"Tati, já už nechci chodit na karate! Já chci zpívat!"

Soustředění sboru Bruncvík 2023

Další rok uplynul, mnoho vody uteklo a Bruncvíci se zase chystají na letní soustředění (a.k.a. tábor). Co všechno tam zažili se budete dozvídat právě zde.

2024-03-31 - test

test Zde napis dennik na dany den

2023-09-01 - TÁBOROVÁ POEZIE

Básně za ztracené věci:


JANŠUF – sýček/Eda/He


O tom, jaký budu básník

Milé děti, chcete slyšet, pohádku o Edovi ?....

Chcete?

Tak poslouchejte.

Byl jeden chlapeček

ten vzal si raneček

a šel do světa

běda přeběda.



Šel za hory a doly,

kde rostly jahody.

Tam odlehčil svůj zadek

Pak šel do města kde oloupil dámu o její mámu.

Tý vzal šaty kabelku

a prachy

pak šel do Prahy.

Tamm objednal si práci slušnou.

HERCE!

Do kozelce.

První dělal Fantomase, který seděl na terase.

Potom Pána prstenů.

Ale potom krátce po té kráse,

přestal!

Sice dělal kariéru

mno, ale jeho věc nu...

KONEC! .




JANŠUF – sýček/Eda/He


Zdravotnice

Když se někdo řízne, štípne, skřípne, zavolá.

V. E. A. VĚRKA.

Věrka rychle přiletí, červenou krev zalepí.

Vždy s sebou bere obvaz, Echninacea a ocas.

Bez ní bysme to nepřežili, každý den si něco zlomili.

Není divu, že je rychlá, vždyť je také hodně silná!

Slepá? Ani náhodou, jenom stáří jí trochu přeběhlo.

To nevadí, pro mě je to mládí.



Je postrachem klíšťat!

Komárů!

Dokonce i hovádů.

Kéž bych já byl ona

v růžovém s brejlemi, se svaly, mrtvými klíšťáky.

Když se Víťa svalí na zem, vytáhne ho Věrka lasem.

Zkrátka super lékař.




CHASIDA – čáp /Víťa/Gimel


O zoufalém praseti v rajské omáčce

Jednou prase bylo,

lépe nežli já si žilo.

Tohle prase pilo pívo,

jedlo všechno, i pečivo.

Jenže ono netušilo,

že to všechno dnes skončilo.

Praštili ho po hlavě,

jenže málo, prťavě.



Přežilo tuhletu ránu,

děkovalo Bohu Pánu.

Dlouho to však netrvalo,

prase se hned porcovalo.

Hlava kouká na nožičky, rozsekané na kousíčky.

Prase křičí o pomoc,

nikdo ho však neslyší je tam

Jenže prase vyskočilo

a z restaurace utíkalo.



A praseti přímo v patách,

rozzuřený kuchař chvátá.

Když se prase schovalo,

tak v tu ránu skonalo.

Vemte z toho poučení,

že když jste tlustí,

cesty není.

Vím, že s Dankou je to těžké,

ale lepší je, když neztloustnete.




CHASIDA – čáp /Víťa/Gimel


O jednonohém Bruncvíkovi (za ztrátu boty)

Všichni jistě známe Bruncvíka,

toho statečného, hrdinného

a hlavně českého bojovníka.

Jenže Bruncvík nedávno přišel o nohu

a já mám tu čest, že tento případ vyšetřovat mohu.

Když se jmenujete podle něho,

vezmu vás tam tedy s sebou.



Právě se nacházíme na místě činu,

přesně na tom místě kde Bruncvík málem zhynul.



Ještě než se půjdem najíst,

zeptáme se přímo jeho, zdali nám k tomu může něco říct.



Pane Bruncvík, prosím vás,

můžu poprosit o váš čas?

Ále, pane! Jistě, jistě,

co potřebujete na tomto místě?



Pane Bruncvík, prosím vás,

co jste dělal včera …

právě v tento čas?

V tuhle dobu? Právě včera?

…mého lva bodla včela!

Ošetřovat jsem ho musel …

..a ….a dál?

Nevím! Mám z mozku uzel!



Podezření máme na lva,

přece jenom je to šelma.

Ale proč by ho lev takhle zranil?

Když ho Bruncvík zachránil.

Možná to byl BAZILIŠEK,

který se mu pomstít přišel.

Dal si hlavu dohromady

a už byl zase tady.



Už je to 5 let a stále nevíme,

kdo to byl, ale co to!

Zvoní mi mobil!

...cože? Už to vědí?!

Prý to byli dva rozzuření medvědi!




CHASIDA – čáp /Víťa/Gimel


Kytky od Pepy(píseň na melodii Mrtvej vlak)

Slunečnice, tulipány, prostě všechny kytky,

od koho je dostáváme? Kdo nám je dával vždycky?



Kdo byl takhle strašně hodnej, že nám je dával zdarma,

poradím ti: rozhodně to nebyla tvoje máma.



Ref.: Ty kytky, ty kytky, no ty jsou od Pepy, dost jich má, nestíhá objednávky.



Pepa ten má nejkrásnější kytky pod širým nebem,

když chcem doma míti ňákou tak za ním rychle jedem.

Pepa rychle jak ostříž vytáhne za pultem kasu,

během pár minut už si kytičku z obchodu nesu



Ref.: Ty kytky ….



Na koncertě, když zpíváme a povede se nám to dost,

tak vždycky pak dostáváme nádherných kytiček moc.

Komu můžem děkovat za tenhle krásnej dáreček?

Tohleto zařídil ten náš nejhodnější Pepíček.



Ref.: Ty kytky ….




RACHAM – mrchožrout /Toník Kor/Šin


O cestě na tábor

Sešli jsme se na Hlaváku,

dali jsme si pět panáků.

Celou cestu jsme se smáli

taky jsme se trochu prali.

Cestující byli nevrlí,

a tak nás málem vyhodili.

Pak jsme se zas posadili,

a tak jsme si pěkně hráli.



Hráli jsme si, hráli, hráli,

až jsme z vlaku vystoupili.

Pak jsme hráli dobrou hru,

a tak jsme žďuchli do úlu.



Z úlu vyletěly včely,

a tak jim vlakem ujeli,

tak jsme vlakem ujeli,

hodně jsme se zadýchali.



A tak jsme ve vlaku byli,

naštěstí jsme správným jeli.

Hodně se mi ulevilo,

až se mi to zalíbilo.



Po vlaku jsme se honili

a na záchod jsme se schovali.

Všude nás potom hledali,

a tak jsme vynadáno dostali.



A jak jsme vynadáno dostali,

tak nás na samotku poslali.

A jak jsme na samotce byli,

hodně jsme se nudili.

Tak jsme zbytek cesty strávili,

až do Mikulovic jsme tak jeli,

a tak jsme z vlaku vystoupili

a do tábora jsme takhle došli.

KONEC




RACHAM – mrchožrout /Toník Kor/Šin


Proč s kartáčkem nedrhnout podlahu?

To máte tedy hloupou otázku,

že zuby s ním si nečistíte,

přece plakal by až do nebe,

že s ním podlahu drhnete.

A jak by smutný byl,

nejspíš by se podpálil.



Nebo je tu možnost druhá,

že by potichoučku pod hvězdama

vyplížil by se z tvého domu

a poslal by tam jinýho sluhu.

Pak postavil by si vlastní dům,

kde předvedl by svůj um,

jak krásně umí čistit zuby,

štětičky má jako z gumy.

A tak by si kartáček žil,

kdybys s ním takhle hospodařil.



A to ty doufám neuděláš,

protože kartáček rád máš.

Nebo se mýlím?

Řekni, já se opravím.

Protože jestli kartáček nemáš rád,

tak to jseš teda pěkněj had.

Protože kartáček je základ hygieny

a jestli ho nemáš, tak máš zuby zelený.

S kartáčkem podlahu nedrhnem,

na to mop si radši vem.

Kartáček je na zuby,

to ví i ten bezzubý.

Tak doufám, že to chápete,

že kartáčkem se podlaha nemete!




KOACH – ještěrka /Vincent Fr/ Šin


Bruncvíci v pravěku

V dnešní době už nežijou dinosauři,

tak se vrátíme do doby dinosaurů.

Byli žili Bruncvíci, kteří byli docela chytří,

vymýšleli nový nástroje,

třeba nůž a kopí

a mají nový nápady, třeba toaletní papír,

ale můžou mít lepší nápad,

mohli by vynaleznout auto nebo dům,

ale to za hodně dlouho.

Rádi lovili zvířata,

velké nebo malé,

protože měli rádi jídlo.




CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/He


O slepém Bruncvíkovi

Byl jednou jeden Bruncvík, a ten byl slepej a blbej.

Když byl v obchodě, místo mlíka koupil víka.

Ráno si chtěl uvařit kakao, šáhl do ledničky:

žádný mlíka, ale jenom víka.

Když byl u báby, nasadil si rukávy,

udělal si kakao, bylo to rodeo.

Nakonec mu oči vytetovali

a jelikož byl blbej, myslel, že jsou pravý.




DUCHIFAT – dudek /Eliáš/Nun


Rabíni

V synagoze pravý jsou rabíni hlavní,

byli jsme tam s rodinou jako stádo s ofinou.

Jarmulka se do synagogy hodí, protože jsou ze smetí.

Počkat : klobouky?

Rabíni nosí klobouky.

Já tam chodím rád, dá se na harvany (to není chyba, pozn.red.) hrát.

Ne tak snadno, ale přeci ano.

Rabíni povídaj vepředu

a já zas na hradu.

Rabíni šli na návštěvu,

ale my jsme zapomněli nachystat návštěvu.

Pak jsme šli k nim a dostali jsme celý klín.

Samozřejmě sladkostí, pro velké mletí.



Pak zas do synagogy a tam velké: glogy, glogy.

Tak jsme to oslavili

a taky jsme okna rozbili.

Šli jsme na policii a rabíni nás zastoupili.

Rabíni říkaj: nechte je, přeci,

my to opravíme bez pomoci.

Tak jsme to opravili,

jak jsme to slíbili.

Taky jsme byli rabíny,

jako fešandy.




ATALEF – netopýr /Bořík/Nun


Óda na Lenku

Když je na Bruncvíku zkouška

Lenčiny trpělivosti toť zkouška

Když Lenka zařve z plných plic, krom ní není slyšet nic.



Až v Praze jim tuhne krev v žilách,

všem nažene to velký strach.

Učí nás nějaké písně

a na zahradě nemá višně.



Náš sbor jménem Bruncvík vede,

a ještě asi pár let bude.

Pak to převezmou jiní,

jací budou, nevíme nyní.



Umí skvěle kuře na paprice,

polévky a mnohem více.

Také umi věci sladké,

a asi se ptáte JAKÉ?



No tak třeba koláče,

nejlepší jsou hned z pekáče.

Také buchty tvarohové,

nikdo neumí takové.



Jednou ročně bývají tábory,

ona patří mezi organizátory.

Vymýšlí jejich téma

a s tím jí pomáhá Gema.



Hry vymýšlí s vedoucími

a má náplast, která zbavuje rýmy.

Lenka má fakt sílu kančí,

a tady báseň končí.

2023-08-30 - STŘEDA 30. srpna, 10. den

KÁMEN MUDRCU




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Vstávali jsme hodně pozdě. Nebyla rozcvička a šli jsme rovnou na snídani. Po snídani jsme šli hrát Bang! a hráli jsme ho až do oběda. K obědu jsme se stali rabíny a říkali modlitbu. Po obědě byl docela dlouhej polední klid a po klidu byly takový hry. Hráli jsme městečko Palermo a mrkacího vraha, ale mě začalo bolet oko, takže jsem musel hru ukončit. Potom byla večeře a po ní byl klasicky dlouhej táborák, na táboráku bylo vyhlašování a ve všem jsem byl lepší než Matějda. Pak jsme dostali nějaký dárky, dostali jsme brutální záchvat smíchu, protože Matějda dostal úplně extrémně škaredýho mamuta (aneb kterak jedna blbůstka zaujme více, než ostatní hezké dárky, že …., poz.red.). K druhý večeři byl mňamózní dort. Pak jsme šli spát. Matějda strašněultramegagigamocextrémně páchne a nedá se s nim žít.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Protože byla bojovka, tak nebyla rozcvička a vstávalo se o dost pozdějc. Vzbudili jsme se o hodně dřív. Skoro celý den pršelo a nebyla velká hra. Říkali jsme, co se dělo o bojovce a místo velký hry jsme hráli městečko Palermo a upíry. Táborák byl vevnitř, asi byl o něco delší a bylo vyhlašování. Celkově jsem se umístil s Tondou na 9. - 10. místě a ve čtenářský soutěži jsem byl druhý. Po všech vyhlášeních jsme se přesunuli do jídelny. Tam jsme si dali dort a pak jsme šli na pokoje. Čenda říkal, že jsme šli spát někdy v půl 12, a že jsme si dlouho ukazovali věci, které jsme dostali a vyměňovali je. To bude asi všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno jsem byl celej znavenej kvůli bojovce a měli jsme hodně volna, protože naši vedoucí spali až do oběda, no prostě lenoši. Místo zkoušky jsme nahrávali bojovku. Moji spolubydlící říkali, že bude hrozně málo času na balení a že si mám zabalit už teď, což jsem jim nevěřil, protože si sami nebalili. Večer byl táborák doma a já jsem skončil na 4. místě v samostatném vyhlašování jedinců. Bohužel ten, kdo vyhrál měl horší ceny než ten, kdo prohrál. My jsme s týmem Nun, sláva, skončili ne na 4., ale na 3. místě. Pak jsme měli dort a šli jsme spát.

DOV – medvěd /Kuba/
Dneska ráno jsme vstali pozdě, protože byla bojovka. Potom jsme jí nahrávali. To se mi moc nelíbilo. Pak byl oběd a polední klid. Potom jsme šli do jídelny, kde jsme hráli městečko Palermo. Vyhráli vrahové a šli jsme do klubovny hrát mrkacího vraha. Nakonec jsme hráli upíry, což bylo tak, že někomu se na záda nalepil papírek, on to musel zjistit a potom všechny pochytat. U táboráku bylo vyhlášení. Já jsem byl 11. Potom jsme Lence a ostaním dali dárky, které jsme jim vyrobili. Nakonec byl dort. Já jsem ho neměl, ale místo něj jsem měl zmrzlinový pohár.

OREV – krkavec /Adámek/
Ráno jsme se probudili a tentokrát nebyla rozcvička, ale místo toho jsme šli rovnou na snídani. Přišli 4 noví rabíni. Přinesli kámen mudrců. Po obědě jsme v jídelně hráli různý hry. Třeba městečko Palermo. Po večeři při táboráku jsme si po zpívání vzájemně dávali dárky. Nakonec jsme šli do jídelny a tam na nás čekali noví rabíni, který jsme viděli ráno při snídani. Byl tam obrovský dort. Všichni jsme si ho rádi dali. Potom jsme šli spát.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Dnešek byl špenát. A konec. Neee, tak dnešek byl celej jenom vevnitř. To se odpočívalo, celej den. A pak u táboráku bylo vyhlášení tábora. Já jsem skončil jako v osobním bodování šestej a jako tým druhej. Jinak se nic moc nedělo. Konec.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Spali jsme hehehe. Probudili jsme se hehehe. Šli jsme na snídani, hihihi. Potom byl táborák. No a pak bylo vyhlášení! No a na tom vyhlášení jsme byli jako tým Gimel, druzí. No a jáá jako sáám jsem byl osmýýý. A potom jsme šli do jídelny, kde byl dort. No aaaa já s Kubou jsme měli takový ovocnýý pohááár. Bylo tam spousta šlehačky a jahodovéého džemuuuuu. A taky spousta borůůůveeek. A moc náám to chuutnalooo. Jupííííí! Dostal jsem taky ve svém balíčku pleskátko ala bubláátko a potoom jsem dostal pohyblivého drakaaa. A pak "jsme šli spát". Všechnooohohoooo. Nejkratší deník.

YATUSH – komár /Eli/
Tak dobře. Po snídani jsme šli do klubovny a tam jsme vyprávěli zážitky z bojovky. Potom byla svačina. Po svačině jsme hráli různé hry. Potom byl oběd. Po obědě byl polední klid. Četl jsem si a eh, abych mohl dát lístek do četby. Momennnnnnt... Po poledním klidu, bylo... Hráli jsme různé hry. Potom byla večeře a potom táborák. Určitě to tak bylo, určitě. U táboráku bylo vyhlášení, který tým si vedl lépe a který hůře. Gimel byl na druhém místě. Potom nám dávali různé odměny, jak si sám člověk vedl. Já jsem byl na prvním místě! A potom jsem z četby získal čokoládu. Byl jsem za to moc rád. To je asi všechno no.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Včera byl táborák hodně dlouhý. Pasovali mě na Bruncvíka, dostali jsme všichni dárky a šli jsme spát. A těšil jsem se na další den, protože jsme jeli domů a těšil jsem se až budu balit kufr.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Ráno jsme se vzbudili velmi brzo, nebyla rozcvipučka, byla rovnou snídaně. Po snídani místo zkoušky jsme si sdělovali dojmy z noční bojovky. Potom už byl rovnou oběd a my, jelikož jsme se po bojovce stali plnohodnotnými rabíny, tak jsme (já, Mastnej, kterej smrdí, Tonda a Martin) uváděli oběd, říkali jsme modlitbu a ukázali všem kámen mudrců. Po obědě byl normálně polední klid a pak byly jen nějaký hry. Pak večer byl závěrečnej táborák, kterej byl jako vždycky vevnitř, protože venku bylo mokro po dešti. Pak se vyhlásila spousta vyhlášení, předali jsme děkovný tabulky všem, který se o nás starali a šli jsme na finální pomlčka epickej dort. A my jsme ho jako rabíni uváděli. Byl moc dobrej. A já jsem jako ceny za svoje umístění dostal strašně odpornýho mamuta. Místo odpornýho škaredýho mamuta. A mega jsme se tomu s Mastným smáli. Tekl jsem smíchem a taky mi z toho tekly slzy. No a potom mi Vincent dal přilepovací kakáŠku. A to je konec. Protože Mastnej smrdí, mega strašlivě mi voní. Nene žádný mi voní. Mega smrdí.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Včera se mi nejvíc líbila bojovka. A to jsme nahrávali na Tondův mobil. Potom jsme něco dělali, už si nepamatuju co. Pamatuju si, že večer byl poslední táborák a potom se rozdávaly ceny. Potom byl dort, a ten byl strašně dobrej. Víc si toho nepamatuju.

