, ke které byly křupínky. A pak jsme měli další různé věci. Líbilo se mi hlavně naše hra, vyrábění slunečních hodin, a pak se mi ještě líbilo, jak mi Kryštof řekl, že budu ve zprávách na počasí. A to je asi vše.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Rozcvička byla moc dlouhá, protože ji dělal Láďa s Jendou. Po rozcvičce byla scénka se Scientiem a tam nám říkal, že dnes budeme vyrábět sluneční hodiny. Nejprve jsme si museli udělat polokruh na dřevu, potom nám Scientia (Gema) pomohl dát tyčku do padesáti stupňů a potom jsme si rozmýšleli, co budeme malovat na hodiny. Namalovali jsme tam Slunce, mraky a déšť. Večeře byla dobrá. Táborák byl dobrej.

HERIUS/ Matějda D. – Dnešek začal dneškovitě. Dneškovali jsme a rozhodně jsme nezítřkovali, ani nevčerejškovali. Probudili jsme se… vlastně já jsem se probudil, ale Martínek a Mastnej už byli probuzený. Potom jsme čekali, až bude budík a když začal budík, tak jsme šli na rozcvičku. Argh. Omlouvám se za skřek, to byl Kryštof. Na rozcvičce jsme tam sprintovali, potom jsme se vrátili zase zpátky a tam jsme si s Terezou odplesnivěli záda. Potom jsme šli směrem domů, ale u tee-pee něco bylo, tak jsme se tam šli podívat (skauti si tady nechali tee-pee a my ho tady bez dovolení používáme) a tam byl stolek, na kterým bylo napsáno pjongčongšjolinogojong (nevím co tam bylo napsáno). Potom z toho tee-pee vyšel Gema, že je řemeslník, je to práce všeho druhu. A řekl nám, že vlastně pro lidi v takhle starym věku bylo důležitý vědět čas a že čas měřili podle Slunce. A řekl nám, že si postavíme slunečnicový brejle na slunečník na SLUNEČNÍ HODINY. Potom jsme šli snídat, bylo to namnam. Potom byly takový ty věci, že jsme byli na pokoji a uklízeli jsme si ho. Pak bylo rozeznění a pak zkouška. S Terkou jsme trsali a potom byl oběd. A potom byl polední klid a byla hádanka, na kterou jsem na sto procent přišel, pudu na gymnázium a pudu rovnou do důchodu, jak jsme chytrej. Potom byla velká hra, kde jsme si vyráběli sluneční hodiny. A potom, když jsme si to dodělali, tak jsme šli dělat cestičky do kopřiv. Potom jsme se šli na večeři a na táborečečečeček, jsem fakt boreček. Čusík presidenti a taky tak trochu bubáci pod postelí.

APPIUS/ Matěj B. – Dnes jsem se opět vzbudil před budíčkem s tím, že mě nejmenovaní lidé začali budit. Potom byl budíček, kde byla písnička, kterou si nepamatuju. Potom byla rozcvička a potom byla jedna z mých nejoblíbenějších věcí dne – snídaně. Potom byl chvíli klid, kdy jsem se snažil usnout, jenomže jsem neusnul, protože mě hned poslali na rozeznění. Na rozeznění jsme běhali, ale Lenka tentokrát měla city. Potom byla chvíli pauzu a pak jsme šli na zkoušku zpívat Kilos bandurki. Potom byla chvíli pauza a měli jsme svačinu a šli jsme nacvičovat tance s Terezkou. Nevím jak to mám popsat, jestli to bylo lehké nebo složité, asi něco mezi tím :D. Potom bylo volno. Potom byl oběd a potom polední klid, kde mě zase nenechali spát, protože jsem musel pomáhat s padesátislovnou básničkou, protože Eda poztrácel některé věci, tak jsem mu s radostí pomohl. Potom bylo vyrábění s Gemou. Velice mě to bavilo, protože jsme vyráběli sluneční hodiny. Šlo nám to docela, jenom se obávám, že nás Lucián překoná.  Potom byla pauza, kde jsme dělali cestičky v kopřivách. Máme tam takové cesty v trávě, které vykácíme a stavíme si tam opevnění. Máme tam takové bariéry a já jsem hlídač. Potom byla oblíkací hra, která spočívala v tom, že jsme si museli vzít ještě jeden pár bot, jedny kalhoty, jedno triko a hrálo se to tak, že jsme se museli co nejrychlejc převlíknout a pak jsme museli s tím běhat buďto celý tým, nebo štafetu. A potom byl čas na deník a na služby, což je vlastně teď. Pak půjdu dodělat táborák a pak si zazpíváme. Nakonec bude druhá večeře a potom si půjdu konečně lehnout!


