"Tati, já už nechci chodit na karate! Já chci zpívat!"

Táborový deník

Soustředění sboru Bruncvík v Hříběcím 2010

Drahé maminky, drazí otcové, bráškové a sestřičky, drazí příbuzní či přátelé!

Je to skutečně tak: Vaši Bruncvíci se právě účastní sborového soustředění v Hříběcím a právě zde, na těchto stránkách Vám budeme (pokud možno pravidelně) přinášet aktuální informace "přímo od zdroje". A bude-li to možno, přiložíme i nějakou tu fotečku. Takže, krásné počteníčko.

Ve sborové galerii byla vytvořena sekce s fotkami z letošního tábora. Všichni jste srdečně zváni na prohlídku.

21.8. Den první

Před dávnými časy, v zemi české, ve městě Praze, sešli se Bruncvíci na Hlavním nádraží. Osedlali svého železného oře a vyrazili plenit město Tábor. Tam vyměnili schváceného železného oře za čerstvého a vyrazili na Hříběcí – cíl jejich putování. A cesta to byla věru veselá. Považte : v 15.40 si rytíř Martin Ruda dal svou první tyčinku, v 16.12 už rytíři pojedli třetí dávku gumových medvídků a v 17.08 rytíř Martin Ruda otevřel pyltík s kyselými žabičkami. Později, v 17.31 vyhrál Vítek (velký to Bruncvíků tábora vůdce) konečně prší a mohl mít i on radost. Během jízdy Bruncvíci zpívali, hráli karty a na děvčata vesele mrkali – inu, jako správní rytíři na cestě. Pak přeložili svá zavazadla na nákaldního mezka a zakrátko došli do tábora, kde celý příští týden šermu, zpěvu a veselicím věnovati se budou. Pojedli sekané, čaje se napili a u kratochvílí divadelních se dosyta vynasmáli. A když pak unaveni byli, zuby své vyčistili a dobrou noc si dali. A jak to bylo dál? To se dozvíte zítra...

zaznamenal rytíř Wit von Zahrádka und Garten
(nicméně zápis psaný pořízen sbormistryní, neb rytíři jak známo se psaním a čtením příliš nezabývají.

22.8. Den druhý

Když nás ráno probudili (tedy jak koho) v 7.15 hudbou tak jsme se vydali na skvělou rozcvičku s vedením Vítka. Po rozcvičce jsme se vybelhali na snídani, kde byla tradiční vánočka a kakao. Když jsme se nasytili,následovala zkouška, kde jsme nezpívali, ale dělali velmi potřebná dechová (a i tělesná) rozcvičování. A když jsme se dostatečně rozdýchali, byli jsme vysláni na zteč jídelny, kde jsme dobyli kuřecí polevku jako hlavní jídlo chod kuře s erteplemi a k tomu okurkový salát.Když jsme skončili s hostinou, dostali jsme otázky na vyplnění a byli jsme vysláni na odpočinek a hledání odpovědí v knihách či pamětech.Po příjemném poledním klidu jsme si začali vyrábět koně z povlaků na polštáře, balonků, koštat atd....i tento úkol jsme kupodivu celkem slušně zvládli a za odměnu jsme se vypravili na cestu k lomu. Přez všechny strasti s přílišným horkem jsme však dorazili k cíli. Nastal čas na relaxaci a následně i svačinu.Když jsme se , leč pozdě, vypravili zpět, zjistili jsme že, jdeme ve větším horku než jsme přišli, ale i ppřesto jsme dorazili celkem v pořádku a mohli jsme se vydat na našich koních na velmi záludnou cestu skrz les a po splnění úkolů, jako třeba skládání písní, délek not, strefování se keramzitem do balonků či vykládání vtipů jsme se dovlekli do jídelny abychom se pohostili šunko-fleky. A následně jsme se uchýlili k ohni.

Zapsal tým Červených pávů pod vedením Vojty Vernera
zápis je autentický :-)

23.8. Den třetí

Do nového dne jsme byli uvítáni budíčkem, který se skládal z Davida a Vítka Pišty. Poté když jsme se po nějakém čase sešli, tak jsme se vydali rozcvičiti se.Po rozcvičce následovalo posilnění v podobě snídaně. Na zkoušce jsme nacvičovali první novou píseň tohoto tábora. Následovalo posilnění v podobě housky s paštikou.Po svačině přijela paní Vodáková s kterou jsme delali psychologická cvičení.Poté jsme se vydali dobít jídelnu po posilnění následovala polední pauza .Poté po zpusobu Bruncvíkova jsme odpluli od Jantarové hory. Poté jsme se opět psychologicky tělocvičili následovala výborná večeře a to brambory guláš.Poté jsme se vypravili k táborovému ohni.