JANŠUF – sýček/Eda/
Takže včera byla noční bojovka. A to jsme psali s Lenkou ráno, o mých zážitcích. Nejvíc magic byl včera poslední táborák. Nejdřív jsme asi dvě hodiny zpívali písničky a pak bylo vyhlašování. Já jsem byl na posledním místě, snažil jsem se. Pak bylo vyhlašování vítězných týmů a náš tým byl samozřejmě poslední. Pak jsme dostali nějaký věci, dárky, dalo by se to tak říct. No pak jsme zase dali zase nějaký věci od nás Věrce, Dance, Majce, Gemovi a Lence. No a pak jsme šli do jídelny a tam na nás čekalo ohromné překvapení a tím byl naprosto krásnej dort, hezkej. A pak jsme celej večer strávili tim, že jsme trejdili s klukama. KONEC.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Ráno po snídani jsme šli všichni do klubovny a v klubovně jsme nahrávali zážitky z noční bojovky. Takže jsem se rozhodoval. Odpoledne jsme hráli různé hry, jako třeba městečko Palermo nebo mrkacího vraha. K večeru, u táboráku jsme věděli, že bude vyhlášení. Těšili jsme se. Takže jsme měli dlouhej táborák a potom přišlo vyhlášení jednotlivců. Já byl šestnáctý a dostal jsem pytlíček RWE s různejma věcičkama. Náš tým se umístil jako čtvrtý. Potom jsme šli na pokoj, vyměňovali jsme různý věci za věci.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska byl odpočinkový den po bojovce. Odpoledne jsme hráli nějaký hry a u táboráku bylo vyhodnocení. Taky se mi při táboráku povedlo ztratit hlas. V týmovým hodnocení jsme byli první a v osobním jsem byl druhý.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dneska byl ukončovací oheň, u kterého byla tombola a byl jsem pátý. Po ohni byl velký dort.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Dneska jsme se dozvěděli, že se nám podařilo vytvořit kámen mudrců. A taky jsme se dozvěděli, že jsou už plnohodnotní rabíni a odpoledne jsme hráli různé hry například městečko Palermo nebo mrkacího vraha, kde se při jedné hře zabili dva vrazi najednou. Potom byl závěrečný táborák. Tam jsme hodně zpívali písničky, takže jsme byli na vyhlášení unavený. Ale dozvěděl jsem se, že jsem byl s Boříkem na desátém a devátém místě najednou, a taky, že jsme jako Šin vyhráli. Pak byl dort.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Neměli jsme rozcvičku a rovnou jsme šli na snídani. Tam byli rabíni, kteří nám řekli, že bez nás by nevytvořili kámen mudrců. Odpoledne jsme hráli různý hry: městečko Palermo a mrkacího vraha a upíři, kteří se nepovedli. Večer jsme měli vyhlášení, Šin byl první a tam jsem byl v týmu a v jednotlivcích jsem byl třetí. Hodně jsme se radovali a Lence jsme zazpívali „Všechno dobré ti budiž přáno.“ Potom byl dort a vítězný tým Šin dostal jako první a to se vyplatí.

2023-08-29 - ÚTERÝ 29. srpna, 9. den

HUDEBNÍ PŘEBORY




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Dneska jsme se ráno probudili na rozcvičku. Po rozcvičce byla klasicky snídaně a po snídani bylo rozeznění. Po rozeznění byla svačina a po svačině byla jako vždycky zkouška. Po zkoušce byl oběd a po obědě byl polední klid, kde jsme hráli bang. Takže, co bylo potom, jo po polednim klidu nastaly hudební přebory. My, počkej, náš tým, napiš tam náš tým. Náš tým šel na první stanoviště k Čendovi, kde jsme troubili na trumpetu. Po troubení na trumpetu jsme šli k Lence, kde jsme skládali noty. Od Lenky jsme se přesunuli k Martinovi, kde jsme epicky skákali, na, na ty intervaly. Pak jsme udělali pět kroků a přesunuli jsme se tady k Davidovi, kterej byl taky v jídelně. Tady jsme skládali rozstříhaný noty, což byla taky sranda. Od Davida jsme šli k Jendovi, kde jsme mlátili na bubínky. Od Jeníka perníka, jsme se přesunuli k Tobušovi. No a u Tobuše jsme hráli na citerku. Na citerku jsme hráli písničku drejdl. Co bylo po tom? Po hudebních přeborech? Potom byla asi večeře. Po večeři jsme se šli osprchovat a šli spát. To je všechno. Jo a ještě tam napiš, že Matějda extrémně mega moc smrdí. A že se nesprchuje. Je to všechno.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Ráno, myslim, strašně pršelo. Rozeznění a zkouška byly uvnitř. Velká hra byly hudební přebory. Měli jsme se tam nějak učit židovskou hudbu. Stanoviště byly třeba Martin, tam jsme měli skákat nějak daleko podle toho co hrál za hudbu. David, tam jsme měli skládat nějaký noty, to se asi nepovedlo nikomu. Docela se mi líbilo stanoviště u Čendy, kde jsme měli prostě troubit na trubku podle nějaký pověsti, že knězi nějak troubili na trubku a nějaký lidi do toho hlasitě řvali a Čenda vyhodnotil, jestli jsme troubili dost nahlas. Třeba Tobias měl dobrý stanoviště a tam jsme hráli na mandolu … Jo, na citerku. A dostali jsme tam noty k drejdlu, asi pro chlapy, ale měli jsme to zahrát o oktávu nahoru. Taky u Lenky jsme dávali šípky na nějaký místa, podle toho jaký tam byly noty (kolik šípků se vejde do čtvrtky s tečkou, když šípek je jedna osmina :-), velmi zajímavé výsledky:-) !!pozn.red.). A u Jendy jsme hráli na nějaký nástroje, aby se to hodilo k nějaký nahrávce. Táborák byl uvnitř, i když ze začátku jsme byli chvíli venku, ale pršelo, asi až moc. To je asi všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/


DOV – medvěd /Kuba/


OREV – krkavec /Adámek/



GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Dnes byla rozcvička uvnitř, protože močilo. Potom, dneska se obecně dělaly hudební přebory. Já si myslim, že jsme na tom docela dobře, protože na třech stanovištích jsme tak druhý nebo třetí. Kdybych dneska já byl první a Martin poslední, tak máme úplně stejně bodů, takže je to mega dohnatelný a já si myslim, že ho i doženem, protože si myslim, že zítřejší hra bude docela v pohodě. No a hudební přebory mě celkem docela bavily. U Luciána jsme byli ale určitě první, protože jsme měli plnej počet bodů a zbývala nám minuta deset na času, pokud si to pamatuju správně. (A co jste tam dělali? Pozn. Lucián) Dělali jsme židovské stupnice, základní židovské stupnice pomocí boomwhackerů. U Čendy jsem měl druhej nejlepší čas troubení na trubku. První měl údajně Matějda. Já to mám radši takový krátký ty deníky. Čau čau, pozejtří odjíždíme.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Dneska strašně pršelo, ne počkej, to vymaž. Takže dneska jsem se skoro nevyspal, protože Bořík, ne takhle. Tonda pořád padal z postele, takže jsem ho tam musel pořád dávat, protože jeho hlava furt padala na moji postel a jakmile jsem si chtěl lehnout, tak jsem měl na svojí posteli Bóřu. No a když jsem jednou narovnával Tondu, tak jsem si všimnul, že je Vincent asi náměsíčnej nebo co, protože se najednou zvedl ze svojí postele a šel spát na židli. Takže dneska strašně pršelo, takže jsme byli celej den uvnitř. No, byla rozcvička atd. a pak byla velkááá hrááá. Nejdřív jsme šli za Luciánem, kde jsme museli vzít boomwhackery a dělat různý židovský melodie. Pak jsme šli za Martinem, kde jsme skákali podle toho, co jsme slyšeli, jestli primu, sekundu, tercii, kvartu nebo kvintu. Jenže to mě moc nebavilo no a pak jsme došli k Davidovi, kde jsme skládali rozstřižené noty. Pak jsme šli k Jendovi, kde jsme improvizovali rytmus. Potom k Tobiasovi, kde jsme, kde jsme hráli na citerku. Pak jsme šli k Čendovi, kde jsme troubili na trubku a pak k Lence, kde jsme dávali počet šípků na notyyyy, podle toho, kolik mají dooob (názor na počet šípků = jedna osmina, třeba ve dvou šestnáctinách, skolil i velitele týmu :-)!, pozn.red.). A potooom už se niiic nedělooooo, ale nazdááárečeek párečeeeek. Dááám si tvůj chipsíííčeeek hiihii. Nebo Jendův šampóonííček od Playboyeeee. Neeepiiiš toooo!

YATUSH – komár /Eli/
Ráno jsem se probudil a šel jsem na rozcvičku, ano, musí to tam bejt. Potom na nás čekali rabíni. Sdělili nám, že se musíme zaměřit také na židovskou hudbu. Potom byla snídaně. Po snídani bylo rozeznění a jelikož venku pršelo, rozeznění jsme si udělali uvnitř v budově. Lehli jsme si na zem a dali ruce na horní část těla. (To tam opravdu musí být všechno do takových detailů? Pozn. Red.) Ano! Lenka říkala, že z té ruky jde do těla teplo, který vyhání černý myšlenky. Potom byla pauza. Potom byla zkouška, kde jsme cvičili hava nagila *zpívá si* jo bylo to ono. Potom jsem měl volno, a to jsem strávil v pokoji tím, že jsem si pěkně uklidil. Do závorky, včera jsem měl mráček. Naštěstí dnes to dopadlo jinak. Měl jsem sluníčko a mráček, tedy polojasno. Já jsem prostě v klubu dlouhých deníků. Mezitím ve zkušebně cvičili chlapi. Nevím nic podrobnějšího, nevím nic podrobnějšího. Potom byl oběd. Potom byl nudný polední klid. Přinesl jsem si z klubovny hru, "Budem tam Mojžíši" a hráli jsme to na pokoji. Bylo to podobné jako člověče nezlob se. Potom byl skoroklid. A potom byla velká hra UVNITŘ budovy. Na prvním stanovišti na nás čekal, Martin. (*Zvedám obočí*, Lucián) Ne? Tak kdo to mohl být? No jasně! Ty! S těma boomwhackerama. Tak tedy na nás čekal Lucián. Měli jsme z boomwhackerů utvořit melodii, která se nějakým způsobem vázala k nějaké písničce. Potom Martin, určitě, stoprocentně. On nám hrál různé tóny a my jsme měli poznat, jestli je to prima, sekunda nebo tak něco. Nakonec jsme to udělali a šli jsme dále, k Davidovi. Ten pro nás měl rozstříhanou, tamtu, hava nagilu, na zeleném papíře jako tým Gimel a my jsme to měli za osm minut poskládat. Potom Jenda, který si s námi chtěl procvičit nástroje, hudební. Potom Tobias, který na nás měl úkol s ciperkou. Nebo ciferkou? (S citerkou ne?pozn.Lucián) No s citerkou ne ciperkou. A my jsme měli podle písničky "I have a little dreidle", zahrát. Potom Čenda, který nám vyprávěl příběh o dobytí Jericha a doma mám takovou knihu, která se jmenuje, "co v učebnici dějepisu nenajdete" a píšou tam že David na obranu Goliášem zvítězil kvůli tomu, že Goliáš byl nemocný! Trpěl chorobou, která eeeee která měla na svědomí jeho poruchu růstu. A taky tam píšou o Jerichu toto: bůh je dovedl, bůh Izraelity, dovedl před neexistující, hradby neexistujícího města a hospodin jim údajně přikázal, ať sedmkrát ty hradby obejdou. Tak se stalo a neexistující hradby neexistujícího města, zbořili tím, že je sedmkrát obešli a troubili na trubku. No ale představte si to, já jsem se tomu strašně smál, protože Goliáš byl nemocnej a neexistující hradby. Ale, ať to bylo tak i tak, Čenda pro nás měl úkol abychom zatroubili na trubku. To jsem to pěkně prodloužil co? Pěkně jsem to prodloužil. Já si myslím že už tam nic nebylo. Tak, každopádně na odpoledne si už moc nevzpomínám, ale na Jericho ano. Před večeří jsme hráli městečko Palermo usíná. A já jsem byl vrahoun a skoro všechny jsem povraždil. Konec! Konec, to už je konec. Co bude u táboráku, nevim.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Včera jsme dělali hudební přebory. Nejdřív jsme dělali, že jsi musel mít barevné tyče, které jsi musel udělat do různých židovských nejznámějších ehhhh písní. Potom jsme hráli. Já jsem hrál na rumba koule, další hrál na kozoroh, jak se jmenuje ta krabice? No to je jedno prostě jsem hrál na rumba koule. Potom jsme hráli na citerku, já jsem hrál spodní tón a náš kap … vedoucí Tonda hrál vrchní tón. Potom jsme zkoušeli, jak dlouho vydržíme troubit na trumpetu. Já jsem měl 7 sekund, což byl nejlepší čas z menších. A potom, jo potom jsme měli svačinu. No, a to je asi všechno, už nic nebylo. Tak konec.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Dnes nastal den hudebních přeborů. Celej den extrémně pršelo, takže jsme nemohli ven. Ale to moc nevadilo. Rabíni nám ráno řekli, že hudba je pro židy velmi důležitá, a že dneska budou hudební přebory. Den probíhal docela normálně, až na to, že jsme byli celou dobu uvnitř. Pak po obědě nám řekli, že budeme chodit po stanovištích. Mně se nejvíc líbilo stanoviště u Luciána. Dělali jsme z boomhackerů hebrejské stupnice. Byla to děsnááá švanda! A pak jsem mohl skapat u Tobušova stanoviště, protože jsme tam hráli na takovou tu drnkací věc. Museli jsme se naučit jednu melodii o oktávu výš. A to mi strašně žralo ham ham zevnitř. Křičel jsem a brečel jsem. A pak den už probíhal fakt normálně. Akorát večer nás napadlo, co kdyby, byla noční bojovka. To je všechno. Mastnej extrémně mega mega moc páchne, nedá se dejchat.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Takže no, měli jsme hru se stanovištěma. Na prvním stanovišti, co jsme měli, jsme museli skládat noty z rozstříhaných papírků. To bylo otravný. A potom jsme šli k Jendovi. Tam jsme hráli na nástroje. Já jsem hrál na takovej ten velkej buben, na který buší vedoucí. Potom jsme šli k Tobibasovi, a ten tam měl citerku. A potom jsme šli k Čendovi a tam to bylo super, protože jsme troubili na trumpetu, na kterou troubí všichni vedoucí. Potom jsme šli k Luciánovi a tam jsme eh hráli na boomhackery. Potom jsme šli k Martinovi, kde jsme skákali na tóny podle toho, který hrál. A to bylo asi všechno, nepamatuju si, co všechno jsme dělali. Nepamatuju si to, protože tenhle deník jsme psali ve vlaku.

JANŠUF – sýček/Eda/
Tak dneska se mi nejvíc líbil hudební den. Na tom se mi nejvíc líbilo stanoviště s Jendou, kde jsme dělali s nástrojema. Pak se mi nejvíc ještě líbilo stanoviště u Čendy, kde jsme hráli na trumpetu a měli jsme co nejdýl troubit a on to stopoval. Teda počítal. Tak líbilo se mi samozřejmě všechno, ale to už je pro dnešek dost.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Takže eh, odpoledne jsme měli přebory v hudbě. Měli jsme různý stanoviště. Mně se líbilo, když jsme u Jendy skládali různý rytmy. Pak jsme u Martina skládali různý rytmy podle toho, jak daleko byly ty tóny. Nebo jsme ještě troubili u Čendy na trubku. Nejdřív co nejvíc se dalo a potom co nejdýl. Ke svačině byl pribiňáček. A to je asi konec.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska jsme byli celej den vevnitř. Taky byly hudební přebory, který jsem naprosto zpatlal.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dneska jsme byli celej den zavřený vevnitř. Gamblili jsme orální (zřejmě myšleno virtuální, že :-) , pozn.red.) peníze s Matějema. Vyhrál jsem :D. Měli jsme hudební přebor.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Dneska hodně pršelo, takže byl celej program vevnitř. Dozvěděli jsme se, že se budeme víc věnovat hudbě. No, a tak jsme měli odpoledne hudební přebory. A potom jsem si do večeře četl pár stránek do soutěže.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Celý den jsme byli zavření doma, protože furt lilo. Tak jsme museli dělat i rozezpívání vevnitř a táborák taky. Táborák je celej zaplavenej vodou. Včera večer hrozně pršelo a byly fakt silný blesky. Tak se nám docela dobře spalo, ale i docela špatně. Tak se vrátíme tam, kde jsem začal. Naučili jsme se novou písničku, za kterou jsem dostal básničku, protože jsem udělal několikrát stejnou chybu. Ale pak jsem se to pořádně naučil. Měli jsme velkou hru, která nás, jako vždy, strašně bavila. Teď se připravujem na táborák, kde přednesu svoji básničku.

2023-08-28 - PONDĚLÍ 28. srpna, 8. den

KÁČA



Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Takže dneska ráno jsme jako vždycky běželi na rozcvičku. Po rozcvičce byla snídaně a po ní jsme si s Matějdou dali cikánskou sprchu. Cikánská sprcha spočívá v tom, že si na sebe nastříkáš deodorant na všechny části svýho těla, ale my jsme neměli stříkací deodorant, takže jsme si vzali ten náš mazací a pomazali jsme se deodorantem od hlavy až k patě. Pak nás za to Tonda vyhnal z pokoje. Následovalo rozeznění, kde jsme si házeli hopíky. Po rozeznění byla zkouška a po ní byl oběd. Po obědě se šlo vyrábět. Vyráběli jsme si drejdl, židovský čepičky a stříhali jsme noty. Potom jsme šli na mňaminky večeři. Pak jsme hráli takovou hru, kde jsme dostali penízky. Točili jsme drejdlem a jakej znak padl, tak podle toho jsme museli odevzdat nebo vzít si penízky. Pak byl táborák, kde jsme zpívali písničky a náš tým dopadl ve hře s penízkama jako druhý. Dneska nebyla druhá večeře a pak jsme šli spinuškat.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Dneska ráno trochu pršelo a rozcvička byla za mírného deště. Rabíni nám řekli, že budeme dělat jejich oblíbenou hračku. Na začátku zkoušky jsme si házeli s hopíkama do rytmu a zbytek bylo normálně zpívání. Místo velké hry byl řemeslný den, a to jsme vyráběli drejdl a jarmulky. Po večeři jsme s drejdlama hráli nějakou hru. Každá strana, co padla, něco znamenala. Měli jsme několik penízků. Na drejdlu bylo NIC, to se nic nedělo, VŠECHNO, to jsme brali všechny penízky v misce, POLOVINA, to se brala polovina penízků v misce a VLOŽ - to jsme přidávali do misky. Vyhrál ten tým, který měl na konci nejvíce penízků a pokud jsme počítali správně, tak jsme měli 55.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno jsme se vzbudili a po rozcvičce byla snídaně. Potom zapomněli rabíni dát na zeď Mezuzu, ale pak to zase opravili. Po obědě byla odpolední hra, kde jsem si vyrobil svůj vlastní drejdl. Taky jsme vyrobili hodně takových not do taktů a bylo to jako v továrně. Jeden udělal něco a pak druhý zas něco. Taky jsem si vyrobil svojí jarmulku. Potom jsme my, Amerika, zneškodnili celej kanadskej bunkr.