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Ráno jsem se vzbudil přesně v sedm, ale ještě jsem nechtěl vstát, tak jsem vstal až když byl budíček. Dopoledne bylo podobné jako vždy, čili rozcvička, snídaně, rozeznění a zkouška. K obědu bylo kuře s rýží a pak byl polední klid. Já jsem si četl, ale potom dal Tonda Tobiasovi spacák a polštář pod postel a když Tobias přišel, tak se chtěl jakoby pomstít, hihihi a tak jsme dali Tondovi spacák a polštář do skříně, kterou vůbec nepoužíváme, kterou mám s Kryštofem mezi postelema a dopadlo to tak, že jsme byli hlasití a smáli jsme se (a příšerně třískali dveřma, pozn.red.) tak potom přišla Lenka a řekla, ať jsme potichu a protože děláme bordel, budeme mít „klidnou část poledního klidu“ až do půl třetí. Pak začala hlavní část dne a to byla velká hra, i když to úplně hra nebyla, ale vyráběli jsme v týmech sluneční hodiny. Nás to s Víťou a Martínkem bavilo, každý se na něčem podílel a shodli jsme se na tom, že se nám to povedlo (opravdu nádheré...pizn.red.) Potom bla svačina a po svačině jsme si s klukama dělali cestičky, než ná vedoucí zavolali, že bude další odpolední program. To jsme museli , než se dosypou přesývací hodiny, přinýst jedno tričko, ponožky a dlouhé kalhoty a boty. Pak jsme v týmech, jakoby na hru, zase než se přesyou přesýpací hodiny, co nejrychleji převlíct oblečení, chytnout se za ruce a oběhnout hřiště. Potom jsme dělali něco podobnýho, akorát to byla štafeta, takže se jeden převlíknul, oběhnul hřiště, plácnul si, další se začal převlíkat, oběhnul a takhle to bylo s celým týmem. Akorát mě při běhu zase rozbolel kotník a pak nám ještě vedoucí řekli, že už dávno vpršel čas, takže to bylo k ničemu. Pak jsme zase pokračovali v cestičkách, potom byla večeře a po večeři píšu tenhle deník.. Za chvíli vyrazím k táboráku a to bude asi všechno.

PUBLIUS/ Martin H. – Dneska jsme se probudili a byla úplně normální rozcvička jako včera. Pak jsme u TÝPÝ potkali Gemu, který tam měl nějaký stánek. Řekl nám, že dnes budeme dělat sluneční hodiny a pak se šlo na snídani. Po snídani, byla zkouška, kdy jsme chvilku zpívali a pak chvilku tancovali. Pak byl oběd a pak polední klid. Po poledním klidu byla hra, kdy jsme dělali hodiny. Pak jsme chvíli váleli trávu a dělali takové cestičky ( tradiční zábava v době volna, pozn.red.), teďka to Čenda přejmenoval na mraveniště, pak byla večeře a to je vše.

NUMERIUS/ Víťa – Dneska jsem se probudil, že já jsem vlastně usnul a přišlo mi, že jsem jenom mrknul a hned bylo ráno, ale zase jsem se probudil asi hodinu před rozcvičkou. No a potom teda byla rozcvička a to jsme běželi dýl, ale zato jsem byl víc naumpovanej energií, takže to bylo asi tak podobný jako včera. No já tady nebudu psát asi všechno, co dneska bylo, ale jen co se mi líbilo protože bude za chvilku táborák. Takže líbilo se mi, že jsme přišli za Gemou, neboli Scientií a ten nám řekl, že je to truhlář, hodinář, no prostě různý takovýhle věci (tzn. „práce všeho druhu“, pozn.red.)taky nám řekl, že budeme vyrábět sluneční hodiny. No a potom jsmem šli na snídani, která byla jako vždycky moc chutná. Potom bylo rozeznění a potom svačinka a ta byla taky moc chutná. Dnešní den by tak dlouhej ...(Lenka: že si to nepamatuješ ?? a vzpomeneš si třeba na zkoušku..?)Jo to jsme zpívali písničky a tancovali jsme s Terezkou, kde jsme se bouchali a taky jsme se zvedali do vzduchu a zase pokládali a to bylo vtipný, protože jsem byl strašně lehoučkej. No a potom jsme dělali zprávy a potom jsem dělali cestičky a ty už máme docela hotový. No a pak jsme šli dělat ty sluneční hodiny, který se nám všem strašně povedly. Ale před těma slunečníma hodinama byl ještě oběd. A potom jsme šli na poobědový klid a v tý druhý části jsme šli dělat hádanky a kreslit si na desky, ale to jsme dělali jenom my malí, protože ostatní asi hráli bang. No a potom jsme šli zase dělat cestičky a potom jsme šli hrát hru, při který jsme se svlíkali a zase oblíkali a běhali jsme okolo fotbalovýho hřiště, ale nakonec nikdo nevyhrál, takže to bylo naprd. To potom jsme si šli dát večeři a potom jsme dostali mobily abychom zatelefonovali domů a potom jsme šli psát deník. A to už bude asi všechno. A zvládnul jsme to jenom s jednou poznámkou (Lenka: jakou ?) Ne, tak se dvěma !

2018-08-21 - ZODPOVĚDNOST

sobota 21. srpna, 2. den

Ráno jsme byli vzbuzeni krásnou písní od pana Kryla - Bratříčku, Zavírej vrátka (připomínka okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v 21. srpna 1968) a rozcvičkou, spolu s pořádným protažením těla od Terezky. Ranní scénkou bylo setkání s kuchařem, který klukům vysvětlil jak důležitá ctnost je zodpovědnost. Každému rozdal kolíček, který kluci neměli celý den pustit z ruky, což se úplně všem nepovedlo - někteří ho pustili již v prvních minutách, někteří (jeden) ho dokázali udržet až do večera. 
Následovala snídaně a rozeznění, které bylo nádherné (kluci už měli za sebou týden zkoušek). Po povídání o srpnové okupaci následovala svačina a zkouška.Hned první den jsme se pustili do studia písní na výroční koncert a výběr kluky docela potěšil ... K obědu bylo výborné Knedlo-vepřo-zelo, potom polední klid. Odpolední hra spočívala ve stavbě města a jeho obraně před ostatními týmy. Bruncvíci (včetně některých vedoucích) se při tom naběhali tak, až se jim kouřilo za patami.  Kluci si poté ještě stihli prošlapat do táboráku bunkry ve vysoké trávě. Táborák byl tentokrát dlouhý a kluci si zařvali své oblíbené hity a moc si ho užili. Pak druhá večeře, čtení s vedoucími a spát. Po dnešku si naše výprava může odškrtnout první naučenou ctnost - ZODPOVĚDNOST.   
Alex



Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?



LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Tak dneska se mi líbily ty kolíky, protože ho teda pořád mám a jsem jediný. A líbila se mi dnešní hra, i když jsme to na konci pokazili, tak to bylo dobrý. A pokazili jsme to protože jsem chtěl nejdříve zaútočit na Tobiase, aby jsem mu ubral pár životů a pak i na Kryštofa, ale já jsem najednou dal vše do Tobiase a Kryštof mě s plnýma sílama porazil. A těším se na večeři a táborák. A to je všechno.

SEPTIMUS/ Tonda – Noooo nejvíc se mi na dnešku líbila dnešní hra. No mechaniky ty nechci vysvětlovat (to je dobře - Alex :-D), protože je už někdo určitě vysvětlil. Důležitý je, že tam byla loterie a že sem ji několikrát vyhrál. A taky se mi na dnešku líbilo, že Alex naletěl na to, co jsem mu před chvílí řekl. 5ekl jsem ať zmáčkne Alt F4 a on to fakt udělal. 

DECIMUS/ Bořík – Ráno po rozcvičce Alex dával božskou krmi (v ranní scénce pozn. redak.) a celý den jsme měli držet kolíček v ruce. Pak si to několik lidí spletlo a někam si ho odložilo a mysleli si, že se to počítá. David Gacek chtěl ochutnat Coca-Colu, kterou jsem si koupil ve vlaku a pak ho bolelo břicho. Nejvíc  se mi líbila hra. To jsme měli 30 penízků ze začátku a mohli jsme si kupovat třeba kasárnu, pak jsme mohli u Lenky hrát o železo na ruletě, kde se roztočila taková věc a my si vybrali barvu špičky a z toho byli ingoty. Potom jsme potřebovali stavební povolení na stavbu. Pak jsme mohli koupit kavalerii a útočit na ostatní a porazit je. Tomu se dalo bránit pomocí hradby. Pak tam bylo Double nebo nic, kde jsme mohli vyhrát buď dvakrát tolik, nebo nic.

NONIUS/ Toník K. – Líbila se mi rozcvička. Po tý rozcvičce jsem v nohách cítil úlevu. Líbila se mi taky hodně (odpolední) hra. Byla taková hodně aktivní, proto se mi líbila.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – No, takže dneska ráno byla zkouška, jo počkat co bylo dál. Jo po obědě byl polední klid. Po něm se hrála hra, kde se muselo stavět město, bojovalo se a tak. Bylo to dobrý. A pak bude táborák.

GNAEUS/ Matěj Š – No, no takže ráno jsem vstal, dřív než byl budíček. No tak potom jsme šli na rozcvičku, běželi jsme do Mikulovic, tam jsme si dali 10 dřepů a běželi zpátky. No potom jsme se rozcvičovali s Terezkou a pak jsme šli zpátky, ne teda šli jsme na snídani. No a po snídani jsem si uklidil, no a bylo rozeznění, kde jsme se krásně rozeznili, pak byla zkouška, kde jsme si pouštěli písničky Karla Kryla a no povídali si o tý době. No a potom jsme se učili nějaký písničky, který už jsme zpívali a potom byl dobrej oběd, bylo vepřo knedlo zelo. No a potom byl polední klid, kde jsem si četl a hráli jsme bang. Potom byla velká hra, kde jsme hráli zkušební kolo, kde jsme docela vyhrávali, no a potom se zahájilo ostrý kolo, kde jsme to prohráli. No potom to zkončilo a šli jsme hrát fotbálek, ale zjistilo se, že jsem si venku nechal mikinu a že jsem si vědomě na lavičku odložil kšiltovku, kterou mi někdo shodil na zem a dala se do dražby, takže teď mam udělat básničku o endový básničce, jelikož si u nás na pokoji zapomněl mobil a sluchátka. Takže musí udělat básničku o našem pokoji a o nás co tam bydlí. No a teď tady píšu deník a trápim se jak udělat tu básničku.

OPIUS/ David G. –  Dneska jsme od kuchaře dostali kolíčky, který jsme měli držet do večera a samozřejmě mi to upadlo. Potom jsme měli hodně zábavnou velkou hru, v tý jsme měli dělat město a útočit na další města a obraňovat se. Potom jsme měli dobrý oběd, byla vynikající zeleninová polévka. Potom jsme měli maso, zelí a knedlík a to bylo taky moc dobrý a to je asi všechno.

AULUS/ Eda – Dneska když jsem ráno vstal, tak někteří ještě spali a potom je probudila písnička, měli jsme dobrou snídani a hráli jsme předtim hry, hodně dobrý. Užil jsem si je hodně, bylo to fajn a mám se tady dobře, i když se mi stýská po mámě. Jo a mam tady kámoše.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias –  Líbila se mi velká hra, protože dost možná budu poprvý na druhým místě a snídaně byla dobrá.