Zapsal tým modrých jednorožců, de facto jeho velmistr Petr
přepis autentický

24.8. Den čtvrtý

Ráno nás probudil budíček ve složení Vítek-kytara a Pišta – bonga. Poté jsme se vydali na nudnou ale originální rozcvičku s beháním v lese. Poté následovala snídaně jako každý den neboli lupínky musli a chleba s vaječnou pomazánkou.Tak jako každý den byla líbezná zkouška s dechovími cvičeními na zemi. Potom jsme se učili píseň 15.stol. Audite silete. Potom byla svačina a oak zase zkouška. Poté byl oběd – který byl plný bramboračky a vepřového plátku. Potom byl pol. Klid. A poté byla vražda a masakr saně. Potom bylo cičení táborových písní . Pak byla véča. Bylo rizoto a tedy sedíme u ohně a zpíváme táborové písně.

Zapsali źlutí medvědi rukou kapitána Honzíka Lebedy,
přepis opět autentický

25.8. Den pátý

Den započal budíček, z kterého si pamatuji pouze nepříjemné stažení mé vyhřáté pokrývky větou „vstávej ty („vole“) jsem byl vyhnán na rozcvičku.Po rozcvičce s obvyklím průbehem následovala záchrana v podobě snídaně. A pak už hur na cestu . Při cestě z bodu A do bodu B jsme byli postupně během chuze odváženi autem. Bohužel k výběru pasažérů byl vyprán jakýsi záhadný klíč, bohužel související s věkem. Po příjezdu do Kamenice nad Lipou jsme podnikly rychlou prohlídku zdejšího hradu a následně jsme vyrazili za jakýmsi panem „Kopačkou“ . Jeho obydlí bylo prosté, leč útulné. Zlatým hřebem byli tolik očekávané vdolečky a šťáva ze džbánu a pivním otčenášem. Cesta naz5 byla náročná, leč přežili jsme.večer očekáváme příjezd MISTRA, jehož jméno nemohu říci , protože asi sedí u ohně a jehojméno je pravděpodobně ve všech jazycích stejné :-)

zapsali Zelení jeleni rukou velmistra Vojty Kováře,
přepis autentický

26.8. Den šestý

Místo v 7.15 nás probudila Maruška 2.30h, že je noční bojovka. Byla to krátká bojovka, takže jsem se dostal hodně brzo do „školy“ Když jsem se vracel do školy, místo vrat jsem narazil do plotu. Pak jsem tudy bolestně vyrazil na pokoj a usnul. Ráno nás probudil vynikající budíček (hráli Pišta a Vítek). Rozcvička nebyla uf uf takže jsme mělí čas abychom si uklidili pokoje. V půl deváté jsme se šli nasnídat , poté byla zkouška , byla dlouhá a většinu té zkoušky jsme zlobili. Mezitím byla svačina a pak zase zkouška s Wolfgangem. Když skončila zkouška, tak jsme šli obědvat, byla polévka se svíčkovou .potom jsme měli dlouhý polední klid poté jsme šli do lomu kde byla příjemně studená voda. Cestou zpět jsme si udělal menší koncert a když dorazili domů pak jsme musili splnit nějaké ukoly. Poté byla večeře a příprava na oheň a nyní sedíme u táboráku zpíváme táborové písně a vyhlašujeme výsledky zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Zapsal Petr Jiran,
ústy červených pávů, autenticky
(redakce podotýká, že se jim z hlavy skoro vykouřila náročná a veselá noční bojovka, na kterou přijela dvě auta pohádkových bytostí ...)

27.8. Den sedmý

Ráno byl budíček jako obyčejně. Po něm jsme si uklidili pokoje. Poté jsme se dopravili na snídani. Byla houska s marmeládou. Pak byla zkouška s Lenkou v roztrhaném stylu (byl to zmatek a velké zlobení). Pak byla svačina a po ní zkouška opět s Lenkpou. Ta byla lepší. Poté byl oběd a polední klid. Po poledním klidu měl Wolfgang Saus (Marťan) zkoušku s muži a potom s námi (se sopránem a altem). Byla bezva. Proscvičovali jsme alikvoty. Moc se mi to líbilo. Protože Marťan měl ladičku a my jsme si zkoušeli rezonanci zvuku tím, že jsme si tu ladičku dali do úst a čím více jsme otevřeli ústa byl zvuk silnější . Pak byla sváča . Protože bylo ošklivo měli jsme hru uvnitř. Dostali jsme lahve od piva Staropramen a měli jsme lahve ladit v stupnici od E1 do E2 . My žlutí medvědi jsme byli nejlepší. Hurrááá. Potom byla véča a pak zlatý hřeb večerá oheň, na který jsme už od rána čekali. Také u ohně jsme se rozloučili s Vojtou Vernerem a Ondrou Šmídem, kteří musí ráno odejet.

Psal Jan Lebeda,
mluvčí Žlutých medvědů