DOV – medvěd /Kuba/
Dneska ráno jsme šli na rozcvičku, ale pršelo. Tak jsme se vrátili za rabíny, kteří byli uvnitř, aby nezmokli. Ti nám řekli, že budeme mít Mezuzu. Potom byl oběd a potom polední klid. Líbilo se mi, jak jsem se v druhé polovině učil hrát na akordeon. Potom jsme šli na velkou hru. Byli jsme ve stanu a ze všeho nejdřív jsme dělali drejdl. Líbilo se mi, jak jsme do něj vrtali dírku. Také se mi líbilo, když jsme ho pomalovávali pomocí šablon. Potom jsme šli vyrábět noty. Nakonec jsme si šli šít jarmulku. Líbilo se mi, jak jsme jí sešívali. Potom jsme šli na večeři a po ní jsme dostali penízky a hráli jsme o ně při hře s drejdlem. Měli jsme na konci 55 penízků.

OREV – krkavec /Adámek/
Ráno byli rabíni v chodbě. Pak bylo rozeznění, které bylo taky vevnitř. Potom jsme měli zkoušku. Házeli jsme s hopíkama a snažili se je ve dvojici chytat. Potom byla svačina, byla přesnídávka s piškotama. Po svačině byla druhá zkouška, zpívali jsme a Lenka nás chválila, že jsme lepší než druhá řada, což je pravda. Potom byl oběd. Po něm jsme venku vyráběli drejdly. Museli jsme udělat držátko a potom jsme si tam podle šablonek namalovali znaky všech týmů. Potom jsme si vyráběli čepičku. Vyrobili jsme jí pomocí látek. Pak už byla večeře. K večeři byly špagety. Potom jsme hráli s drejdlem hru. Zatočili jsme s drejdlem a podle toho, jaký znak nám padl, tak podle toho jsme si vzali, ubrali nebo přidali penízky.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Dneska byl řemeslný den a náš tým šel napoprvý na manufakturu, což spočívalo v tom, že jsme musili vyrobit notičky pro nauku. A potom jsme šli si dělat vlastní drejdl s Gemou. Já si myslím, že se mi drejdl docela povedl, jenom byl trochu vychýlenej ke znaku „šin“ a potom jsme šli dělat k Lence jarmulky. Já si myslím, že se mi jarmulka docela povedla, měl jsem ji i docela rychle. No a to byla hlavní náplň dne.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Tak dneska byl řemeslnej den. Nejdřív jsme šli dělat takový notičky na nauku, ale nejlepší věc dneska byla, když jsme šli dělat drejdly. To bylo totiž že jsme si nejdřív vzali takovou krychličku, která byla na jednom konci špičatá. Dneska jsme našli v našem pokoji vyschlou kobylku. A do tý jsme vyvrtali díru. **Smích Víti** Pak jsme do tý díry dali takovou dřevěnou tyčku, takže jsme měli drejdl a nakreslili jsme na něj různý hebrejskýýý pííísmena myslimmm. Takže jsme měli už hotovej drejdl. No a potom jsme si šli ušít jarmulku. Tak jsme si ji ušili a šli jsme vymyslet úplně perfektní hru s drejdlama A NEPOČKALI JSTE NA TOHO, KDO TO VYMYSLEL (říká Vincentovi který sedí vedle). Hra spočívala v tom, že jsme si určili, jaký písmeno má jakou hodnotu, a kdo měl největší hodnotu, tak vyhrál jeden bod. Objímali ho a dělali ňufy ňufy (odpovídá Alexovi, který se na něco zeptal Vincenta). No a takhle jsme pokračovali, dokud někdo neměl 10 bodů a kdo měl 10 bodů, tak vyhrál. No a k večeři byli boloňské špagety. Konec zvonec bonec a šmakec.

YATUSH – komár /Eli/
Tak dobře. Po snídani bylo rozeznění a potom zkouška. Cvičili jsme to, jak se to jmenuje, no já jenom nevim jak se ta písnička jmenuje. Ten drejdl a ten hevenu shalom aleicheeeem. Potom jsem byl v klubovně a pak jsem šel na oběd. Potom byl nudný polední klid a četl jsem si horrrorrryyy. Potom mně rodiče poslali dopisy z tábora, a to proběhlo v rámci poledního, skoro, skoro klidu. Potom, potom, byla dneska nějaká? Potom byla hra. Určitě. Co to... Jo! Tamty drejdly. Jo to chápu. Tak, šli jsme do stanu a vyráběli jsme pomůcky pro nauku na noty. Potom jsme vyráběli drejdly. Vzali jsme si krychli a Gema nám připravil kovovou vrtačku, heheheheheeeee, která byla na stolhihihihihi. A my jsme do té krychleee, udělali dírůůů, a potom jsme si do té dírky, hihihihi, dali, eh eeeeeh dřevěnou tyčku, konec. Jako konefity tečka. Neřekl jssem konefity hihihihi. (Co to jeee?) Hihihi (Ale vždyť jsi to řekl. A co to má být?) Neřekl jsem to, řekl jsem: konec, věty. Každopádně potom jsme tam namalovali písmenka. Noooo, neeee N. Napiš tam normálně N. Ježiši... Tak dál. No, napiš tam Nun, Gimel, He a Šin. Což symbolizovalo větu nes gadol haja šam. Což znamená zázrak velký se tam stal. Hráli jsme si s drejdlem a potom jsme s Lenkou vyráběli kipy, nebo jarmulky, jak chceš. Moc mě to nešlo. Potom už byla večeře, rozdávání mobilů a táborák tam napiš. Táborák jsme připravili, zapálili, ale najednou začalo pršet, takže jsme si zazpívali poslední písničku a přesunuli se dovnitř. Tým Gimel byl na čtvrtém místě v hraní drejdlu po večeři. Za hádanku dne jsme měli, co znamená věta nes gadol haja šam, což symbolizují písmenka na drejdlu, jak už jsem říkal. Alex omylem vytáhl z obálky jenom Matějdův papírek a já jsem si připadal jako hlupák, protože to vypadalo jako že jsem tam nic nepřihodil, i když jsem takový znalec. Potom jsem se do obálky kouknul a můj složený papírek tam skutečně byl. Asi ho Alex přehlédl. Omluvil se mně a Eliáš vám toto může celé potvrdit.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Byl řemeslný den. Vyráběli jsme si drejdl, jak se to jmenovalo ta další čapka. (Jarmulka?) A jarmulku a dělali jsme věci pro sbor. (Jaký?) Noty. Taky jsme hráli fotbal. Potom byl táborák, ale začalo pršet, tak jsme měli táborák v klubovně, jenže to nebyl oheň ale svíčky, a tak jsme si zazpívali a šli spát.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Dnešní den začal celkem normálně. V podstatě něco jinýho se začalo dít až po obědě, řekli nám, že bude řemeslný den a budem vyrábět drejdl, jarmulku a budem vyrábět zase ty noty pro sbor jako včera. Takže a pak dneska se toho fakt moc nedělo. Mega moc mě bavilo vyrábění drejdlu. Gema na to měl takovou velkou speciální vrtačku a celý to bylo takový dobrý a celý to do toho všeho zapadalo. A pak jsme si na každou stranu toho drejdlu namalovali znaky našich týmů a plánujeme s tím hrát o body. A to už je asi všechno.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/


JANŠUF – sýček/Eda/
Takže dneska se mi nejvíc líbil výtvarný den, dalo by se to tak říct. No a první jsme byli u šití u Lenky a tam jsme si vyráběli vlastní jarmulky. A pak jsme si dělali u Gemy svůj vlastní drejdl a na ten drejdl jsme si měli udělat, nebo vlastně nakreslit naše znaky, jako třeba tým Nun. A to je asi všechno. Nebo teďka jdu hrát vlastně fotbal.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Po obědě jsme měli venku tři stanoviště. Na jednom jsme šili jarmulku. Bylo to zábavný a i celkem zajímavý. Potom tam bylo stanoviště, kde jsme si vyráběli svůj drejdl, což je káča. A když jsme udělali drejdl, tak tam bylo ještě stanoviště, kde jsme měli vystřihovat noty. No potom jsme si s tim drejdlem strašně hráli. Večer jsme s těma drejdlama hráli hru, že jsme měli žetonky, točili s nima a podle toho, co nám tam padlo, tak si buď dal do tý mističky, vrátil, nebo jsi si vzal víc, nebo nedělal nic. A to je konec.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska byl řemeslný den. Vyráběli jsme si drejdly, jarmulky a noty do nauky. Pak jsme s drejdly hráli hru, aby bylo na dnešku co budovat.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dneska byl vyráběcí/řemeslný den. Vyráběli jsme si káču jménem drejdl a jarmulku. Po večeři jsme gamblili s drejdlem. Bylo to opravdu zábavné. Táborák byl kvůli dešti uvnitř.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Dneska byl řemeslnej den, takže jsme vyráběli všechny možný věci, jako třeba jarmulku nebo drejdl. To byla ta nejzajímavější část. Uřízli jsme si pilkou kousek tyčky a pak jsme strčili takovou kostičku se špičkou do přístroje a vyvrtali díru. Pak jsme do tý díry strčili tu tyčku a nabarvili jsme na něj různý znaky. Tak byl drejdl hotový. Vymysleli jsme s tím různé hry. Ta jarmulka se vyráběla tak, že jsme dostali čtverec látky, na kterej jsme si obkreslili kruh, kterej měl na straně zub. To jsme pak střihli a potom jsme sešpendlíkovali ten zub dohromady. No a pak jsme to zašili. Pak jsme si to podepsali a jarmulka byla hotová. Pak jsme s těma drejdlama po večeři hráli hru. Roztočili jsme ho a podle toho, co nám padlo za znak, jsme si z mističky vzali nebo přidali penízky. Kdo už neměl žádný penízky vypadával. Vyhrál tým, který měl nejvíc penízků, což jsme byli samozřejmě my. To bude asi všechno.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Přivítali nás rabíni a řekli nám, že vždycky když vejdeme do jídelny, tak se budeme muset dotknout mezuzy a políbit ji právě přes prsty. Měli jsme řemeslnou dílnu, kde jsme si vyrobili drejdl, což je káča. Pak jsme si ji pomalovali znakama týmů. Před tím jsme šili jarmulky. Ze začátku jsem to dvakrát pokazil, ale pak jsem se rozjel. Pak jsem to jako vždy zase pokazil a potom jsem se zase rozjel. Až jsme to všechno udělali, tak jsme měli večeři a po ní jsme hráli hru s káčou. Taky to byla hra se znakama: když nám padl "nun", tak se nic nedělo, když padl "gimel", tak jsme si brali všechny penízky z misky, když padl "he", tak jsme si vzali jenom polovinu penízků, když padl "šin", tak jsme penízky do misky museli vložit. Tak jsme to hráli dál a dál. Vždycky jsme měli běhat kolem stolu, a když se řeklo stop, tak jsme si museli sednout na židli před sebou.

2023-08-27 - NEDĚLE 27. srpna, 7. den

VOJNA

Vydat se na vojnu a nechat mladší hochy napospas vlastní odpovědnosti? Když jsme s Leničkou tuhle výzvu s přespáním v lese připravovali, věděli jsme, že půjde o velkou zkoušku. Jak moc náročná ta zkouška byla a co všechno jsme v lese zažili, vám dozajisté přesně vypoví muži ve svých denících. Za sebe jen můžu říct, že to, co si z posledních dvaceti čtyř hodin odnáším, je pocit sounáležitosti, vděčnosti a radosti, který můžu těžko hledat někde jinde než právě s muži v Bruncvíku.
Alex


Táborová anketa: Co jsi dnes a včera zažil?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak

RABÍN NUN – /Martin/
Ehm. Takže Alex je fištron a bylo to jinej den, žejo lidi. Ne bez lidi. Přišel Mára s kámošem a vyrytmovali nás. Ne to je blbost. Přišel Mára a vybubnovali nás. Museli jsme na vojnu. Odvezli nás se zavázanýma očima, nechali v lese a museli jsme přenocovat. Tak, ze začátku to vypadalo poměrně fajně, měl jsem velice příjemné ležení na krásnou noční temně inkoustovou oblohu. Má víčka se začala již klížit, ale začalo pršet. Nejdříve pouze padaly kapky deště a blesky byly slyšet pouze v dálce. Usoudil jsem proto, že nebudu utvářet unáhlené závěry. Zatnul jsem zuby a danou situaci se snažil přečkat. Neuběhlo ani dvacet minut a tóčo vypuklo. Musel jsem tedy změnit své nádherné místo a schovat se pod opodál ležící smrk. On ležel! K mé smůle se zde však nacházel velký kámen, který blokoval pohodlnosti mého noclehu. Po ustavičném převalování a beznadějném lamentování jsem nakonec v pololehu usnul. Když jsem se (odhaduji) o dvě a půl hodiny později probudil, nacházel jsem se v potůčku, který byl deštěm vytvořen. Má záda velice úpěla a cit mých nohou postupně také odcházel. Nastala krize. Naštěstí vše vyřešila spací metoda dědeček hříbeček, která zachránila, ne, která alespoň trochu zachránila, již provedenou újmu. Jo ještě jsem tam nenapsal, že jsem si dal miňonky večer, ale to je asi jedno. Vyrazili jsme na cestu. Po cestě kromě jiných, velmi mysteriózních lesních zvuků, jsme viděli dvě ropuchy, což byl pro mě velký zážitek a Alex se brutálně vymlel. Měl bebí (malou oděrku, pozn. redaktora), ale zvládl to statečně. Po cestě lamentování a klimbání se ze strany na stranu, jsme byli nuceni naši výpravu přerušit aaa udělat si pauzu s ohněm. Díky skvělým Alexovým schopnostem foukání se nám podařilo velmi rychle rozdělat oheň, dokonce tak dobře, že jsem si propálil ponožky. Čenda usnul v sedě na místě, v absolutně zesty poloze, zatímco já jsem šel svůj ručník umýt od hovínek. Po doražení zpět do areálu Muna, jsme byli projít trasu na noční bojovku. Je to fakt hezký, protože jsem to vymyslel. Viděli jsme taky užovku, teda viděli jsme zmiji, kterou David málem rozšlápl. Při návratu do tábora jsme byli ošetřeni a poté se vydali ošetřit své tělo. K svačině byl mega dobrej dortík, doufám, že mi zbyde na poradu. No teďka, kdyby se někdo divil, proč tamten deník zní tak divně, tak jsem retard a pan redaktor byl při psaní těchto líbezných slov zcela při smyslech a veškeré informace uváděl naprosto faktograficky správně a výstižně. A Alex smrdí.

RABÍN GIMEL – /Lucián/
Začalo to tím, že jsme zpívali Montgomery a najednou v půlce písničky se ozval hrozný randál. Přišli dva chlapi v maskáčovém oblečení, jeden s trumpetou a jeden s bubnem. Napřed jsem si myslel, že jeden z nich je Honza, a že se přijeli podívat na tábor, a tak jsem měl radost, ale pak jsem zjistil, že jdeme na vojnu a ven. Myslel jsem si totiž, že to nastane až další den, tak jsem byl poměrně dost překvapen. Měli jsme deset minut na to si zabalit bundu, pláštěnku, pití a jídlo. Nesměli jsme mít ani baterku, ani mobil. Pak nám zavázali oči, nasedli jsme do auta a jeli pryč. Podle cesty jsem odhadl, že jsme jeli někam do Zlatých Hor. Po desítkách minut cesty jsme zastavili a Alex mě dovedl někam do lesa s tím, že jsem pořád nic neviděl. Až odjeli, tak jsem si rozvázal oči a tím započala moje první těžká chvilka, protože jsem netušil, co bych měl dělat. Myslel jsem totiž, že půjdeme rovnou pěšky zpět do tábora, jenže Alex řekl, že mám na tomto místě přečkat noc. Po nějaké chvíli jsem si udělal na zemi ležení a řekl jsem si, že půjdu prostě spát. Když tu náhle, asi po půl hodině, se strhla velká bouřka. Tak patnáct minut na mě pršelo, než jsem se zvedl a řekl jsem si, že takhle noc rozhodně nepřečkám. Tak jsem stál na místě, zatímco na mě pršelo a přemýšlel jsem, co dělat. Když se objevil blesk, tak jsem si všiml, že hned vedle mě je veliký strom a vedle něj hromada větví. Tak jsem využil těch blesků a vždy jsem se podíval na větve co tam byly a opřel jsem je na jednu stranu stromu, jelikož můj plán byl si udělat takový menší stanový přístřešek. Asi tak po půl hodině stavění, jsem si řekl, že to bude stačit. Sedl jsem si pod přístřešek a zjistil, že je naprosto nefunkční. Tak jsem zase vylezl a zde nastala moje druhá těžká chvilka, protože jsem si připadal bezradný. Nicméně jsem stavbě přístřešku věnoval ještě jednou stejné úsilí, a to už fungovalo. A tak jsem seděl v bobku namáčklý na strom a snažil se usnout. Čekal jsem tři hodiny, které utíkaly extrémně pomalu a bouřka neustávala, když tu se náhle objevil Alex. Řekl, že půjdeme najít ostatní a zkusíme se vrátit, protože bouřka neustávala. Nicméně, když jsme došli k Davidovi a vzbudili ho, tak akorát pršet přestalo. Mimochodem, v tu dobu bylo půl druhé ráno. Tak Alex řekl, že se mnou půjde na původní místo a že oproti původnímu plánu přečkáme na našem místě do rána. Tak jsem si zase sedl do přístřešku a tři hodiny jsem se klepal zimou a nemohl jsem usnout, jelikož i když nepršelo, tak na mě stále kapalo ze stromů. To se Alex objevil už po druhé, řekl mi, že jsou čtyři hodiny ráno, a že se tentokrát už vydáme zpět pro ostatní a zpět na základnu. Tak jsme našli postupně i všechny ostatní vedoucí a za tmy jsme vyrazili na cestu zpět do tábora, úplně promočení. Jak jsme tak šli, tak postupně svítilo slunce a zhruba kolem půl sedmé jsme došli k nějakému dřevěnému altánu v lese. Tam jsme si udělali oheň, jelikož Martin měl na založení ohně věci a na něm jsme si hromadně sušili okolo tří hodin věci. Zde bylo asi nejdobrodružnější to, že jsem potřeboval na záchod, a tak jsem musel kromě toaleťáku použít listy. Pak jsme uhasili oheň a pokračovali dále v cestě. Došli jsme do Muny a tam jsme zašli do bistra na společnou pizzu a malinovku zdarma. Zde jsme rovnou plánovali trasu noční bojovky. Prošli jsme celou trasu a skončili jsme na zbylé tři hodiny na rozcestí u Mikulovic. Jelikož jsme už byli všichni unavení, tak kdo si lehl do trávy na dvě minuty, tak hned odpadl. Jediný, kdo zde neusnuli, jsme byli já s Martinem. Nicméně tak i tak bylo vidět, že jsme byli všichni úplně zničení. No a v 15:30 jsme se vydali kompletně na základnu, kde jsme všichni hráli, že jsme hrozně zranění a kluci nás ošetřili. A tím skončila tato veledobrodružná výprava.