TERTIUS/ Eliáš – Libila se mi snídaně a před tím jsme dostaly kolíčky na celý den, které jsme nesměly ztratit. A pak se mi hrozně líbila velká hra, která byla úplně boží díky mě budeme možná druhý. Konec deníku

FLAVIUS/ Ondra – Dneska se mi líbilo rozeznění i když mě bolely nohy. Poté se mi líbila hra kde se mi líbilo, když jsme plnili takový ty úkoly jako kámen nůžky papír. Taky se mi líbilo to, že jsme si udělali na tu hru záložní plány.

GAIUS/ Patrik – Dneska jsem se ráno nestíhal převlíknout, ale zvládl jsem to a byl jsem tam včas. Hlavně se mi líbila, ale trošku i nudila, protože mě Eda přede mnou brzdil. Pak jsme měli rozcvičku s Terezkou, která mě bavila, protože je moje kamarádka. Líbila se mi svačina a velká hra a po velké hře jsem šel psát deník a jak to teď čtete, tak to je ten deník.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Rozcvička byla moc dlouhá. Hra byla dobrá. Už se těším na táborák a je to.  

HERIUS/ Matějda D. – Dnes je sobotka vodka. Vzbudil jsem se. Martínek už byl vzhůru, jeho postel brutálně vrže. Pak se probudil celý pokoj a čekali jsme na budíčečeček. Bratříčku zavírej vrátka byl budíček. Mimochodem moc dobrý budíček. Potom jsme šli ven, chvilku tam sedíme a najednou přiběhne Lucián a řve: „Tobiasi máš moje boty“.  A pak si je teda vyměnili a šli jsme sprintovat. Málem nám z toho upadly všechny končetiny. Upadly nám i ty náhradní. Před snídaní jsme šli tam ke stánku a tam byl kuchař Alex, kterej nás měl naučit první ctnost a tou je zodpovědnost. Měli jsme držet kolíček v ruce celej den až do večera, nesměli jsme ho z ruky vůbec pustit. Někomu spadl už i při snídani, ale mě ne, já si ho furt držel. Potom bylo rozeznění a zkouška a při té zkoušce mi upadl ten epickej kolík. Potom byl oběd, ke kterému bylo řevpo kledno lezo. Před zkouškou jsme se ještě učili komouše a na zkoušce jsme se vlastně ještě učili Kilosbandurki, moji starou známou píseň. No a po poledním klidu byla velká hra, která byla fakt hodně dobrá. První kolo jsme prohráli a druhý kolo jsme vyhráli na plné čáře. A potom jsme se nasvačinkali a pak jsme šli psát deník. Teď ho tady píšu. Nazdar.

APPIUS/ Matěj B. – Ráno jsem se vzbudil, ještě než byla rozcvička, oblíkl jsem se a zase jsme usnul. Vzbudil mě Alex nádhernou písničkou. Pak byla rozcvička a byla snídaně. Potom bylo rozeznění. Potom byla zkouška. Zkoušeli jsme na koncert. Potom byla chvíli pauza a pak jsme zase zkoušeli. Potom jsme ještě něco dodělávali, po něm byla velká pauza před obědem. Potom byl oběd a polední klid. Hráli jsme Bang! a potom bylo to, co mě na tomto dni nejvíce bavilo, byla odpolední hra. Vypadalo to tak, že jsme měli kartičky s různými domy a byl tam ještě altánek a jezírko, ze kterých jsme vydělávali. Mohli jsme ještě napadat ostatní týmy a dalo se bránit hradbami. První kolo si myslím, že se nám tolik nepovedlo, měli jsme jen dva povedené útoky, ale to jsme nahradili v druhém kole, kde jsme to díky soudění kapitána vyrovnali. Potom byla pauza na deníky a za chvíli bude večeře a potom bude táborák a potom bude nevim co, myslim si že spaní.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Ráno jsem se vzbudil asi dvě minuty před budíčkem na rozcvičku a o rozcvičce jsme byli rozděleni na menší a větší, větší běželi do Mikulovic a zpátky., pak jsme se protáhli s Tererzkou a háli SA_MU_RAJ a to mě hodně bavilo. A pak jsem řekl SA-SA, místo SA_MU a vypadl jsem. Potom byla snídaně .služby v jídelně, kapitánská porada a pak přišlo na rozeznění. Při rozeznění jsme jako každý tábor jsme seděli podle velikosti v řadě a předávali jsme si tón-energii od největších po nejmenší. Potom byla zkouška a to jsme si povídali a pouštěli nějaké nahrávky z 21. srpna 1968. Pak byla svačin a k tý byly koláče, jako byly včera k odpolední svačině a druhý večeři (ANO! KOLÁČE!!) a pk byla druháá část zkouška, kdy už jsme zpívali nějaký starší písničky, který jsme my větší znali . Něco jako ...“ano, kilo brambor, kilo okurek taky!“ No a pak byl oběd. Nojo, mňamy, mňamy, květáková polívka, knedlík, zelí a maso . Pak byl polední klid, to jsme si napřed četl a pak hrál s klukama bang a po poledním klidu samozřejmě velká hra, kdy jsme tzv. Stavěli město za penízky, kupovali jsem si za penízky budovy a díky budovám jsme si vydělávali penízky každý rok, který trval čtyři minuty. Když jsme si ale koupili kasárny, tak jsme potom za železné ingoty, které jsme mohli u kulo štěstí Lenky a Gemy, jsme kupovali kavalérii nebo hradby. Ukolem bylo zaútočit na ostatní týmy a každý tým měl jakoby pět životů=pět panáčků ve hře. Jeden zničený panáček= jeden bod, polední zničený panáček u týmu(když my jsme zničili) = dva získané body. Pak ale měla být svačina a vedoucím přišlo, na sebe moc neútočíme a jsme moc pomalí, i když jsem měl v tu chvíli vítězství na dosah, tak zrušili kolo a byla svačina, ke které byly počtvrté koláče (koláče, koláče, koláče, koláče, koláče, koláče………………..). Mezitím zdražili ceníky, změnili ceny z ingotu na penízky a začalo nové kolo. Bohužel v novém kole, jelikož jsem v tom prvním byl na dobrém míste, se na mě Tobias s Kryštofem spiknuli a vypadl jsem do pěti minut, takže jsem neměl ani šanci se bránit. Uřímně nechápu, jak dokázali v kasinu „kámen nužky papír“ vyhrát tolik penízků, aby provedli pět útoků za sebou. Pak hra nějak probíhala divně dál, různě se pozice měnily, akorát Čenda, který měl v prvním kole dobré skore, vypadl hned po mně, taky díky Tobiasovi a Kryštofovi. (Lenka :tomu se říká vojenská taktika …:-) a to už je konec a jdu na večeři ...