RABÍN HE – /Tobias/
Při písničce začalo troubení, nečekal jsem, že to přijde teď a v tuhle chvíli. Byli tam dva skauti a jeden bubnoval a jeden hrál na trumpetu. Nejdřív jsem byl zmatenej, jako co se má dít a pak nám sdělili, že jedeme na vojnu. Měli jsme patnáct minut na to, abychom si sbalili a měli všechno důležitý. Potom jsme dostali na cestu buchtu a teplé slovo a šátek přes oči. Autem jsem neměl nejdřív ponětí, kam jedeme a ten skau,t co nás vozil, tak hodně zatáčel, aby nás dezorientoval, kam jedeme. Cesta byla krátká, ale zdála se mi strašně dlouhá. Když jsme dorazili, tak mě dovedli k tomu místu, kde jsem měl přenocovat a sundali mně šátek. Alex mi tam pak sdělil, že tam na tom místě mám zůstat osm hodin, naštěstí to nebylo osm hodin, ale šest. Což se nejdřív zdálo jako jednoduchý úkol, ale později se ukázalo, že to tak lehký nebude. Po chvilce, co jsem tam seděl, tak začal pomalinku déšť, z kterýho pak vzešla veliká bouřka. Byla to poslední věc, co jsem si přál. Tma, zima, strach z toho, že jsou poblíž nějaký divoký zvířata a teď ještě déšť… No, tak když začalo padat pár kapek, tak už jsem si nandal pláštěnku, která to stejně na konci nepřežila. Z toho lehkého deštíku se postupně stal velmi intenzivní a silný déšť. A pak ještě přišlo hromobití. A blesků tam bylo hodně, protože ty stromy, protože ty stromy, co tam byly okolo mě, sloužily jako hromosvod, tak jsem z toho rámusu nemohl spát. Kdykoliv, kdy jsem se snažil na chvilku si lehnout, tak mě na sekundu vždycky oslepila ta bílá záře blesku. A déšť po dvou hodinách byl hodně intenzivní. A déšť byl tak intenzivní, že mi protrhl i pláštěnku. Takže, když jsem si protrhl pláštěnku, tak jsem kompletně zmokl a byla mi strašlivá zima. Klepal jsem se a mezitím, co za mnou duněly blesky, měl jsem strašnej strach, jestli jsou všichni v pořádku a jestli se nikomu nic nestalo. I párkrát jsem odříkal Otče náš. A věřil jsem, že všechno bude v pohodě. Po nějaké chvíli ta bouřka přestala a rozzářilo se nebe, které bylo poseto miliony hvězd. Furt mi sice byla strašná zima, mohl jsem ale už aspoň trochu spát, protože už nebylo to strašný hromobití. A pak se celá obloha zase zahalila mlhou a chvilku potom už mě šel hledat Alex s Luciánem. A pak, když jsme se sešli, tak jsme šli hledat zbytek. No potom už bylo ráno, byla tma a les byl celý krytý mlhou. Ale po chvilce se zase rozsvítilo a my jsme se usadili v altánku v lese. Založili jsme oheň a ohřáli jsme si to zmoklý oblečení. Potom jsme se vydali dál a šli jsme na společnou mraženou pizzu do bistra. Když tam paní hospodská viděla, že jsme hodně hladový, tak nám dala gratis brambůrky. Pak jsme došli zpátky do Muny a ještě, že jsme si dali obvazy, převlíkli jsme se jako zraněný. Hned jak jsme přišli, tak kluci nás pomáhali uzdravit. Dávali nám taky obvazy.

RABÍN ŠIN –/Jenda/
Včera při táboráku, konkrétně při zpívání písně Když mě brali za vojáka, dva muži vysoké postavy zatroubili na trubku a oznámili, že my, vedoucí, musíme být odvedeni na vojnu. Měli jsme si do patnácti minut sbalit vše potřebné, hlavně pláštěnku a pití. Pak nám všem zavázali oči a posadili do dvou aut, kterými nás odvezli do hlubokých lesů. Tam jsme měli přečkat noc, která zpočátku zdála se poklidnou, však za pár minut začalo pršet a hřmít. Vzhledem k tomu, že k mé přidělené pláštěnce jsem si vzal svoji, tak jsem zůstal poměrně v suchu. To nic neměnilo na tom, že dokud jsem neusoudil, že údery blesku nejsou dost daleko, tak jsem nezahmouřil oko. Poté jsem konečně usnul na takové čtyři hodiny, řekl bych. Po patnácti minutách, co jsem se probudil, mě vyzvedli ostatní, s tím, že musíme dojít zpátky pěšky. Když už bylo poměrně světlo, došli jsme k uhlazenému altánku, kde jsme si nad Alexově rozdělaném ohni, usušili naše mokré oblečení. Následně jsme se vypravili do Muny, za účelem trasování noční bojovky. Když už jsme usoudili, že máme aspoň náčrt dané trasy, vydali jsme se na rozcestí, pověstné protahováním u rozcviček, kde většina z nás lehla únavou, jelikož ne všichni spali tak dobře. Vrátili jsme se do tábora, s předstíráním nejrůznějších typů zranění a kluci si na nás velice znamenitě vyzkoušeli základy první pomoci a starosti o zraněné.

KARISH – žralok /David/
Byli jsme odvezeni na vojnu. Takže jsme nejdříve byli naskládáni do auta a vozili nás asi okolo dvaceti minut. Pak mě tedy vysadili a vysadili mě na mýtině, nebo spíš na louce, ale to jedno. Nejhorší bylo, že tam nebyly žádný stromy, pod který bych si mohl lehnout, nebo sednout. Měl jsem za úkol tam zůstat osm hodin, jak mi bylo řečeno. No tak jsem se tam přichystal ke spaní. Když už jsem skoro usnul, tak začínalo pršet. Tak jsem si na sebe hodil pláštěnku a doufal, že to nebude nic moc strašnýho, ale bohužel, opak byl pravdou. Byl jsem úplně celej promočenej, protože bouřka trvala asi dvě až tři hodiny. A jediný, co mě drželo, jako trochu pod suchem, byla pláštěnka, protože byl strašnej slejvák. Celkově jsem se bál, protože nerad spím někde sám, natož v lese. Tak nějak jsem asi usnul, až mě probudil Alex s Luciánem, kteří na mě svítili baterkami a já jsem si myslel, že už jako to je u konce, a že se budeme moct už vrátit do Muny, ale tak to nebylo. Ještě jsem tam musel zůstat cca 3 hodiny, než si pro mě došli zase. Když mě teda potom kluci vyzvedli, tak jsme vyrazili k ostatnim, které jsme chtěli najít. Pak když už jsme byli všichni, tak jsme vyrazili do Muny, tak jsme se zastavili v takový malý pergole, kde jsme strávili asi tři hodiny. Když jsme tam dorazili, tak jsme šli připravovat oheň, který se nakonec povedl a mohli jsme usušit naše mokré věci. Pak jsme šli dál a dorazili jsme k Muně, když jsme se dostali do bistra, kde jsme si koupili dohromady pizzu z mikrovlnky a paní nám k tomu dala malinovku a brambůrky gratis. Pak už jsme vymýšleli trasu na noční bojovku a když už jsme mohli se vrátit zpátky do tábora, tak jsme se převlíkli za zraněné. Jsem rád, že to dopadlo dobře.

PERES – pták Noh /Čenda/
Takže včera u táboráku nás při poslední písničce odvedli dva chlapi, kteří nám zavázali oči a odvezli nás někam do Zlatých Hor - Rejvíz, kde nás vyhodili každého na jiném místě a tam jsme museli přečkat celou noc. Během toho začlo pršet, tak jsem si dal pláštěnku přes sebe a snažil jsem se usnout. Když se mi povedlo usnout, tak mi za nějakou dobu probudilo, že mi vedle hlavy skočila žába. Přestalo pršet a najednou slyším dupot a chrochtání, tak jsem se snažil nehejbat a čekal, až prasata odejdou. Naštěstí si mě asi všimli a odešli brzo. Potom za zhruba dvě hodiny, co jsem už nespal, jsem viděl ostatní kluky, jak se ke mně blíží s baterkou. Tak jsem byl rád, že už to téměř skončilo a konečně jsem mohl opustit místo, kde jsem byl celou noc. Cestou do Muny jsme se zastavili u altánu a rozdělali jsme si oheň, nad kterým jsme si usušili věci. Potom jsme se cestou stavili v bistru a tam jsme si koupili dohromady pizzu a paní nám dala free brambůrky. Potom jsme naplánovali trasu noční bojovky a když jsme jí došli, tak jsme se na kraji Mikulovic zakempili a já jsem usnul. Potom jsme se vrátili do Muny, kde jsme před vstupem nafingovali zranění a vešli do tábora, kde nás ostatní kluci museli ošetřit.


KIBUC




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Probudili nás nevedoucí. Byl to Martin a Bořík. Pak jsme šli na rozcvičku. Po rozcvičce jsme šli na snídani, kde nás Martin jmenoval vedoucími. Pak byla klasicky zkouška. Po zkoušce byl mňaminky, mňaminky obídek. Po obídku byla hra od Lenky se stanovištěma. Potom jsme museli vymyslet naši hru. Byla o tom, že jsi musel vařit poživatelný jídlo. Potom byla večeře a šli jsme spinkat. To je všechno.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Ještě včera večer, někdy na konci táboráku, vedoucí odešli na vojnu a my větší kluci jsme je měli zastupovat, vymýšlet hry, číst pohádky a dodržovat, aby vše bylo včas. Ráno jsem vedl rozcvičku. Velkou hru vymýšleli zástupci vedoucích a v ní jsme z kruhu brali jídlo a v tom kruhu byl někdo, kdo nás tam chytal. Sbírali jsme jídlo a z něj jsme vařili a za každý byl jinej počet bodů. Hrnce byly ze začátku na dvě použití a daly se postupně vylepšovat. Vyhrál tým, který měl nejvíc bodů. To je asi všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno kapitáni byli takoví vedoucí. Měli jsme kratičkou rozcvičku, protože nechtěli běhat. Po obědě jsme hráli hru, ve které jsme museli udělat různý věci pro Bruncvík, posekat trávu pro zvířata, škrábat brambory a naučit se první pomoc. Pak nám vedoucí, neboli kapitáni, vymysleli hru a než začala, tak přišli opravdoví vedoucí, kteří byli od kečupu a my je museli vyléčit. Pak jsme tedy doopravdy hráli tu hru a my jsme byli druzí.

DOV – medvěd /Kuba/
Včera večer k nám přišli vojáci verbovat. Vybrali všechny vedoucí. Tak jsme si zbytek dne museli obstarat sami. Dnes ráno jsme měli zajímavý, protože se bubnovalo a troubilo. Když jsme vstali, běželi jsme na rozcvičku. Kapitáni po tu chvíli byli vedoucí. Cvičili jsme a potom jsme šli k zástupcům našich rabínů a oni nám řekli o tom, že máme udělat KIBUC. Pak jsme si přečetli dopis, co nám tu nechali vedoucí, bylo na něm napsáno, ať se o kibuc dobře postaráme. Potom byl oběd a polední klid. Při poledním klidu jsem si četl. Potom jsme šli ven a kapitáni nám vysvětlili hru. Vylosovali jsme si čísla a podle toho jsme šli na různé stanoviště. My jsme jako první šli loupat brambory. To se mi líbilo. Potom jsme šli na stanoviště k Věrce, kde jsme se učili jak zacházet s člověkem, který omdlí. A nebo jak se postarat o člověka, který má vyvrtnutý kotník. Pak jsme s Dinou tvořili noty. Bořík a Mastnej dělali linky a čtverečky z nich a my jsme na ně obkreslovali noty a vystřihávali. Potom jsme šli ke Gemovi, který nám vysvětlil, jak zacházet s kosou, ale potom přišli naši vedoucí, který byli zmrzačený. Tak jsme je ošetřili a potom byla svačina, která byla moc dobrá, (ovocný dortík), já jsem měl palačinky. Potom jsme hráli hru, kterou vymysleli kapitáni. Byl kruh a v něm suroviny. A my jsme se snažili je získat, ale uvnitř byl Tonda a bránil nám vtom. Když nás chytil, musili jsme oběhnout dodávku. Když jsme nasbírali dost surovin, mohli jsme si z nich udělat nějaké jídlo. Jídlo nám dávalo různé body. Ale za každé vaření jídla jsme zaplatili jeden útržek papíru (ty jsme měli na začátku dva) a ty jsme mohli získat u Matějdy za jedno mlíko a jedno vejce. Pak tam byl ještě Martínek, který nám mohl zvětšit obsah kelímku. V kelímku jsme ze začátku mohli mít jen pět věcí, ale za různé jsme si mohli koupit, že jich můžeme mít víc. A to je konec.

OREV – krkavec /Adámek/
Ráno jsme byli na rozcvičce. Potom jsme měli snídani. Po rozeznění jsme měli zkoušku, při které jsme zpívali venku. Potom byl dobrý oběd, mňam, mňam, mňam. Po obědě jsme hráli hru. Dostali jsme za úkol se o sebe starat v Kibucu. Naučili jsme se k tomu potřebné věci. Učili jsme se zdravovědu a sekali trávu. Když nám Gema vyvětloval, jak to dělat, tak přišli naši patroni. Pak byla svačina, byl moc dobrý ovocný dort, mňam, mňam, mňam, mňam, mňam, mňam, mňam. Potom byla velká odpolední hra. Z kruhu jsme brali suroviny a vytvářeli z nich jídla. Třeba z mouky, mlíka a vajíčka jsme vyrobili chleba. Potom byla večeře. U táboráku jsme zpívali.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Probudil jsem se na marodce, k tomu, že mě budí Víťa, Martínek a Alfréd, a že vedoucí včera večer odvezli na vojnu.Že máme velet my, kapitáni. Takže jsme šli normálně na rozcvičku a potom byla snídaně, která byla hodně dobrá. Potom jsme měli kapitánský kruh a přečetli jsme si dopis, že se máme naučit dělat deset uzlů, což se nestalo. A že máme vymyslet svou hru. Potom jsme museli si udělat kibuc a pracovat pro něj. A potom se vrátili vedoucí z vojny. Poté jsme je obvázali a postarali se o jejich rány, pak jsme měli svačinu a potom jsme měli tu naši hru, která se nejdřív Lence nelíbila, ale nakonec nám řekla, že to bylo v pohodě. Hra se dle mýho vydařila, kluky to viditelně bavilo a potom se už nic jinýho nedělo.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Včera večer u táboráku k nám přišli vojáci. A řekli nám, že všichni vedoucí musí jít na vojnu. Nejdřív jsem se strašně lekl a potom jsem se trošičku zasmál, protože mi Čenda řekl, že to mělo bejt až ten další den, a že na to nebyli vůbec přichystaný. No, takže oni odešli a dostali jsme vzkaz, že musíme dělat všechno za ně, jako kapitáni, jenže tři kapitáni, byli na marodce, takže jsme za ně museli zastoupit : Já, Bořík a Vinci. (A spolu s kapitánem Martinem byli opravdu skvělí! Pozn.red.) Takže jsme šli dovnitř a šli jsme číst na pokoje. Já jsem četl takovou strašně morbidní a zlomyslnou pohádku, která mi přišla naprosto ne pro děti. Kde doslova Bůh zmlátil císaře jenom aby se pobavil. Když jsem dočetl, tak jsme se šli poradit do pokoje (kvůli čemu? pozn.red.) na ráno a pak jsme šli spát. No, probudil mě Martin (v 6.15 , pozn.red) a pak jsme šli vyhlásit budíček. (Troubil a Martin bušil, pozn.red.), pak byla normální rozcvička a my jsme šli do háje místo patronů. Takže jsme řekli, co budeme dneska dělat a šli jsme na snídani. Bohužel, po snídani už jsme nebyli vedoucí. (já jsem chvíli litovala, ale nakonec ti praví naskočili a zhostili se toho též dobře, pozn.red.) No a pak jsme ...nevím. K obědu jsme měli nudlovou polívku a rýži s kuřetem. O poledním klidu jsem zase psal básničku a potom jsme šli na velkou hru. Nejdřív jsme dělali ,že jsme dělali různý práce v kibucu, takový židovský vesnici, první jsme šli za Gemou, kde jsem si to teda moc nevyzkoušel, ale sekali jsme trávu kosou. Já jsem si to moc nevyzkoušel, protože Tonda byl dlouho, každopádně potom jsme šli loupat brambory. Když jsme už doloupali, šli jsme za Věrkou, která nám ukázala, jak se vážou různý části těla, když máš něco zlomený a tak dál a potom jsme šli na další stanoviště, Jenže než jsme tam stačili něco udělat, přišli vedoucí, který byli ale úplně zbídačelí, takže jsme je musili ošetřovat, jak nás to naučila Věrka, Ale nejhůř na tom byl Jenda, ten byl úplně v bezvědomí, ale naštěstí se ho podařilo vyléčit a už je zase v pohodě. Potom jsme si šli hrát do bunkrů – teď stavíme takový bunkry mezi stromama a válčíme mezi sebou a je to strašná sranda. Jenže Eliáš měl úplně špatnej bunkr a zničil ho úplně malej úder šišky, tak jsme se rozhodli, že mu uděláme nějakej pořádnej, aby mu to líp drželo. No, a to je všechno.

YATUSH – komár /Eli/
Včera chlapy odvezli izraelští vojáci na vojnu. Ráno jsem se probudil a šli jsme na rozcvičku. Potom nám řekli, že se musíme o kibuc postarat sami. Potom byla snídaně. Šel jsem do klubovny zahrát si fotbal. Potom bylo rozeznění, svačina a zkouška. Cvičili jsme Ma Ništana a potom už musel bejt oběd. K obědu jsme měli rýži a kuře a okurkový salát. Potom byl polední klid a celou dobu jsem si četl. (A co sis četl?, Lenka) Nejkrásnější židovské pohádky. Ale přišlo mně to jako horor. Potom byl „skoroklid“ a potom byla hra. Takovej nácvik. Co všechno máme udělat, abychom se o kibuc dovedli postarat. Nejdřív nás čekal Gema, který nám ukazoval, jak se seče s kosou. Dovedu si představit, že to bylo mnohem zdlouhavější, než dnešní motorová sekačka (ale hezčí, Lenka). Potom loupání brambor do kuchyně a mrkve. Potom byla ta Věrka, která nám ukazovala, co dělat, když někdo má vyvrtnutý kotník, nebo když má někdo zlomenou nohu, když krvácí, když je v bezvědomí, atd. Tak, potom najednou k nám přišli zubožení chlapi z vojny, takže jsme nestihli dodělat poslední stanoviště. Byl to zdravotnický zásah jako na JIP. A tak po naučení různých pravidel první pomoci jsme si to vyzkoušeli. Jenda vypadal, že moc nechybí, a že opustí tento svět. Potom začali všichni vyprávět, že byli v lese a museli přečkat strašlivě bouřlivou noc. Co sem zaslechl : Lucián si musel postavit přístřešek z klacků a schoulit se. Potom jsme si dali takovej ovocnej dortík (piškot, šlehačka, ovoce zalité želatinou, pozn.red.). Až se trochu vzpamatovali, tak my bez nich jsme si zahráli hru (vymyslili a vedli kapitáni, pozn.red.), kdy Martin běhal v kruhu, aby nám zabránil vzít si papírek, na kterém byla surovina a když jsme jich měli několik, mohli jsme jít do restaurace, kde nám to vybrali a dali nám papírek s názvem pokrmu. Nebo až byl hrnec hodně proděravělý, tak jsme ho mohli dát do opravny, kde ho opravili. Mezitím, když jsme s ním chtěli vzít v kruhu lísteček, tak nás honil Tonda okolo kruhu. A pak jsme si hráli u dřevěných bunkrů.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Včera večer k nám přišli dva vojáci a vybrali všechny patrony, že půjdou na vojnu. Vrátili se teprve dnes odpoledne. Museli jsme jim pomoct, potom jsme měli hru, ve které jsme museli obstarat jídlo. (A předtím jste nic nedělali? Pozn.red.) Aha! Hráli jsme hry. Stavěli jsme kibuc. (A co jste tam dělali?) vyráběli jsme pro sbor noty, učili jsme se zdravovědu, učili jsme se sekat s kosou a škrábali jsme brambory a mrkev. (A něco Tě bavilo?) Hm, zdravověda! Potom přišli naši patroni, museli jsme je ošetřit a potom jsme šli hrát tu hru. A už nic.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Už včera večer u táboráku přišli dva vojáci a odvedli si vedoucí kdoví kam. A Lenka řekla, že kapitáni musí zastoupit vedoucí, a že všechno musí proběhnout normálně. Kapitáni četli a uspávali malý. Ale my nemohli (v závorce já, Mastnej a Tonda), protože jsme byli v karanténě. No a další den mě vzbudil obrovský rachot. Třískání do bubnu, vřískání do trubky a řvaní: Budíček, budíček!. Vzpomněl jsem si, že kapitáni jsou místo vedoucích. Rozcvička proběhla celkem normálně a jelikož my jsme ještě nedostali vedení, který jsme získali až po snídani, tak Martin, Víťa, Vinci a už nevím kdo, nám dělali jako ranní představení rabínů. Takže nám řekli, že budeme stavět kibuc. Po chvilce přišla Lenka s dopisem od našich opravdových vedoucí. Psalo se tam, že byli odvedeni na vojnu, a že musí kapitáni udržovat chod tábora a zadali nám nějaký úkoly. Pak den probíhal docela normálně, až na to, že jsme hlídali harmonogram a troubili jsme na trubku a svolávali ostatní. Do toho jsme vymýšleli velkou hru. A po obědě byly takový dvě hry. Nejdřív taková zkouška řemesel nebo jak se to jmenuje. Bylo tam škrábání brambor, sekání kosou, pak jsme vyráběli nějaký noty pro sbor a u Věrky jsme se učili první pomoc. A mezitím, co náš tým byl u Věrky, tak jsme viděli přicházet naše rozlámané vedoucí. Všechno měli obvázané, byli celý od krve a skoro nemohli chodit. Běželi jsme jim pomoct, podpírali jsme je a pak díky tomu, co nás naučila Věrka, jsme jim pomohli. Bylo to vzrušující. Potom byl čas na tu naši hru a nebudu tady vysvětlovat pravidla celý hry, protože bych to prodlužoval. No a pak už den probíhal normálně.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Takže bylo, že jo, jak přišli muži. Líbilo se mi, jak jsme museli dělat úkoly na stanovištích a přišli chlapy, který odešli od táboráku minulýho. Taky se mi líbila hra, kterou vymysleli kapitáni. Líbilo se mi na tom, že to bylo běhací. Bylo to o tom, že musíme sbírat jídla, potom z nich něco uvařit a za to sbírat body. Dělali jsme palačinky, chleba a steak, ale všechno to bylo na papírkách. Potom jsme z toho něco mastnýho uvařili u Mastnýho. Ještě jsme si zvětšovali místo, co všechno budeme chtít a ještě jsme si museli kupovat papírky, abychom si uvařili.

JANŠUF – sýček/Eda/
Včera. Tak jo. Včera nás vzbudili kapitáni noví a šli jsme na rozcvičku. Pak jsme měli snídani a pak jsme zkoušeli s Lenkou. No a závěrečná hra neproběhla tak dobře, vlastně dobře proběhla, protože když jsme zrovna byli u Věrky na stanovišti s léčením, tak se k nám vrátili nemocní vedoucí, pravý a oni byli různě zraněni kečupem a měli nějaký falešný zlomeniny. No a my jsme je měli za úkol léčit, tak jsme je vyléčili no a Jenda měl nějaký potíže s hlavou a čas od času byl agresivní. A Martinka ztratila prsten, protože ten prsten byl od Víti, ale ta radost mě brzo přešla, jelikož jsem zjistil, že se ten prsten jenom spravuje. To je asi konec.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Odpoledne jsme měli hru se čtyřma stanovišti a byly tam různý úkoly. Třeba na ošetřovatelskym jsme se učili, jak ošetřovat. Nebo jsme vystřihávali noty celý. Bylo to zábavný. Ještě jsme sekali kosou, viděl jsem, jak se brousí kosa a jak se kosou seká. Pak jsme vylepšili náš bunkr tím, že jsme na střechu hodili trávu, aby byl neprůstřelnej. Ještě přišli k nám velcí vedoucí z vojny a museli jsme je ošetřit, protože byli zranění. No a k večeři jsme měli zapékané těstoviny.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska jsem musel dělat budíček, protože vedoucí byli na vojně. Taky jsme vedli rozcvičku. Po rozcvičce bylo vedení předáno všem kapitánům, jelikož byli někteří na marodce. Taky jsme museli vymyslet hru, což se nám docela povedlo. Vedoucí se ten den vrátili asi ve čtyři a byli naprosto zbědovaný, takže jsme je museli ošetřit.

TOLA´AT – červ Alfréd
Budili jsme s Martinem a Víťou a dělali jsme rozcvičku. Potom vedení převzali všichni kapitáni za mě a Víťu. A naučil jsem se sekat kosou. Vedoucí se vrátili z vojny a potřebovali ošetřit.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Ráno bylo bez vedoucích, protože včera večer odešli na vojnu. Tak jsme se dozvěděli, že musíme dodržovat harmonogram a tak dále. Odpoledne při hře byly čtyři stanoviště, například u Gemy jsme sekali kosou, a přímo uprostřed toho se vrátili vedoucí s polámanejma rukama a nohama, a tak jsme je museli ošetřit. A potom byla hra číslo dvě, kde jsme sbírali suroviny na uvaření různých jídel nebo vylepšení hrnce, kde jsme ty jídla vařili, a když jsme je uvařili, tak se rozbíjel. A když se rozbil úplně, tak jsme nemohli už nic vařit. Za každé uvařené jídlo jsme měli body. Jenže to sbírání surovin nebylo tak snadný, protože byli v jednom kruhu, ve kterém byl hlídač, kterej když nás chytil, tak jsme museli oběhnout dodávku a zase normálně hrát.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Naši vedoucí odešli na vojnu, tak jsme zůstali jenom s Lenkou a kuchařkama a nesmíme zapomenout na lékařku, protože bez ní bychom to nepřežili. Potom jsme měli hru, kde nás zdravotnice učila, jak zavázat zlomeniny a po chvíli přišli vedoucí. Byli celý polámaní, byli celí od krve a nejhůře na tom byl Jenda, protože neměl oko. Tak jsme je pořádně ošetřili. Zavázali jsme zlomeniny a Jenda řekl, že chce do pokoje, tak tam doskákal a my jsme mu pomáhali. Nešlo to bez pauz, ale jednou jsme tam došli. Pak jsme Jendovi dali polívku a lehl si do postele. Chvíli jsme odpočívali. Potom jsme měli další hru a ta byla dost dobrá, protože všechny hry jsou dost dobré. Potom jsme měli jako vždy táborák a pak KONEEEC.

2023-08-26 - SOBOTA 26. srpna, 6. den

ALIJA. VYHNÁNÍ STARŠÍCH




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/


ATALEF – netopýr /Bořík/
Dneska nám v háji patroni řekli, že půjdeme do Izraele, a že nepůjdeme pěšky. Na začátku velké hry jsme šli do lesa pro dřevo na nosítka. Měli jsme nosit jednoho člena našeho týmu. Vybrali jsme si nějaký klacky a na základně jsme stavěli. Byl tam obchod, kde jsme si mohli koupit provázek nebo lepící pásku a měna byly rýmy z básně. Nosítka jsme stavěli tak, že byly dva klacky a mezi nimi byla hromada menších klacků, my jsme je přivázali a tam byl Adam. Pak jsme měli jít po nějaké trase. Měli jsme ji projít co nejrychleji a po cestě byly názvy měst, my jsme si je museli zapamatovat a pak napsat na papír. Vyhrál tým, který napsal nejvíc měst a měl nejrychlejší čas.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Takže ráno byla rozcvička a pak jsme šli na snídani. Bylo asi nejlepší musli a nejlepší chleba za tábor. Pak jsme po snídani zase hráli hru Amerika vs. Kanada, akorát po nás chtěla Kanada tak moc útočit, že se nám to už i nelíbilo, protože jsme byli jen dva a Kanaďanů asi deset. Po zkoušce byl oběd a po obědě jsme hráli hru, že jsme nejdřív museli jít do lesa a náš nejlepší patron nám vylosoval ty nejlepší nástroje. Měli jsme pilku a sekeru a nejen že jsme našli dříví na vozíček, ale taky jsme našli naše maskoty slimáky. Jeden se jmenoval Voda a druhý Nun, jako náš tým. Byl to akorát maskot pro nás. Byl pomalej a vypouštěl vodu. Pak jsme se vrátili a sestrojili vozíček. S vozíčkem jsme vyhráli druhý místo, protože jsme měli nejlehčí vozíček a nejlehčího člověka - Adámka. Pak jsme měli táborák a přišli vojáci, kteří řekli, že vedoucí musí na vojnu. Odvezli je a zůstali venku přes noc, byla velká bouřka a byli odvezeni daleko od nás. Byli ve tmě u stromu a nevěděli, kde jsou.

DOV – medvěd /Kuba/
Dnes ráno jsme šli na rozcvičku a kapitány bolelo v krku. Tak šli na marodku. Hráli jsme hru, že každý tým, si vylosoval pořadí a podle toho si bral nástroje na dřevo. Potom jsme šli do lesa, kde jsme vybrali vhodné dřevo na nosítka. Které mělo unést jednoho z naší skupinky. Líbilo se mi, jak jsme zkoušeli jak je každý klacek pevný (Jak jste je zkoušeli ? Mlátili jsme s ním o strom!) Potom jsme je svázali a provázek jsme si vysloužili za básně. Potom jsme s těmi nosítky měli závod a při tom jsme si měli zapamatovat názvy různých měst. Líbilo se mi, jak jsme nosítka nesli. A já jsem nesl vlajku, což byl klacek, který byl předtím v zemi a já jsem ho vyndal a bylo na něm listí, které na něm drželo.

OREV – krkavec /Adámek/
Dopoledne jsme měli rozeznění a zpívali jsme. K obědu byl mňam, mňam, mňam. Byly borůvkové knedlíky. Na poledním klidu jsem toho moc nenadělal. Potom jsme šli do lesa, v lese jsme sbírali klacky a věci, které by se hodily na stavbu nějakého vozítka. Když jsme se vrátili, tak jsme všechno museli svázat dohromady. Potom jsme je museli otestovat. Měli jsme si zapamatovat asi čtrnáct názvů měst. Hráli jsme pak fotbal, vyhráli jsme 2:0. K večeři jsme měli šunkofleky.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/


CHASIDA – čáp /Víťa/


YATUSH – komár /Eli/


CHAZIR – kanec/ Honzík/



HE

CAV – žába /Matějda Dr


CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Dneska se mi nejvíc líbila ta vozidla, kde jsme museli nejdřív sbírat klacky a pak z nich stavět ty vozidla. A potom jsme museli někoho nosit. A jezdili jsme po nějakým jako dráze, kde byli města (Evropy) a my jsme si je museli zapsat a zapsat je do papíru. Ale nelíbilo se mi, že jsem musel být kapitán. Nic už mě moc nenapadá.

JANŠUF – sýček/Eda/
Dneska se mi nejvíc líbila závěrečná hra, to jsme si vybrali nástroje a šli jsme do lesa. Tam jsme sbírali nějaký klacky, pak jsme šli do tábora, zpátky a tam jsme si stavěli z těch klacků provázkem a izolepou a ještě jinýma různýma věcma. Měli jsme si vyrobit nosítka a pak byla výborná svačina. No a potom jsme závodili s těma sáňkama, jako jednotlivě, že tam byly na zemi nějaký cedulky a na nich byla napsaná jména měst. A my jsme měli si co nejrychlejc dojít zpátky do cíle a zároveň si zapamatovat co nejvíc názvů měst Evropy. A my jsme si, když jsme dojeli zpátky do cíle, tak jsme si zapamatovali deset názvů z čtrnácti a aby se neřeklo, že to byl tak krásnej den, tak Víťa požádal Martinku o ruku a ona řekla ANO. A doteď mi to láme srdce! A to je asi konec.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
No. Takže po poledním klidu jsme šli ven. Měli jsme jít do lesa hledat dřevo. Protože z toho dřeva jsme pak měli postavit vozítko. Takže jsme šli do lesa. V lese jsme hledali dřevo. Měli jsme na pomoc vedoucí, kteří nám to posekali a nasekali jak to bylo potřeba. Pak jsme šli zpátky do tábora. Pak jsme měli hodinu na to, aby jeden z nás dělal básničky a za to kupoval materiál, kterým jsme svazovali a slepovali naše nosítko. Takže jsme svazovali a slepovali náš vůz. Byly čtyři vozy. Vraceli jsme se do Izraele. Potom jsme přišli na řadu my. Takže šli jsme a měli jsme si zapamatovat jména měst, které tam byly. A měli jsme to obejít, ten velkej kruh a jeden seděl v nosítku. Když jsme to obešli, tak jsme měli napsat ty názvy měst podle čísel. A to je všechno.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska byli všichni kapitáni až na mě v izolaci. Stavěli jsme vozítka, nebo spíš nosítka, na kterých odjedeme do Izraele. Cestou jsme ale museli jet po všech židovských diasporách v Evropě. To se nám povedlo nejlíp. Při táboráku odvedli vedoucí na vojnu, takže jsem musel číst pohádku dětem. Táborák byl takový tichý.

TOLA´AT – červ Alfréd
Sbírali jsme dřeva a svazovali jsme docela pevnej stroj, kterej se ale rozbil, když si na něj sedli tři lidi. Potom šli vedoucí na vojnu proti nepřátelům Izraele.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Ráno jsme se dozvěděli, že se musíme vrátit do Izraele, takže si musíme vytvořit nějaké vozítko, teda spíš nosítko. No a tak jsme šli odpoledne nasbírat do lesa klacky. Vždycky, když jsem našel nějakej dobrej klacek, tak jsem zakřičel: „Martine, Martine našel jsem klacek“. Tak Martin vždycky přišel zkontrolovat, jestli není ten klacek ztrouchnivělej. Tak jsme nasbírali klacky na vozítko/nosítko, a pak jsme si zpátky v táboře začali stavět ty svoje vozítka/nosítka. Probíhalo to tak, že jsme měli kus provázku a za básničky jsme dostávali další kusy provázku anebo izolepy. Tak jsme postavili nosítko, na kterém měl potom někdo být a ostatní ho měli přenést po nějaké trase, na které byly papíry s názvy měst a čísel, které jsme si měli zapamatovat, a tu trasu dokončit co nejrychleji. Nakonec jsme vyhráli, protože jsme měli jakoby dva kapitány a ostatní ne, protože byli nemocní.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Měli jsme velkou hru a měli jsme za úkol postavit vozítko, na kterým jsme vozili jednoho člena z našeho týmu (Tondu). Tak jsme šli do lesa na dříví, ale nejdřív jsme si museli vybrat nástroje, ale my jsme měli dobrej, ale taky špatnej, kterej vypadal jako nožík, ale byla to pilka. A pak jsme měli normální malou pilu, ale ne motorovou. Nasbírali jsme docela dobrý dřevo, a pak jsme se pustili do stavby. Až jsme to dostavěli, tak jsme šli na velkej závod. Vylosovali jsme si čísla a běželi jsme jako třetí. Pak se odstartoval závod. Alex nám vyhrožoval, že jestli nebudeme fandit, tak nás postříká vodou, tak jsme fandili ze všech sil. Ňákým týmům se dařilo a některým ne. Pak jsme běželi my. Museli jsme si zapamatovat jména měst, a pak jsme je museli napsat na papírek. Tak jsme si zapamatovali všechny, a taky jsme měli supr čas. Pak běželi poslední, a pak Alex skončil hru. Pokračování příště.

2023-08-25 - PÁTEK 25. srpna, 5. den

VÝLET - HLEDÁNÍ STOLPERSTEINU (KAMENU ZMIZELÝCH)




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Lidi dnešní den začal klasicky rozcvičkou, na kterou jsem nešel, protože jsem pořád nemocnej. Pak byla snídaně, po snídani jsme se šli zabalit a vyrazili jsme na extrémně dlouhou cestu vlakem po extra nádherný trati. Potom jsme dorazili do města Krnov. Tam jsme šli hledat dlažební kostky, na kterých byla jména židů, jenž zemřeli v koncentračních táborech. Pak jsme šli do synagogy, kde jsme museli nosit ty židovský čepičky - jarmulky. Tam byla nějaká výstava. Po výstavě byl rozchod a my jsme šli do hračkářství. Pak jsme šli na kebab, kde nebyl kebab a pak jsme šli znova do hračkářství a sekáče, kde všechno bylo za 10 korun. Tam jsem nakoupil nějaký oblečení a pak byl velkej rozchod do Albertu, kde jsme nakoupili megamoc věcí. Pak jsme absolvovali megamocgigaultrabrutálně dlouhou cestu autobusem a potom jsme přijeli do Mikulovic. Z Mikulovic jsme šli do MUNy, kde jsme dostali megamňamimňami večeřičku. Matějda ultramegagigamoc smrdí a páchne.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Tak dneska byl výlet do Krnova a tam jsme jako hru měli, že jsme v týmech měli hledat kameny zmizelých a na papír napsat jména, co byly na těch kamenech a čím víc jsme jich našli, tím víc bodů jsme dostali. Měli jsme tři rozchody, jeden na ty kameny a dva na nakupování. Těch kamenů jsme našli asi šest a koupil jsem si nějakou malou stavebnici a hopíka. Taky jsme byli v sekáči, kde byla akce, že všechno bylo za 10 korun. Eda si tam sehnal klobouk, pásek a nějakou vestu. Navštívili jsme synagogu. Tam byly obrazy a v druhým patře byli významní židé. Pořád jsme museli mít na hlavě jarmulky a ty jsme si mohli nechat. Druhej nakupovací rozchod jsme měli v Albertu. Při cestě zpátky se nic extra nestalo, jenom jsme jeli extrémně přecpanym autobusem a to bude všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno nám rabíni řekli, že pojedeme do Krnova a tam jsme hráli hru, že máme najít takový štítky na zemi se jménem a já jsem vyhrál a dostal jsem bod navíc. Pak jsme se rozdělili, měli rozchod, hledali štítky a mohli jsme si taky něco koupit. Byli jsme v synagoze a nakonec jsme od synagogy dostali jarmulky. Na konci v Albertu si chtěl Čenda zahrát takovou hru a ten automat mu sebral 10 korun. Mně potom ten automat vrátil 13 korun místo 3 korun. Pak jsme jeli autobusem zpět do tábora. Skoro celou dobu jsem spal a když jsem se vzbudil, tak se mi chtělo extrémně na záchod, ale vydržel jsem to. Pak jsme se vrátili zas do tábora a byla koprovka k večeři, což byla velká mňamka.