PUBLIUS/ Martin H. – Dneska byla rozcvička a pak na nás čekal KUCHAŘ ve stanu, kde kuchtil nějaké skořicové křupky a dal nám každému kolíček. (Prooč??) Měli jsme se učit zodpovědnosti a ten kolíček jsme měli udržet až do večera. Pak byla snídaně. Po snídani se uklízely pokoje a pak bylo rozeznění. Pak byla prví část zkoušky, kde jsme mluvili o tom, co se stalo v roce 68, protože dneska je padesátétřetí výročí. Pak byla svačina a pak byla druhá část zkoušky. Tam se zpívalo o všem možném. Od točících káč (Já měl jsem malý drejdl) až po nějakou omáčku, nebo co to bylo, ve které bylo kilo okurek, kilo masa a kilo brambor, aspoň myslím (Kilos bandurki, kilos ogurki..:-) ). Pak byl oběd. Po obědě byl odpolední klid, kdy jsem si četl. V druhé části odpoledního klidu jsme hráli bang a já upustil ten kolík. Pak byla hra, kde jsme měli stavět města. První kolo bylo docela v pořádku, v druhém kole začal Tobiasův tým zbrojit jako Rusko ve studené válce., čímž vyplýtvali všechny zásoby a nepostavili si nic, aby vydělali víc penízků. My jsme v druhém kole zemřeli jako první. A to je pro dnešek asi vše.

NUMERIUS/ Víťa – dneska nás zase velmi krutě probudili / no prosím Tě.../, ne bylo to vlastně docela v pohodě, na soustředění to bylo docela horší / co to bylo?/, n my jsme jako vždycky běhali, akorát jsme se rozdělili na starší a na mladší, no! A potom jsme cvičili a to se mi líbilo, protože jsme necvičili moc těžce. Potom jsme měli měli asi rozeznění a potom byla snídaně, ta bla taky chutná: chlebířček s máslíčkem a se šunčičkou ….a taky ňáááký křupky! A potom vlastně bylo co? /no, co tak bývá po snídani??? / no a potom jsme šli spát! po snídaní??? J, už vím, my jsme dostali kolíčky od kuchaře!!! (po snídani ???) jooo, to bylo před snídaní! A ty kolíčky jsme museli drže celej den...mně teda ten kolíček vypadl při Lenčiným vyprávění , protože jsem přestával dávat pozor...a ostatní ho, už koukám, taky nemaj … A víš, proč jste ho dostali? No protože jsme se měli naučit zodpovědnost, asi. A potom asi bylo to Lenčiný vyprávění ( a co to bylo?očem?) no o tom, že Rusové obsadili Československo) a víš kdy to bylo ? Když byla Lenka malá, když jí bylo osm let po tom Lenčiným vyprávění byla ta sváča a po tý sváče jsme zpívali a to jsme zpívali, že jsem měl malý drejdl a ptom že kilo brambůrek a kilo okurek a potom jsme zpívali Zpívám Pane, meč v ruce mám...a potom že….jo a to už je všechno, co jsme zpívali.. a to mě bavilo, protože jsme měli kilo brambůrek a kilo okurek a to bylo moc dobrý.. a potom byl oběd a ten byl výtečnej, protože byla dobrá polívka a velice dobré masíčko a brambůrky – kilo brambůrek a zelíčko a omáčička.. A pak byl polední klid, kterej byl jako vždycky nudnej, protože jsme musili být na pokoji ale potom Martin řekl, že můžeme v tý druhý části dělat co chceme, aby sem si hrál s ostatníma, a tam jsme hráli bang a já to vlastně nehrál, protože to vlastně neumím a tk jsem si četl jak přežít cokoli … a tam jsem spoustu věcí nechápal, ale to je jedno, steně mě to pobavilo. A pak jsem šel na pokoj, ale jen jsem si sedl, tak začal Alex bubnovat nebo to byl Jenda nebo Lᡡda nebo Martin nebo kdo to byl, ale pak vlastně byla velká hra, která mě velice bavila. Museli jsme se starat o město, který jsme si vyráběli tak, že jsme vydělávali penízky, a to tak že vždycky zazvonil novej rok a to jsme ty penízky dostali. Za ty penzky jsme si koupili nový domečky no ty jsme tam prostě měli a ani nevím nevím, k čemu byly( Lucián: že nám vydělávaly víc penízků za rok nebo jsme si mohli koupit ochranu a nebo utočit, teda díky kasárnám), jo, jasně ty domy nám vydělávaly penízky a ty jsme mohli dělat různý hry, jak otřeba ruleta u Lenky a Gemy, že jsme to vždy cky roztočili a když ta šipka ukázala na něco dobrýho, tak jsme dostali to něco dobrýho (tzn, zlaté nugety) a když to neukázalo, tka jsme nedostlai nic. A nebo jsme taky chodili k Tereze si chodili pro to, jak se to….stavební povolení! A to jsme dostali, abychom si mohli koupit ty baráčky! A tam jsme dělali různý ukoly a za ty jsme dostali to stavení povolení .. no a u Věrky bylo to, to bylo kasino, tam jsme přinesli penízky a a dali je Věrce a kdo vyhrál, tak si je vzal a když jsme vyhráli my, tak jsme dostali ještě dvakrát víc, než jsme tam dali, což bylo supeeer! A první hru jsme skoro vyhráli a potom, hned už jsme to skoro vyhráli , tak byla svačina a po tý svačině byla nová hra a tamta se nepočítá a to jsme prohráli skoro na začátku, vlastně uplně na začátku. Což bylo velice a velice smutné. |No ale touž je asi všechno, tak pápáááá, šnečci !