DOV – medvěd /Kuba/
Ráno jsme vyrazili do Krnova. Když jsme vystoupili z vlaku, tak jsme zkoumali nějaký automat. Líbilo se mi, jak jsme hledali Stolpersteiny. Také se mi líbilo, jak jsme chodili do obchodů. Nejdřív jsme byli v hračkářství. Tam se mi líbil plyšový kulatý panda, ale byl moc drahý. Potom jsme šli na zmrzlinu. Byla moc dobrá. Pak jsme šli do dalšího hračkářství a pak jsme šli do synagogy. V synagoze se mi líbily lavice. Daly se sklápět a před každým sedadlem byla skřínka. Pak se mi líbilo horní patro. Byla v něm houpací křesla. A také jsme při vstupu dostali jarmulky. Potom jsme šli do Albertu. Tam jsem si koupil sušenky a Fantu. A potom jsme čekali na autobus, a pak jsme jeli zpátky.

OREV – krkavec /Adámek/
Ráno jsme jeli vlakem do města. Pak jsme hledali štítky na zemi. Našli jsme jich asi šest. Potom jsme chodili po obchodech a kupovali si různé věci. Pak jsme šli do synagogy. Moc se mi tam líbilo. Nakonec jsme šli do Alberta a pak jsme jeli zpátky autobusem. To je asi všechno.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Ráno jsem šel na rozcvičku a byla celkem krátká. Poté nám staří rabíni povídali o holokaustu a na konci jsme se dozvěděli, že pojedeme na výlet do Krnova, i když jsme věděli, že pojedeme na výlet už včera při snídani, protože to Lenka prozradila, ale vůbec si toho nevšimla. No a potom jsme šli na snídani, která byla jako vždycky dobrá a potom jsme se připravili na výlet a odjeli jsme vlakem. Po hodinu a půl cesty přes Polsko jsme dorazili na Krnovské nádraží a tam jsme se dvacet minut koukali na skákající „číslo zásilky“ a zajásali jsme vždy, když šlo do rohu. Poté jsme se dozvěděli, že budeme muset hledat „Stolpersteiny“ a dostali jsme mapu s povinnými Stolpersteiny, které musíme najít. Pak jsme šli kilometr do centra a tam jsme dostali na hodinu rozchod. Po cestě jsme před tím šli okolo „bodů 1 a 2“, a tak jsme šli po bodu 3 a následovně 4, který jsme nenašli. A 5,6,7, které jsme našli. Dodatek: po bodu 3 jsme si dali zmrzlinu. A poté jsme museli už jít zpátky. Potom jsme chvilku pobyli na místě a potom jsme šli navštívit synagogu. V synagoze to bylo docela zajímavý, bylo tam hodně památek a nahoře byly staré přepínače, které jsme si mohli vyzkoušet (výstava o průmyslnících 19. stol., pozn. Red.) a nahoře byly taky varhany, na které Matějda zahrál jednu notu (a Lenku málem kleplo, pozn.red.) a Čenda mu pak chtěl dát padesát kliků a na to nedošlo. Dole u recepce jsem si koupil kofolu (jako všichni, pozn.red.). Potom jsme šli zpátky na úvodní bod rozchodu, tam jsme si dali rozchod č. 2 a šli jsme najít bod č.8, který jsme eventuelně nenašli. A potom jsme si šli něco koupit do obchoďáku. A potom jsme čekali, než se ostatní vrátí. Potom jsme šli k Albertu, kde byl finální rozchod na hodinu. A koupil jsem si tři balíčky chipsů, Coca-colu a sušený maso. Potom jsme přešli přechod a tím došli na autobusové nádraží. A z toho jsme odjeli do Mikulovic. A to by mohl být konec.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Tak, ehh, dneska ehhh, když jsme šli za rabínama, tak jsme potkali úplně nějaký jiný rabíny, kteří nám říkali že naši rabíni jsou moc mladý na to, aby nám mohli říct co se dneska bude dělat. Přečetli nám ukázku z knihy 100 zázraků, což mě strašně bavilo. No tak když to dočetli, tak nám řekli že dneska půjdeme na výlet a budeme hledat kameny zmizelých. Takže tak a pak jsme vyrazili na vlak. Když jsme tam dojeli, tak tam byly Wedo boxy, nevim jak se to čte, prostě něco jako alzaboxy a tam byla taková minitelevizka, kde byl čtvereček, kterej se odpinkával od stran a my jsme se na to strašně dlouho koukali a čekali než se to dotkne rohu. Dostalo se to do rohu přesně dvakrát za tu dobu, co jsme tam byli a pak už jsme vyrazili. První kámen našel Eliáš, takže dostal bod navíc, prostě bonusovej. No a pak jsme šli do centra města, teda Krnova. Tam jsme měli rozchod a hledali jsme ty kameny a dali jsme si zmrzlinu. Měli tam výbornou čokoládovou zmrzlinu a hlavně BEZLEPKOVÉ KORNOUTKY!!! Tak potom když skončil rozchod, tak jsme šli do synagogy, kde jsme dostali jarmulku, neboli kipu. Když jsme si to tam všechno prohlídli … jo! A ještě, Matěj šel do věže, vyklonil se z okna a jarmulka mu vylítla … tak jsme šli a byl další rozchod. To se celkem nic nedělo, a pak už jsme šli na autobus. Pak jsme dojeli do Mikulovic a Eda si koupil v sekáči, kde bylo všechno za 10 Kč vestu a klobouk, takže vypadal jako šerif. Když jsme došli do tábora, tak jsme si dali koprovku a hráli jsme si s Edou na to, že je šerif, ale všichni se obrátili proti němu, tak ho to přestalo bavit, a tak na sebe vypsal odměnu. A tak jsem to udělal i jáááá. A to je konééééc.

YATUSH – komár /Eli/
Ráno jsem se probudil a šel jsem na rozcvičku. Potom byla snídaně. Po snídani nám oznámili, že bude dnes velice náročný den, a že si máme připravit baťůžek a do něj si dát pití, pláštěnku, mikinu aaa ještě něco tam bylo... Moment, jdu se kouknout. Sborové triko, svačina, kterou jsme dostali aaaa ANO! Kapesné. Sbalili jsme se a šli do Mikulovic na vlak. Jeli jsme asi hodinu a jeli jsme až do Polska. Cestou jsme se dívali z okénka a než jsme se nadáli, byli jsme v Krnově. Vystoupili jsme a dozvěděli jsme se, že máme najít různé kameny zmizelých, které jsou různě před domy a dali nám k tomu mapku, kde byly zaznamenány. Našli jsme všechno, kromě osmičky. To nám musela poradit jiná skupina. Ale pozor! Je to tajné! Stavili jsme se i na zmrzlinu a různě ostatní mátli a oni mátli nás. Co bylo, tamta pauza, pauza divná... Nevim, nevzpomínáš si? Ano výborně! Ano výborně! Ano výborně! Šli jsme do synagogy. Různě jsme v ní chodili a nakonec jsem si koupil velice, velice drahou známku, která stála 50 Kč. Musíte se držet, abyste neupadli! Turistickou vizitku a pohled. Potom jsme se rozloučili a šli jsme po skupinách hledat další kameny. Hledali jsme, ale osmý jsme najít nemohli. Nakonec jsme ho přeci jenom našli a zbyla nám ještě půlhodina, kterou jsme strávili v hračkářství. Šli jsme na autobus a do Alberta. Potom jsme se vrátili do Mikulovic hrozně unavení. A co bude s táborákem, jestli nás opět napadnou Babyloňané, je ve hvězdách. Tečka. Konec zápisu z tohodle dne.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Byli jsme na výletě, kde jsme hledali dlaždice, které byly zlaté a na nich byla jména židů, které odvezli do koncentračního tábora. Jo, jeli jsme vlakem do Krnova. Ještě jsme byli v synagoze. Jo a potom jsme měli rozchod a mohli jsme si nakoupit nějaké věci. Joooo! Potom jsme šli na zastávku a tam jsme si vyměňovali kartičky fotbalistů a pokémonů které jsem si koupil! No a potom jsme jeli už autobusem do MUNY. Konec!


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Musím si to v hlavě sesumírovat. A už vím, můžeme začít. Už od včerejška jsme věděli, že bude výlet. EE. Ráno nám rabíni říkali o holocaustu a četli nám kus knihy, úryvek knížky, který nám přesně včera četli na spaní. A pak nám řekli o kamenech ztracených, nebo jak se to jmenuje (kamenech zmizelých, pozn. redaktora), a že je budem hledat. Nemusí tam být, že je budem hledat ve městě. Eeeh. Pak byla normální snídaně a pak jsme si vzali věci na výlet a vyrazili jsme vlakem. Když jsme dojeli na místo činu, tak jsme si třeba na deset minut zastavili u takových těch boxů, jak tam doručujou balíčky, a čekali jsme, dokud logo na televizce se nedotkne rohu. Bylo to epické drama. A když se dotklo, tak se ozval obrovský jásot, všichni byli nadšení. Pak nám vedoucí dali papíry, na jednom byla mapa a na ní bylo označeno, kde jsou ty kameny zmizelých. Pak jsme vyšli, dali nám rozchod, abysme (abychom!) mohli ty šutry najít. Když jsme se zase sešli, tak jsme šli do synagogy a tam nám dali jarmulky. Já jsem si nabral asi tři do školy. Pak jsme chvilku procházeli synagogou (málem ji zbořili, pozn. redaktora) a já jsem vylezl do věže, podíval jsem se z okna a vítr mi odvál jarmulku ven. Křičel jsem a brečel jsem. Pak jsme měli zase rozchod a já jsem se spojil s Mastným a nejmladší členi týmu strašně potřebovali do hračkářství, aby si nakoupili kartičky Pokémonů. Pak jsme šli do Alberta, kde jsem si nakoupil spoustu laskomin. Domů jsme jeli autobusem a teď tady pisánkuju tenhle deník a už bych měl končit, protože se o mě hádaj dvě armády a já nechci, aby vypukla třetí světová válka.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Dneska se mi nejvíc líbila cesta vlakem. A ještě se mi líbilo, že jsme si mohli nakoupit věci v obchodě. A taky se mi líbilo, že jsme si mohli koupit zmrzlinu za osmnáct korun jeden kopeček. Jinak nevim.

JANŠUF – sýček/Eda/
Takže dneska se mi nejvíc líbilo to, že jsme šli na výlet. Tam jsme měli rozchod, a při tom prvnim rozchodu jsme měli takovou hru, že hledáme kameny zmizelých. A pak, když nám vypršela hodina, tak jsme šli s Lenkou a se všema do synagogy a tam byli hezký obrazy. Pak jsme šli na druhou část hodinovou, rozchodovou, a to jsme šli nakupovat nějaký věci. Já jsem si v hračkářství koupil koženej klobouček a pak jsme šli okolo kebabu, protože Matějda měl nápad, že si koupíme kebab, ale on tam nebyl. Tak jsme šli do zmrzlinárny, já jsem si dal pomerančovou a pak jsme šli do sekáče a tam jsem si koupil pásek a takovou mega hezkou vestu. Jo a pak jsem, když jsme dojeli zpátky do tábora, tak mě Víťa jmenoval šerifem a on byl vice, ale pak se to všechno zvrtlo, že všichni útočili na mě, no a já jsem se rozhod, že je nuda bejt šerif a bejt pronásledovanej, tak jsem se rozhod, že budu bandita a vypsal jsem na sebe odměnu. A teďka mezi tím, když píšu deník, tak oni se tady mordujou, tak já toho využiju a ukradnu jim nějaký věci. No a to je konec.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Po snídani jsme šli na výlet. Jeli jsme vlakem. Pak, když jsme vystoupili z vlaku, tak jsme byli na náměstí. Na náměstí jsme měli hledat kostky, na kterých byly jména. Tak jsme je hledali, ale našli jsme jich docela málo. Potom byl rozchod na suvenýry, pak jsme obcházeli krámy a nakupovali. A to je asi všechno.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska jsme jeli na výlet do Krnova přes Polsko. V Krnově jsme museli psát jména ze Stolpersteinů, kamenů zmizelých. Pak jsme šli do synagogy, a potom jsme měli rozchod v centru města. Pak jsme šli do Alberta a jeli jsme domů.

TOLA´AT – červ Alfréd
Jeli jsme na výlet vlakem, kde mě celou dobu otravoval Vincent mladší z našeho týmu. Potom jsme hledali kameny zmizelých. Pak jsme šli do synagogy, kde jsme si mohli nechat jarmulky. Potom jsme si mohli koupit nějaké věci a já si koupil dvě fixy. Potom jsme mohli jít do Alberta, kde jsme si mohli dát nějaké chálky. Pak jsem si koupil fejkové pokémony. Yes, pokémoni jsou nejlepší, hlavně ty fejkový. Potom jsme jeli zpátky a trvalo to přesně hodinu devatenáct minut.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Tak třeba jak začneme. Jeli jsme na výlet. Jeli jsme tam sto let, alespoň mi to tak připadalo. Cestou tam jsme vystrkovali hlavu z okna, což bychom neměli, protože by nám to urvalo hlavu. Když už jsme tam konečně dorazili, tak jsme měli hledat nějaký šutráky zemřelých, Stolpersteiny. Tak jsme je teda začali hledat, měli jsme na to hodinu. Potom jsme měli něco jako oběd. A pak jsme měli další hodinu na nakupování. Koupil jsem si rubikovku, takže mi pak nezbylo na nic velkýho. Tak jsme se zase sešli a šli jsme do Alberta a měli jsme třicet minut na to, abychom si něco koupili. Koupil jsem si kofolu, protože jsem měl víc peněz, než jsem si myslel. No a potom jsem potřeboval tašku na kofolu, takže jsem musel zpátky do obchoďáku. Jenže jsem tam s tou koupenou kofolou nemohl, ale nevěděl jsem to a normálně jsem tam vešel východem. Hlídač mi řekl, že tamtudy nemůžu a na kofolu mi dal nálepku, aby se nespustil alarm. A potom jsme se zase sešli a vyrazili jsme na autobusové nádraží. Potom jsme zase jeli dvě stě let zpátky. A tak skončil celý náš výlet.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Jeli jsme vlakem na dlouhou výpravu. Poté, když jsme dojeli na místo, Alex nám řekl, že budeme hledat zlaté dlaždice, na kterých jsou napsána jména židů, co umřeli v koncentračních táborech. Chodili jsme po týmech. Myslím si, že bychom mohli být první, ale to je otázka. Pak jsme měli čas na to si něco koupit. Pak jsme jeli zpátky do tábora autobusem. Teďka bude táborák a vyhlásí vítěze.

2023-08-24 - ČTVRTEK 24. srpna, 4. den

KULTURA A JAZYK




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Takže lidi, ráno byla rozcvička, na který jsem nebyl. Hahaha. Pak jim rabíni něco povídali v háji a pak byla snídaně. Jo, po snídani bylo rozeznění a po rozeznění byla zkouška. Po zkoušce byl mňamózní oběd a po obědě byl polední klid, na kterým jsme vůbec nebyli klidný. Po poledňáku byla velká hra a ta spočívala v tom, že si běhal po stanovištích a sbíral papírky. Když si nasbíral všechny papírky, tak jsi šel do jídelny a luštil jsi tam hebrejštinu z úplně jiný hebrejštiny a bylo to megatěžký. Ke svačině byly megamňamózní palačinky. Pak byla večeře a to je za dnešek všechno.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Asi až do hry se nic moc nestalo. Při hře jsme chodili kolem nějakejch stanovišť. Bylo jich deset, pět z nich s lidma a pět bez. Když to bylo bez člověka, tak se tam vzal papír a občas tam bylo i jídlo a u toho, jestli je to košer nebo nekošer. Na papírkách byly názvy židovskejch svátků a datumy, kdy jsou. A u těch s lidma jsme plnili úkoly, třeba u Luciána jsme šli štafetu a on při tom četl příběh a když tam padlo jméno Ester, tak jsme se plazili a když něco na M, tak jsme šli po čtyřech a tak ňák. U Martina jsme z jednoho hrnce dávali vodu do druhýho, abysme ponořili nějakou červenou věc. Na konci jsme luštili jména židovských svátků v hebrejštině a rozdělovali, co je košer a nekošer. To je asi všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Takže ráno byla zase rozcvička a dneska byl takový klidný den, takže jsme neměli sice takovou malou rozcvičku jako včera, ale furt byla malá. Po rozcvičce jsme šli k rabínům a ti říkali, že si dneska budeme zkoušet svátky. Po snídani jsme měli volno, a tak jsme zase hráli hru Amerika vs. Kanada a Amerika je nejlepší a Kanada smrdí. Po obědě byla hra, tam jsme plnili svátky a potom jsme zase hráli Kanada vs. Amerika. To je pro dnešek všechno.

DOV – medvěd /Kuba/
Dneska ráno jsme měli rozcvičku. Potom jsme šli za rabínama, který nás pochválili za včerejšek a řekli nám, že dneska se budeme učit židovským zvykům. Potom bylo rozeznění, a to nám traktor nezkazil. Následovala zkouška. O poledním klidu jsem se učil hrát na harmoniku. Moc mě to bavilo. Potom byla odpolední hra. Při ní jsme různě běhali a sháněli papírky. Líbilo se mi stanoviště s Tobiasem. Tam jsme poznávali věci po hmatu. Potom jsme měli k svačině palačinky. Byly moc dobré. Nakonec jsme luštili hebrejské názvy svátků. To se mi moc nelíbilo. A to je konec.

OREV – krkavec /Adámek/
Ráno nám rabíni řekli, že se nám to včera povedlo. Připomněli nám, že ještě pořád musíme dělat ty modlitby před jídlem. Potom byla zkouška. Pak byl dobrej oběd, mňam, mňam. Byla dýňová polívka a knedlíky se zelím plus ještě maso. O poledním klidu jsem vymyslel novou taktiku, jak prosvítit papír tak, aby se z druhé strany objevil obrázek. Po poledním klidu jsme sbírali stanoviště. Pak byly palačinky, mňam, mňam, mňam. Potom jsme luštili a luštili a to je všechno.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Dneska jsem neběžel rozcvičku, protože mi bylo velmi blbě. Kašlal jsem a bolelo to strašně. Ty jo, bolí mě hrozně produšky, aaaaaaaaa. Tak skipnu k odpolední hře, která byla chození po různých stanovištích a když jsme je všechny dokončili, tak jsme šli na závěrečnou minihru, kterou Eli celou zvládl, protože byla o židovských zvycích jako košer nekošer a pořadí židovských svátků podle jejich kalendáře. A teď píšu denííík. Já todlecto nedávám vždycky, uff, dobrý easy.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Dneska měl bejt podle Alexe klidovej den a trochu to tak i vypadalo, až do velký hry. O poledním klidu jsem zase psal báseň a pak byla ta velká hra. Když jsme vyšli, tak jsme šli rovnou k Čendovi, což byla ta nejhorší volba, co jsme mohli učinit. No, protože tam jsme házeli se slepicí … necháme čtenáře si myslet, že jsme házeli s opravdovou slepicí, jooo? A měli jsme za ní běhat a podávat si jí dozadu a druhej tým kolem nás běhal. Pak jsme ji znovu hodili, znovu jsme hodili, znovu jsme běhali, znovu jsme hodili, a tak dál a tak dál... Když jsme tuhletu ďábelskou činnost dodělali, tak jsme šli za Luciánem, kterej nám říkal pověst, kde byla Ester, Mordechaj a Haman. A podle těhlectěch jmen jsme se měli plazit, chodit po čtyřech nebo běžet. Tohle jsme dodělali a šli jsme za Martinem, kde jsme měli nosit vodu ve lžíci, tak abysme v hrnci potopili takovou kovovou pitomost. Tak jsme to dodělali a šli jsme za Tobiasem, kde jsme podle hmatu poznávali různý věci. Pak jsme šli za Davidem, kde jsme měli poskládat sedarový talíř podle paměti. A pak byla úplně nejlepší věc na dnešku: svačinaaa, cooož bylyyy palačinkyy s nutellouuuu! A pak byla druhá půlky hry, kde nám to totálně potahal Eli, protože umí hebrejsky. No, a to je všechno.

YATUSH – komár /Eli/
Ráno jsem se probudil a šel jsem na rozcvičku. Cvičili jsme a běželi až do Mikulovic. Potom jsme se vrátili. Rabíni nám sdělili, že se musíme zaměřit i na jazyk a kulturu. Šel jsem do klubovny si zahrát fotbálek. Bylo rozezpívání, lehli jsme si na zem a tentokrát nebzučel žádný traktor. Ale Eliáš oznámil Lence, že má klíště, a ona řekla, že mu pěkně děkuje, protože nás vyrušil z meditace. Potom byla zkouška, kde jsme se učili shalom aleichem. Po obědě byl nudný polední klid. Konečně se můžu dostat k tomu nejzajímavějšímu! Byla hra. Na prvním stanovišti na nás čekal Čenda, který chtěl abychom ulovili slepici. Potom z toho vyšlo najevo, že ta slepice je namalovaná na kusu dřeva a máme za ní běhat. Potom jsme zamířili k Luciánovi. Říkal nám Megil Ester a my jsme podle jmen postav měli předvádět různou chůzi. Měl si to vyzkoušet každý z nás. Co bylo potom? Jo, potom Martin. K roš-hašaná patří namáčení ovoce do medu. On nám dal kus židle do kastrolu a usilovně nám říkal že to je jablko. Šli jsme do zázračné studny medu, od které jsme měli nanosit vodu až ke kusu židle, až se nám povedlo kastrol naplnit. Teď Tobias. Měl na nás připravený úkol ke svátku Ty-ša-be´av. Tak tam jsme měli poznat podle hmatu co je v krabici za věc. Potom jsme zamířili k Davidovi, který měl pro nás úkol ke svátku Pesah. Měli jsme si zapamatovat uspořádání věcí na sederovým talíři. Nakonec jsme to zvládli a hráli jsme si s Eliášem, Honzou, Bóřou a ještě někým. Potom byla večeře. Tak, konec.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
No, měli jsme ochránit naši diasporu, takže jsme hráli hru o židovských svátcích, abychom se naučili jejich zvyky. První zvyk byl, že sis koupil slepici, zatočil jsi s ní třikrát nad hlavou a hodil jsi ji na zem. Nejvíc se mi líbila hra, kde jeden z vedoucích říkal pohádku a když tam bylo, jak to bylo? Já už nevim... Jo, byla tam tři jména, která jsem zapomněl. No prostě když řekl první slovo, tak jsem se musel plazit, když řekl druhé slovo, tak jsem musel běžet a když třetí slovo, tak jsem musel chodit jako pejsek.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
Dneska se mi nic nelíbilo. Ne, líbila se mi většina. Probudili jsme se, přeskočím rozcvičku, přeskočím rovnou do chrámu. Tam nám ty týpci řekli, že aby se nezapomnělo na Židy, tak si musíme osvojit kulturu a jazyk. Pak byla snídaně, o zkoušce jsme pěli a klikovali. Přemýšlím. Po poledňáku jsme šli hrát velkou hru, která byla boží. Chodili jsme po stanovištích, nejvíc se mi líbilo stanoviště u Luciána, kde čet nějakou pohádku a vždycky když v tý pohádce zaznělo nějaký jméno, tak jsme museli přepnout na nějaký jiný druh pohybu, např. chození jako pes nebo plazení. Potom byla druhá část hry, která to totálně pokazila. Museli jsme přeložit. Ne, ne, smaž to. Během těch stanovišť jsme dostávali papírky s židovskejma svátkama a tam bylo datum kdy se slaví a Jenda nám dal papírky, na kterých byl ten svátek napsán hebrejsky. My jsme museli přeložit tu hebrejštinu do češtiny a bylo to prostě extrémně těžký a zdlouhavý. A teď tady píšu deník a jelikož je Alex rád, že se mnou píše deník, tak to dneska bude trochu kratší.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Dneska se mi nejvíc líbilo, že jsme na rozcvičce tolik neběhali. Líbilo se mi, že bylo celý rozeznění a taky, že jsme mohli ležet. Ta hra, kde jsme měli stanoviště s úkolama a nelíbilo se mi přelušťování z hebrejštiny a něco takovýho, to mě nebavilo. A líbilo se mi, že byly palačinky s nutelou ke svačině, ale nelíbilo se mi, že mě pokecali bruncvíčí tričko. Jo a ještě minulej den jsem našel lišaje. A byl strašně hezkej.

JANŠUF – sýček/Eda/
Takže dneska se mi nejvíc líbilo, že jsme měli k svačině palačinky. A taky dnešní velká hra, která spočívala v tom, že byly různé stanoviště, a tam byly různý úkoly a když jsme ten úkol splnili, tak jsme získali papírek židovského svátku. A potom se mi nejvíc líbilo, že jsme hráli na Ameriku vs. Kanada a já jsem byl Kanada a vyhráli jsme to, teda zatím. A teďka tady píšu deník a mám připravenou básničku na táborák a taky novou písničku. No a dneska při rozeznění nás nevyrušil traktor. A to je asi všechno.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Ráno jsme vstali a byl jsem strašně unavenej. Potom jsme šli na rozcvičku a potom byla snídaně. K snídani jsme měli … co to bylo? Chleba se sýrem, pak jsme měli dopolední zkoušku a zkoušeli jsme novou písničku. A potom jsme měli oběd. K obědu byl knedlík s masem (úžasné vepřo-knedlo-zelo, pozn. redaktora). Pak jsme měli polední klid a polovina našeho pokoje psala básničku. A potom jsem šel hrát na flétnu - procvičoval jsem si tóniny. Potom jsme měli hru a hra byla, že jsme chodili a sbírali papírky, kde bylo napsáno jména židovských svátku, někde jsme nosili vodu ve lžičkách nebo jsme řadili pak jídla, co židé můžou jíst a nemůžou. A potom jsme řadili svátky, jak jdou za sebou. A bylo to strašně těžký, únavný a moc nám to nešlo. Ke svačině byly palačinky. A po palačinkách jsme hráli šiškovou válku. A to je asi všechno.


ŠIN


LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Dneska byla úžasná hra, která se týkala židovských svátků. Vždycky bylo stanoviště a tam bylo něco, co se týkalo židovských svátků. Nejvíc se mi asi líbilo stanoviště Čendy, kde jsme házeli slepicí a taky jsme zároveň běhali okolo týmu co házel slepicí. Po části se stanovištěma přišla část s překladem hebrejštiny, přičemž nám se to podařilo jako druhým.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dneska jsme se probudili. Při hře jsme dokončili jako první první část a měli jsme ke svačině palačinky s nutelou. O poledním klidu jsme po sobě házeli furt polštář.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Dneska ráno nám rabíni řekli, že se budeme učit něco o jejich kultuře. Tak jsme odpoledne hráli hru, kde jsme sbírali kartičky, za úkoly s židovskýma svátkama. Někde jsi je našel na stromě a někdy jsi je dostal za úkol. Až jsme všichni posbírali všechny kartičky, tak jsme měli svačinu, a to byly palačinky, od kterých mám flek na kraťasech :D. Potom jsme se sešli v jídelně, a tam jsme měli seřadit ty svátky za sebou, ale v hebrejštině. Na každý tý kartičce bylo napsáno datum.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Ráno jsme měli rozcvičku a rozcvička byla dobrá, protože jsme si každej mohl říct jeden cvik. Třeba já si vybral plank, teda prkno. Po rozcvičce jsme běželi do posvátnýho háje, aby nám vedoucí řekli, že jsme hodně procestovali lesem, a že máme už hodně zkušeností. Když jsme si dopovídali, tak jsme šli na snídani. Potom jsme zpívali. Dostali jsme nový noty a začali jsme zkoušet. Ze začátku nám to moc nešlo, ale potom jsme se probudili. Chvilku jsme zkoušeli a potom jsme šli na svačinu, housku s taveným sýrem. Moc nám to chutnalo. Pak jsem si šel s kámošem zahrát fotbálek a pak Alex svolal nástup na oběd. Potom jsme měli velkou hru, která nás fakt bavila. Běhali jsme na různý stanoviště s papírky, kterých když jsme měli deset, tak jsme s nima běželi za Jendou. Potom tam byl papírek s bonusovýma bodama, který jsme ztratili, a tak jsme museli pro nový. Velká hra byla dost dlouhá a stála za to. Potom jsme dostali papírky s názvy svátku ale v hebrejštině. Jako první to udělal zelený tým s kapitánem Tondou, a my jsme byli druzí.

2023-08-23 - STŘEDA 23.srpna, 3. den

LETEM SVĚTEM




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Takže ráno byla jako vždycky rozcvička. Po rozcvičce jsme uklidili chrám a šli jsme na snídani, kde jsem vypil zázvorovej čaj. Bylo rozeznění, při kterym přijel traktor a Lenka mu šla vysvětlit, že tady něco děláme a že nás nemá rušit. Takže rozeznění jsme nedokončili a byla svačina. Ke svačině byl jogurt a to znamenalo, že jsme všichni použili Matějdův vynález, že si vyhloubíš díru do rohlíku, tam si naliješ jogurt a sníš to. Je to megachálka. Pak jsme plesali s Terezkou nějaké židovské tance, kde jsme se točili dokola. Potom byl obídek, po obídku byl polední klid a po něm jsme vyrazili na epickou megabrutální cestu. Prošli jsme skoro celej svět a na konci jsme došli na kopec, na kterym byl megadobrej výhled. Po cestě jsme museli plnit nějaký úkoly. Nejdřív první stanoviště u Jendy, kde jsi musel nasbírat zeleninu, která byla schovaná v lese. Druhý stanoviště byl Polák Čeněk, kde byla překážková dráha. Třetí stanoviště byl Arab Tobuš, u kterýho jsme čichali k různým parfémům, který moc moc voněly. Čtvrtý stanoviště byl Lucián, kde jsme chodili přes slacklinu na druhou stranu bažiny. Nikdo tam nespadl a šli jsme dál. Pak bylo stanoviště u Němce Martina, kterej na nás mluvil německy, a kde jsme museli vyluštit šifru. Pak jsme vyšli na kopec, kde byl rabín David a kde jsme museli složit příběh. Potom byla sváča a Lenka nás odvezla zpátky do tábora. Pak byla večeře a šli jsme spinečičkat. To je konec a Matějda fakt extrémně megamoc smrdí.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Po rozcvičce nám v háji rabíni řekli, že je to s Babyloňanama už normální a teď se před každým jídlem musíme modlit. Při rozeznění traktor jezdil hned vedle nás a muselo skončit. Velká hra dneska byl orientační běh, i když u nás spíš chůze. Dostali jsme mapu a buzolu, chodili po cestě a plnili úkoly. Můj nejoblíbenější byl, když jsme byli v Polsku a utíkali před armádou. Nejdřív jsme museli chodit po jedné noze, pak v kačence, pak byl žabák, pak vánočka. Museli jsme se bez dotyku dostat přes provazy, to musel udělat každý z týmu. Nejmíň se mi líbilo stanoviště na Blízkém východu. Tam jsme si měli zapamatovat vůně a přiřadit k nim názvy. Asi jsme neměli nic správně. To je dneska asi všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno jsme se vzbudili, byla rozcvička a byla kratší a pohodovější. Pak jsme se vrhli na snídani a po snídani jsme tancovali s Terezkou. Po Terezce byl oběd a po obědě jsme šli na pěkně dlouhej výlet a asi nejlepší postava z toho výletu byl Martin, kterej hrál Němce a mluvil na nás německy. Mastnej sice na škole chodil do německý třídy, ale rozuměl asi jednu desetino toho, co Martin říkal a potřebovali jsme nápovědu. Nahoře jsme měli hrozně dobrý koláč, který upekla Danka. Pak jsme šli domů a vymyslel jsem, že budeme dělat košťata a kvůli tomu jsem musel dělat kliky, protože jsem byl pomalej v chůzi. Pak pro nás přijela Lenka a jeli jsme autem do tábora. To je pro dnešek vše.

DOV – medvěd /Kuba/
Dneska se mi líbilo rozeznění a uprostřed něho přijel traktor a celý to zkazil. Potom jsme tancovali s Terezkou. A potom k obědu byla rajská. Následoval polední klid a po něm jsme měli orienťák. Tam jsme běhali po různých stanovištích. Nejvíc se mi líbilo stanoviště Čendy. Tam jsme nejdřív skákali na jedné noze, potom jsme skákali jako žabáci, pak jsme dělali vánočku a házeli jsme kameny do kruhu z lana a potom jsme prolézali síť a nakonec jsme běželi ke kůlu. Teď bude táborák.

OREV – krkavec /Adámek/
Dneska se mi líbilo, že byla krásná rozcvička, běželi jsme jenom sem a tam. Ten traktor se mi líbil, protože mě nebavilo jen tak ležet. Oběd byl mňam mňam, byla rajská. Měli jsme orientační běh. Líbily se mi úkoly, nejvíc asi překážková dráha. Když jsme se vrátili na táborák, tak to se mi moc líbilo.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
No tak, dneska byla rozcvička mega krátká, šli jsme klasickou cestou okolo muny a tam jsme se pouze zastavili a pak jsme šli zpět. Potom jsme se před táborem s Terezkou protáhli. Potom jsme šli na scénku do háje. A rabíni tam brečeli nad rozbitým chrámem, protože nás včera u táboráku přepadli Babyloňané, nebo teda Babyloňanky a Alex nám řekl, že se máme seřadit do týmů a říct komplet pokud jsme hotovi. Nemohl jsem nejdřív vůbec najít Eliho a potom jsme museli zdrhat. Zdrhali jsme po hlavní pryč z MUNY a poté jsme se na křižovatce zastavili, protože jsem neměl Eliho. Eliho jsem v zápětí našel na konci a poté jsme zdrhali zase rovně. Poté jsme na další křižovatce odbočili doleva a tam jsme se schovali za zrecyklované plastové obaly. A poté jsem se kouknul a Eli kompletně bulel. Poté jsme se potřebovali vymočit. Nejdřív šel Víťa s Luciánem a potom jsem šel já s Honzíkem. Mezitím co Honzík močil, tak jsem se koukal, jestli něco nejede nebo případně někdo nejde. Poté jsme čekali do 21:45 a poté jsme se vrátili do MUNY. A vraťme se k bulejícím rabínům. Rabíni buleli a eventuelně jsme se dostali k tomu, že si z chrámu necháme na památku určité věci. Jmenovitě menoru. Poté jsme šli na snídani, ta byla ok a tentokrát jsem ji nevyzvracel. Po poledním klidu jsme šli orientační běh, který vedl víceméně, teda ze začátku stejnou cestou jako jsme utíkali včera večer. Proběhli jsme to za čas 2h 31 min a bodově na stanovištích jsme byli nejlepší. A potom jsme šli zpět do MUNY a zbytek dne se už nedělo nic zajímavého.