2018-08-20 - PŘÍJEZD


pátek 20. srpna, 1. den

Jako každý rok přišel táboru čas. Kluci předtím měli celý týden velmi náročné zkoušení Na Štvanici s Divadlem Geisslers - vždy celé odpoledne a pak dlouho do večera - na představení Římská Lukrécie, které bude Bruncvík hrát na začátku září. I přesto se podařilo všem ráno vstát a na nádraží dorazili včas a mohli jsme vyrazit. Cesta se nesla v radostném duchu. Kluci přijali nováčky velice rychle a již jako spojení Bruncvíci ve vlaku řádili, vagónem pak po celou dobu zněly úryvky z Lukrécie (dokonce i výstupy hlavních postav :D). Cesta tak ubíhala velice rychle a než jsme nadáli, byli jsme v Mikulovicích. Tam na nás čekala delegace senátorů vznešené románské civilizace ze zapomenutého ostrova Ctnostdar. Delegace přicházela ze zprávou o zkaženém lidstvu a vytracení se starých zásad, rytířských ctností a smyslu života vůbec. Bruncvíci se mají tyto ctnosti znovu naučit a šířit je ve světě, aby na to společnost úplně nezapomněla. Potom jeden ze senátorů začal vyvolávat složení týmů, které se jmenovaly podle útvarů římské armády : VELITES ( složení z prostých obyvatel s lehkou výzbrojí a velkým prostorem pro vojenský osobní rozvoj). HASTATI ( první linie římské těžké pěchoty, která se skládala z mladších a relativně méně zkušených občanů), PRINCIPES ( výkvět římských legií, z bohatších tříd římské společnosti), TRIARII ( podobně vyzbrojení jako Hastati a Principes způsobem válčení však připomínali řecké Hoplity), EQUITES (jezdci, používaní k průzkumu a stíhání prchajících nepřátel). Při příchodu na základnu na nás již tradičně čekaly úžasné koláčky od Danušky, zabydlení(tzn nejtěžší část dne pro velitelku – rozvržení pokojů...) a ukřičený fotbal :). Potom jen výborná večeře, první táborák, rozdání přezdívek, druhá večeře, večerní čtení s vedoucími a šup do postele!
Alex



Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?


LEGIE PRINCIPES

OCTAVIUS/ David – Líbilo se mi jak jsme jeli ve vlaku. Mohl jsem si užít krásný výhled. Povídal jsem si s Tobiasem o různých krávovinách. A včera se mi taky líbil táborák, protože jsem poprvé mohl hrát na kytaru. A to je vše.  

SEPTIMUS/ Tonda – No tak. No tak. CHaaaaaaaaa. NEEEEEEEEEEEEE to tam nepiš. Svíjí se smíchy. No tak na vlaku měli (smííííííííííííííííííííííích) Proč to píšeš všechno? Nevím. Chytá se za hlavu.

DECIMUS/ Bořík – Moc jsem nespal včera. Pak jsem tady s Láďou hrál hru kontakt. Myslel jsem si, že budu v pokoji, kde jsem byl před rokem, ale nakonec jsem v pokoji, kde jsou starší. Jo a jsme na ostrově Ctidar (Ctnostdar pozn. redak.) nebo nějak tak. 

NONIUS/ Toník K. – Nejvíc se mi líbilo, jak jsme jeli vlakem. Jo, líbí se mi tady hodně. (A co se ti ještě líbilo? - Alex) Dělali jsme první táborák. Jo a eště se mi taky stýská. Trochu. A to je asi všechno.


LEGIE TRIARII

LUCIUS/ Čenda – Jeli jsme dlouho vlakem a nudil jsem se. Přijeli jsme do Mikulovic, no a hráli jsme hry jako kontakt a fotbal. Pak byla večeře a táborák. U ohně jsme si losovali jména a já jsem si vylosoval Luciuse, zrovna když o něm Alex mluvil.

GNAEUS/ Matěj Š – No tak včera jsme ráno vstali hodně brzo a potom jsme jeli na hlavák a čekali asi půl hodiny a pak nám jel vlak do zábřehu, kde jsme přestoupili na vlak, kterej nám jel do Jeseníku, kde jsme přestoupili na vlak, kterej jel do Mikulovic. V Mikulovicích jsme naložili batohy do auta a šli jsme do MUNY. Potom jsme hráli hrozně dlouho fotbal a po něm se konečně rozdělily pokoje, tak jsem si vybalil. A no potom jsme se tam ňák zabavovali a pak byla večeře, no a potom byl táborák, dostali jsme svoje jména a já jsem Gnaeus, to je docela dobrý jméno. No a potom jsme žadonili Lenku o echynaceu a k druhý večeři byly mňam, mňam, mňam, mňam koláčky. Já jsem snědl 4 a byl jsem hrozně přecpanej, Jenda nám četl vikinga Vika a to bylo všechno.

OPIUS/ David G. – Včera jsme přijeli v půl osmý nebo kolik na vlak, jeli jsme asi hodinu a potom jsme zase přestupovali na další vlak, který jel na Jeseník a odtamtuď jsme se dostali zase vlakem do Zábřehu na Moravě a tam jsme zase přestupovali. Když jsme přijeli, tak jsme hráli 2x fotbal. A měli jsme koláčky. U táboráku jsme si losovali římský jména a mně padl Opius. Pak jsme šli spát.

AULUS/ Eda – Včera to bylo dobrý, jsme měli táborák a hráli jsme fotbal. Na tom táboráku byly hezký písničky a měl jsem se fajn. Losovali jsme jména, v těch jménech byly různý římský jména a já jsem si vylosoval Auluse. Včeřejší cesta byla dlouhá, ale příjemná. Našel jsem si kámoše, je to tady dobrý a teď připravujeme táborák a já teď píšu tenhle deník.


LEGIE EQUITES

SECUNDUS/ Tobias – Příjezd byl v pohodě. Poté jsme měli úvodní scénu, kde nás postavy doprovodili do Ctnostdaru/tábor. Pak jsme hráli fotbal. A pak jsem poprvé hrál u táboráku na kytaru.

TERTIUS/ Eliáš – Byli jsme ve vlaku a tam ve vlaku prvním nebyly kupéčka, ale v dalším už byly, a v těch jsme zpívali: nam nam nam nam nam nam nam a to bylo dobrý a zjistil, že si můžeme něco koupit v minitu, což je takovej krámek s pečivem. A můj kamarád Matěj Šťastný, dostal nazpátek desetikorunu s orlojem, no a to mi bylo líto, protože ty sbírám. Pak jsme jeli dalším vlakem, pak jsme šli do tábora, a když jsme přišli tak to byla prča, potom bylo skvělý jídlo, a pak byl táborák a šli jsme spát. Konec deníku.

FLAVIUS/ Ondra – Líbilo se mi jak jsme hráli fotbal. Poté se mi líbilo jak jsme jeli vlakem. Ale asi možná všechno.

GAIUS/ Patrik – Od té doby co jsem se vzbudil, jsem jel na nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku a bylo to se dvouma sedadlami. Viděl jsem hodně věcí z okna a líbilo se mi, jak ty domy za sebou jezdily.


LEGIE HASTATI

MAMERCUS/ Kryštof S. – Včera jsme jeli na tábor do Mikulovic. Cesta byla moc dlouhá. Táborák byl dobrej. To je vše.

HERIUS/ Matějda D. – Dnešek začal tak tak dobře. Probudil jsem se, páč jsem šel včera spinkat pozdě. Pak jsem šel se probudit a dal jsem si snídaničičku. Ne kecám, žádnou snídani jsem si nedal, protože jsem letěl raketou do Mikulovic, teda na Hlavák. Tam jsem se potkal s kamarády, které jsem už jeden den neviděl, a se dvěma nováčky. Jeden se jmenoval Eda a druhej Toníčečečečečečeček. Pak jsme nastoupili omegalul. Drandili jsme mašinkou Chuggington veselé vláčky klapity klap. Jo jeli jsme tím vláčkem a moc jsme se bavili. A pak když jsme dorazili do těch Mikulovic, tak na nás čekali týpci v bílých šatech a říkali nám, že jsou nějaký senátoři a že za chvilku přijdem na ostrov Ctnostdar, kde se budeme učit různé ctnosti, které já rozhodně mám, ale stejně se je budu učit, páč je to zábava. Já jsem zjistil, že chrním na svém pokojíčku, kde se mnou chrní svatý Ježíš, Barnabáš a jeden divnej cápek, nevim jak se jmenuje. Jo a potom vlastním ještě jeden barák, ve kterym spim mnohem radši, protože lidi, který jsem tady vyjmenoval, jsou všichni úplně vypatlaný. A v tom baráku, co v něm bydlim radši, tak tam spí Mastnej, Eliáš a Martínek a jajajajajá. Hráli jsme fotbal, ale málem jsme to prohráli, ale pak to vypadalo, že vyhrajeme, ale stejně jsme zase začli prohrávat a pak zase z ničeho nic to bylo miliarda:tři pro nás, ale stejně jsme prohráli. Potom jsme šli hrát na schovávanou, kde jsme se schovávali a Víťa byl tak epický, že se zahrabal do trávy (do tý legální) a nebyl vůbec vidět. Potom jsme šli tedy papkat. Papali jsme masíčko masivní, velmi kreativní a žluté byliny přivezené z Emeriky. Potom byl táborák, já dostal jméno Herius A potom jsme šli spinkat a Jeník nám četl pohajdu. A potom jsme šli spinečičičkat. KONEČEK BROUČEK KYTARA LÁHAEV VODA MASÍČKO MASIVNÍ VELMI KREATIVNÍ NEJÍ HO JEN VEGANI KTERRÝ SI VLEZOU DO VANY POJĎME HO JÍST SPOLU U JEDNOHO STOLU.

APPIUS/ Matěj B. – Když jsme přijeli, tak jsme šli do tábora, šli jsme se vybalit, kufry už jsme měli odvezený. Po vybalení byla svačina a hráli jsme fotbal. Fotbal jsme obě kola vyhráli. A pak se šlo hrát na schovávanou. Potom byl táborák.


LEGIE VELITES

SPURIUS/ Lucián – Do tábora, teda do Mikulovic jsme jeli třemi vlaky, první byl expresní, to jsme jeli do Zábřehu a to jsem si většinu cesty povídal s Matějem („mastnym“) a v Zábřehu jsme čekali asi tři čtvrti hodiny na druhý vlak do Jeseníku , kde jsme kapitáni a Tonda byli v kupé, čili tak , jak jsme teď na pokoji. Většinou jsme si zpívali „Lukrécii“, kterou jsme nacvičovali celou dobu před táborem, až přišla Lenka a řekla, ať, přestaneme, jinak bude mít mozek na šest kusů ( zpěv byl totiž téměř životu nebezpečný :-), pozn.red.). V Jeseníku jsme čekali zase zhruba půl hodiny, takže si většina kluků koupila nanuka a pak jsme nasedli do posledního vlaku, který jel až do Mikulovic. Na nádraží se vedoucí převlíkli do tzv. Římských senátorů (do prostěradel:-)) a řekli nám, že mezi lidmi vymizeli ctnosti, či jak to říkali a že se budeme ctnostem učit, abychom pomohli zase nastavit zvyky u lidí. pak nás rozřadili do týmů a já jsem v týmu s Martínkem a s Víťou. Pak jsme se domluvili, že nastane hrůzovláda Vítězslava I. A jeho krutovládou přemůžeme nepřítele. Pak jsme šli do tábora a tam jsme čekali než Lenka rozřadí pokoje taže jsme v mezičase čekali a většina kluků hráli fotbal. Já jsem při fotbalu šlápl nečekaně do nějaký ďoury, a udělal jsem si něco s kotníkem, takže ho mám teďka zavázanej a nemůžu s nim běhat. Pak už byla jenom večeře, táborák a šli jsme spát.

PUBLIUS/ Martin H. – Včera jsme jeli vlakem z Prahy do Mikulovic a jeli jsme prvním vakem do Zábřehu, kde jsme hráli „městečko Palermo“, pak jsme jeli druhým vlakem, kde byl hrozný rámus, hlavně u dalších kluků z mého kupé ( Lenka:a co dělali?) zpívali! Furt zpívali „nanananananana, nanananananana....“ … a takhle to dělaj pořád ! Pak jsme v Jeseníku mohli koupit něco, já si koupil kakao, které bylo hrrózně sladké, takže jsem ho pak vyhodil i s tím kelímkem do koše ! Pak jsem jeli Regionovou do Mikulovic. Pak jsme šli do bývalého muničního skladu, kde sloužil můj strejda , pak jsme se ubytovali, byla svačina, hrály se hry,, já jsem teda nachytal luční koníky a pak byla večeře, táborák a pak se šlo spát. Konec.

NUMERIUS/ Víťa – Včera jsme přišli na vlak a jeli jsme vlakem a jedli a jedli a jedli a řvali a řvali a řvali a zpívali a zpívali a zpívali, potom jsme dorazili na místo, kde jsme si dali nanuka /přestup v Jeseníku/ a potom jsme potkali ….tamty….když jsme si dávali batohy do aut, tak jsme potkali (za námi přišli-pozn.red ) senátory. Který nám řekli , co nám vlastně řekli?( Lenka: řekli vám, že přicházejí z Ostrova CTNOSTDAR a že vás chtějí naučit, jako to již kdysi dávno udělali s rytířem Bruncvíkem, ctnosti, protože lidstvo opět upadá a ctnosti se ztrácejí…) .. jo, jasně a potom jsme šli do tábora, což byl ten jejich ostrov a potom jsme si dali sváču nebo to byla večere ne sváču!, byla moc dobrá! Potom …. to bylo tak dávno….:-), jooo, byli jsme na hřišti, oni hráli fotbal, ale my jsme hráli KONTAKT! A potom jsme s Patrikem a taky s malým Toníkem stavěli bunkr, kterej se nám moc poved a Láďa z něj ted právě odřezává kus kůry! Potom byla večeře a potom byl táborák a potom byla druhá večeře a ...na táboráku se mi líbilo, že jsme zpívali! Potom nám Alex přečetl pohádku a potom už jsme asi šli spát.