CHASIDA – čáp /Víťa/
Včera večer nás v půlce táboráku přepadli Babyloňané a zničili nám chrám. Ne, tohlecto "zničili nám chrám" vymaž. Prostě Alex se tam šel podívat a najedou proti nám běžel a začal řvát: "RYCHLEEE! UTÍKEJTEEE!!! BABYLOŇANÉ NÁM ZNIČILI CHRÁM!!! RYCHLE PRYYČ!!" Tak jsme běželi do lesa, kde jsme se asi třikrát rozdělili, takže nám zbyl jenom David, Lucián a náš tým. No, schovali jsme se za takový veliký plastový balíky a tam jsme čekali asi hodinu a utěšovali jsme tam celou dobu Eliho. Potom Lucián řekl, že už půjdeme, takže jsme šli do MUNY a šli jsme zadní cestou, jenže tam za náma šel Jenda, že máme jít normálně předem, takže jsme se museli normálně vrátit a jít dovnitř. To by bylo ke včerejšku asi všechno. Takže dneska jsme šli normální, že jo, ranní rutina, šli jsme na rozcvičku a potom do našeho zničeného chrámu, kde byli rabíni, kteří plakali. Babyloňané nám ukradli ty kameny, elementární kameny prostě, a taky z toho svícnu ukradli svíčky, takže jsme nemohli udělat kámen mudrců. No, pak jsme šli na snídani, blablabla a pak byl oběd při kterym jsem ztraaatiiil tričko od pyžama, který nepoužívám. Závorka: prostě jsem to dal Alexovi do ruky. Přes poledňák jsem psal báseň o zoufalém praseti v rajské omáčce, no a pak jsme šli na orienťák. Vyšli jsme, šli jsme do lesa a na prvním stanovišti byla ruská babička, které se poztrácela zelenina v lese. Měli jsme 3 minuty na to najít všechnu zeleninu, protože za chvíli měli přijít vlci. Našli jsme pět brambor, tři mrkve, ale jelikož byla ruská babička úplně blbá, tak řekla, že máme najít celer, i když to byla petržel. Celou dobu jsme teda místo petržele hledali celer a až potom, co přišli vlci (Jendovo zavytí), tak jsme se ho zeptali jestli to měl být opravdu celer a co je podle něj celer a on nám řekl, že celer je bílá mrkev. No, šli jsme dál a potkali jsme u brány Poláka Čendu, kterej nám řekl, že si zazpíváme polskou písničku *zpívá písničku známou jako polish cow*. A potom nám řekl, že poběžíme od tý brány k prvnímu klacku na jedný noze, od toho klacku začneme dělat kachničku, z kachničky se máme u dalšího klacku přeměnit na žábu, žábou doskáčeme k dalšímu klacku od kterého vánočkou doběhne ke kamenům, který musíme házet do kruhu z provazu a když se nám to povede, tak běžíme do lesa, kde je mezi stromama naplej špagát. Musíme se mezi těma stromama dostat k valašce a dotknout se jí. No, tak jsme to udělali a šli jsme dál. Došli jsme do jižní Afriky ("severní ne?") aha, tak severní, kde byl Tobuš, u kterýho jsme museli poznávat vůně se zavázanýma očima. No, tak nám zavázal oči, řekl nám jméno vůně a dal nám přivonět, to udělal ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou a pak jsme ty vůně museli poznávat a pojmenovat je. No, tak to jsme všechno udělali a šli jsme dál. Tam na nás čekal Španěl, kterej se nás lekl, upustil svůj kříž a neměl rád Židy. Takže jsme museli přejít slacklinu na druhej břeh louže, aniž bysme do ní spadli samozřejmě. No a tam jsme mohli vzít jenom jeden nůž, teda vzácný kov na udělání novýho kříže. Takže jsme se tam střídali a když nám vypršel čas, tak z toho udělal Španěl kříž a poslal nás do háje. Šli jsme dál, kde jsme potkali Němce, kterej na nás musel prostě mluvit pořád jenom německy a dal nám šifru, kterou jsem sice znal, ale on nám k tomu ještě nedal ten druhej papír, kterej bývá k tomu (návod k šifře). Tak jsme tu šifru vyluštili a zjistili jsme, že máme jít do kopce. Když jsme tam došli, potkali jsme rabína Isaaca, no a ten nám řekl, že mu pomůžeme seskládat jeho do reálu uvedený legendy židovský, protože mu je ostatní rabíni rozstříhali, protože to podle nich není dobře, že se tohle snaží dělat. No tak jsme to seskládali asi za půl minuty a šli jsme si dát koláč a KONEC! Teda konec tohodle toho tripu, ještě zdaleka není konec tohodle deníku! Takže jsme šli stejnou cestu zpátky do MUNY, kde jsme si dali večeři. Dali jsme si večeři a šli jsme do postele, jenže já jsem si řekl že chci bejt pořádně nasvalenej, tak jsem šel na chodbu dělat standmarky a Martin mi ukázal ještě lepší cvik, kterej je na ruce, a to je takovýto levitování kde se držíš na rukách a mně se to povedlo a to bylo strašně hustý heeeehe. No pak jsem už šel spát. KOOOOOOOONEEEEEC!

YATUSH – komár /Eli/
Ráno jsem se probudil a šel jsem na rozcvičku. Cvičili jsme a potom jsme běželi zpět. Přišli jsme do chrámu a rabíni byli zoufalí. Potom z toho vyšlo to, že se musíme naučit delší modlitbu, kterou musíme říkat před každým jídlem. Zbytky chrámu jsme odnesli dovnitř. Byla snídaně, v závorce: nezapomněli jsme na modlitbu. Většinu dopoledne jsem byl v klubovně. Eeeehm, dopoledne se asi nic nedělo. Jo, byla zkouška. Učili jsme se dvě židovský písničky: Chanuka Chanuka a Beroš hašaná Beroš hašaná. Opět si nás převzala Terezka, ale z nějakého divného důvodu nás Lenka musela naučit vánočku, i když jsem ji uměl. Potom byl oběd. Lenka nám oznámila, že tentokrát to bude tvrdší, protože odpoledne nás čeká náročný program. Opravdu. Na polední klid to bylo přísnější a museli jsme furt ležet v posteli. Ani skoroklid nestál za řeč. Potom se ukázalo, že náročný program bude bojovka (orientační běh). Seznámili nás s tím a tým Gimel vyrážel jako poslední. Prvním stanovištěm byl Jenda, který předstíral ubohou ruskou babičku. Měli jsme najít mrkve, brambory a ještě ty buřty. Jo, taky nám říkal, že musíme najít celer, ale vyšlo najevo, že to byla petržel, protože tvrdil, že to vypadá jako bílá mrkev. Takže jsme ukončili stanoviště, kde jsme se ocitli v Rusku. Dalším stanovištěm byl celník, který nám oznamoval, že jsme právě překročili česko-polskou hranici. Museli jsme od vytyčených bodů, do vytyčených bodů nejprve přeskákat po jedné noze potom udělat žabáka, pak vánočku, doběhnout ke kamínkům a trefit se doprostřed lana. To ale nebylo všechno! Museli jsme podlézt síť a dotknout se valašky. Říkal nám, že Babyloňané, jdou stále po nás. Kapitánem našeho týmu byl ten, Tonda. Šli jsme dále do kopce, prošli jsme kolem fáborku a už na nás čekalo další vytyčené stanoviště. Byl to Bruncvík Tobias, který nám říkal že jsme se ocitli v severní Africe. Měli jsme se zavázanýma očima poznat vůně. Nečekalo na nás ani hodnocení, a tak jsme se vydali dál. Nešli jsme dlouho a čekal na nás Lucián. Byli jsme ve Španělsku. Chtěl po nás, abychom přelezli bažinu a donesli mu za osm minut vzácný kov. Rozloučení proběhlo trošku dramaticky a vydali jsme se dál. Čekal na nás cíl, Němec Martin. Mluvil na nás německy, takže jsme nerozuměli ani slovo. Bylo jasné, že jsme se ocitli v Německu. Ukazoval nám nějakou šifru, kterou jsme měli vyluštit za dvacet minut, ale nevěděli jsme jak. Až chytrý Víťa, nějakým svým způsobem objevil princip této šifry a vyluštil toto: Rovně jdete přímo do pasti, odbočte doleva a poté na kopec. Udělali jsme tak a čekal na nás rabín. Ale my jsme si mysleli, že to byl Babyloňan. Potom jsme ho nakonec odhalili a vydrápali jsme se až na kopec. Už tam na nás čekali a samozřejmě to neuniklo ani Lence a několikrát nás vyfotografovala. Dali jsme si buchtu a šli jsme tou stejnou cestou se všema zpět, kolem všech stanovišť. A postavy se připojily k našemu průvodu. Nejdřív Martin, potom Lucián, potom Arab Tobias a dole pod kopcem už na nás čekal celník Čenda. Mladší nasedli do Lenčina auta a my jsme šlapali. Cestou jsme si s Eliášem povídali o šábesových toaleťákách. Na křižovatku přijela Lenka se svým modrým autem a vzala nás na základnu (Byl to ještě pořádný kus cesty. To, že to byl pořádný kus cesty, říkala Lenka). Rychle jsme šli na večeři a potom k táboráku. Tentokrát žádný Babyloňani. Potom už jsme šli do postele.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Co jsme dělali včera? Jo já vím! Včera jsme cvičili s Terezkou, a šli jsme cestou kolem světa a tam jsme pomáhali různým pohádkovým postavám. („A někdo se Ti líbil?“) Mně se líbil rabín! (David , pozn..red.). A když jsme přišli tam, kam jsme měli, na kopec, tak jsme si dali buchty. A potom jsme zase šli do Muny. Večer byl hezký táborák. Táboráky jsou každý den, když nepřijdou Babyloňani.


HE

CAV – žába /Matějda Dr

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/

JANŠUF – sýček/Eda/

ŠAFAN – králík /Toník Kos/



ŠIN

LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Po táboráku v úterý nás vyhnali Babyloňané a zničili nám chrám. Taky jsme se museli asi na půl hodiny schovat v lese. Den na to (dneska) byl orientační běh, který se skládal z celkem šesti stanovišť. Museli jsme procestovat celý svět, abychom našli kameny živlů, což se nám nepovedlo. Cestou jsme potkali hromadu lidí, například Jendu jako ruskou babičku, nebo Čendu jako Poláka. Taky jsem byl lehce vyzkoušen z mé poněkud hrozné němčiny, přičemž jsem ale byl nejlepší z kapitánů.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dneska jsme se vzbudili, potom jsme šli na rozcvičku. Když jsme přišli, tak jsme našli patrony, jak brečí kvůli zničenému chrámu, a potom jsme šli na tu hru. Hru, kde jsme museli chodit po stanovištích a prozkoumávat svět. Když jsme se vrátili, tak byl klid a potom jsme měli oheň, u kterýho jsme slyšeli Edovu novou písničku.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Včera večer najednou přiběhl Alex, že nám Babyloňané bořej chrám, a že musíme utíkat. Tak jsme utíkali a na křižovatkách jsme se rozdělovali podle týmů, a tak nakonec byl každej tým sám, a pak jsme se na nejbližším místě schovali a čekali. Dělali jsme, že jsme balvany, kdyby nás šli hledat. A tak jsme klečeli asi dvacet minut, až jsme se nakonec vrátili a zjistili jsme, že chrám je zničený a kameny živlů jsou pryč. A potom jsme šli rychle spát. Dneska ráno jsme uklízeli zbytky chrámu a svíčky si vzali vedoucí na stůl. Odpoledne jsme měli orientační běh po stanovištích, kde jsme plnili úkoly a každé stanoviště bylo v nějaké zemi. A u Martina jsme byli v Německu a Martin furt mluvil německy, takže jsem mu vůbec nerozuměl, a pak jsme se všichni sešli na posledním stanovišti a vydali jsme se zase zpátky.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Vzbudili jsme se a šli jsme hned hrát fotbálek. Po fotbálku jsme se nasnídali a připravovali jsme se na orientační běh. Běželi jsme s mapou a buzolou. Plnili jsme různý úkoly, například odskákat po jedný noze od jednoho klacku k druhýmu a jít jako kachna. Až jsme došli kachnou, tak jsme museli skákat žabáky. Po žabákách jsme dělali vánočku ke klacku. Od klacku jsme museli házet kamínkama do kolečka z lana. Potom jsme šli dál a proplítali se pavučinou. Počítal se nám celou dobu čas. Když jsme se pavučinou propletli, tak jsme museli běžek ke klacíku v zemi. Běželi jsme dál a dál a nakonec jsme ten orienťák překonali.

2023-08-22 - ÚTERÝ 22. srpna, 2. den

CHRÁM




Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?


NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak


NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
Ráno nás vzbudila naprosto šokující písnička Rrrrááááno. No a takže jsme běželi na rozcvičku. Tam jsme se rozcvičili a Tondovi bylo špatně. Pak jsme šli zpátky do tábora do posvátnýho háje, kde byla epická scénka s rabínama. Pak byla snídaně a potom jsme šli na záchod poslouchat Tondův průjem. Poslouchali jsme, jak kálí. Bylo to moc vtipné. Pak bylo rozeznění a zkouška, kde jsme se učili písničky k táboráku. Po zkoušce byl obídek a po obídku byla hra, na které jsme museli postavit z kostiček polystyrenu a párátek co nejvyšší věž, která musela udržet krabičku s párátkama. Sloužila pro očištění kamene, který musel být co nejblíže k bohu, abychom mohli vysvětit chrám. My jsme to prohráli, protože jsme měli o jedno patro míň než Martínek. Po hře jsme vysvětili náš bombastickej chrám, pak byla večeře a potom byl táborák. Při táboráku nás vyrušil epickej řev Alexe, který právě příbíhal, aby nás varoval před Babyloňanama. Tak jsme utekli do MUNy, kde jsme se schovali poblíž nějakého skladu. Tam jsme čekali a já jsem si povídal s Adámkem. Pak Martinovi zapípal telefon a my jsme si všichni mysleli, že to byla SMSka od Lenky, že se máme vrátit. Pak jsme došli před naší základnu a tam jsme se chvilku schovávali, ale pak na nás přišel Alex, že už to není hra, že jsme se měli už dávno vrátit a že o nás měli strach. Pak jsem se jako jedinej z našeho pokoje osprchoval a šel jsem spinkat. Matějda velice moc páchne a to je všechno.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Měli jsme nějakou rozcvičku a Tonda byl vzadu, bylo mu blbě a my jsme to nevěděli. Pak nám rabíni řekli, že budeme stavět chrám a pak tam máme přednést modlitbu, abysme ho vysvětili. Byla strašně dlouhá. Po obědě a poledňáku jsme stavěli věže, měli jsme je mít co nejvyšší a měli něco udržet. Byly tam dva kruhy, v každém byl název věci a k tomu obrázky. Měli jsme jednu věc vzít a někdo další z týmu vzal název té věci a společně jsme to vyměňovali za materiál na stavbu, což byly kostičky a párátka. Na konci jsme měli věž nejmenší. Pak jsme se učili modlitbu, tu jsme pak přednesli v chrámu, dali jsme k sobě živly a vysvětili chrám. Teď bude táborák a to je všechno.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Ráno byla rozcvička a Tondovi /vzhledem k počtu tří Toníků upřesňujeme, že Prchalovi …,pozn. red./ bylo blbě. Po rozcvičce jsme šli za rabínama na posvátné místo, kde se měl stavět chrám. Popálil jsem se o horkou polívku, ale jinak byl oběd v poho. Byl odpolední klid a uběhlo to rychleji, než jsem předpokládal. Hráli jsme hru, u který jsme byli všichni hrozně zpocený, hlavně vedoucí. Po hře jsme měli dobrou svačinu a měli jsme se učit velmi těžkou báseň, kterou nám řekli rabíni. Šli jsme do kláštera, ve kterým jsme měli tu báseň říct, což bylo velmi namáhavý. Nepodařilo se nám zapálit svíčky v klášteře. Vylepšili jsme taky americký bunkr. Začali jsme topit táborák a asi uprostřed toho táboráku nám někdo začal ničit chrám. Ty mrchy potom začali jít po nás a my jsme běželi o život a pak jsme se rozdělili a my jsme běželi, my tým num jsme běželi doprava myslim. Asi po dvaceti minutách jsme se vraceli do tábora a schovávali se před naším táborem. Někoho jsme totiž viděli a přišel Alex a řekl nám, že už to není hra a že už se o nás báli.

DOV – medvěd /Kuba/
Dnes se mi líbila rozcvička. Při rozcvičce jsme hráli samuraje. Pak jsme šli za rabíny. Potom jsme měli zkoušku. K obědu byl výborný vývar a potom bylo maso, rýže a omáčka. Následoval polední klid, četl jsem si. Potom jsme měli odpolední hru, při ní bylo velké vedro. Líbilo se mi, jak jsme stavěli věž. Potom jsme šli s rabíny na místo, kde by měl být chrám. Tam jsme říkali modlitbu. Byl táborák a najednou přiběhli Babylonci a rozbořili nám chrám. Utíkali jsme do lesa, kde jsme se schovávali. Potom jsme se vraceli a v dálce byly vidět blesky. Nakonec to dobře dopadlo.

OREV – krkavec /Adámek/
Tak rozcvička se mi nelíbila vůbec. K snídani jsem měl chleba se šunkou, mňam, mňam. Po obědě jsem ležel v posteli a skoro nic nedělal. Pak jsme hráli zábavnou hru, zdála se mi hodně těžká, ale bavilo mě stavět. Potom jsme se učili těžkou básničku s rabínama. Moc se mi to líbilo. Jednou večer se najednou ozval křik a běželi jsme rychle do lesa. Pak jsme se rozdělili a nakonec jsme se schovali. Po nějaké chvíli jsme se vrátili zpátky.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Již včera v noci mi bylo blbě, avšak když jsem se ráno probudil, tak jsem šel za Věrkou, tak jsem od ní dostal medikace. Eeeh a poté jsem šel na rozcvičku, ale pouze jsem chodil. Na úvodní scénce nám rabíni řekli že dnes se budeme muset naučit modlitbu, která je zbytečně dlouhá. Poté jsem šel na snídani a dal jsem si málo jídla, které jsem po sléze vyHEUUUU nebo jinými slovy - vyzvracel. Poté jsem skoro celý zbytek dne pouze ležel v posteli a jedl jsem pouze rohlíky. Až odpoledne, spíš večer šel na svěcení chrámu, kde jsme museli odříkávat modlitbu, kterou jsme se učili. A teď píšu deník. Nashledanou. (ukloní se)

CHASIDA – čáp /Víťa/
Tak, eh, když jsme přišli z rozcvičky, tak jsme šli do, jak že se to tam jmenuje? Háj, hájek? No prostě tam jak vždycky chodíme. ("Je to chrám") Cože? to zní divně "šli jsme do chrámu". Tam nám naši patroni řekli že se musíme naučit modlitbu, kterou budeme používat při svěcení posvátného místa nebo tak nějak to říkali. Pak jsme šli na snídani, byl chleba se šunkouuu, he. Pak byla zkouška, totiž rozezpívání atd atd. Potom byl oběd, při kterém byla dražba (oblečení) a o poledňáku jsme psali básně, vlastně celej náš pokoj kromě Vincenta. No a pak byla odpolední hra (Víťa mi točí s nabíječkou a tak říkám "nech mi to") "hrmmmECMBDMMMŽKŽKKDUMDUDUMDUDUMMM!" Jo ta hra spočívala v tom, že jsme běhali ke kruhům, kde byly papírky s názvama různejch věcí a v tom druhym kruhu byly ty věci. Ale každej mohl mít v ruce jenom jeden papírek, takže jsme museli spolupracovat. Když jsme donesli takovejhle pár Martinovi, ten nám za to dal nějakej počet polystyrénovejch kostiček a nějakej počet párátek. Počty těch věcí byly napsaný na takový tabuli, což byl vlastně ceník. A ty kostičky a párátka jsme vlastně potom používali na stavbu věží do nebes. Na tu věž jsme potom měli položit ty koule co jsme dostali od patronů a museli nám tam držet a nespadnout. No a když jsme to udělali, šli jsme se učit tu modlitbu. Když jsme se jí naučili, řekli jsme jí ve svatyni, kde jsme dali ty kameny vedle sebe a to byl konec. Konec...*hvízd* Ahoj hihi!

YATUSH – komár /Eli/
Ráno jsem se probudil a šel jsem na rozcvičku. Cvičili jsme a potom jsme běželi zpět. Potom přišli rabíni a naučili nás modlitbu. Celý den jsme to nacvičovali. Potom byla snídaně. Rozezpívali jsme se tím, že jsme si lehli na záda a pocítili vnitřní klid. Celou dobu kolem našeho ucha bzučel traktor. Potom jsem připravoval zkušebnu a nosil jsem z boudy židle. Konečně bylo všechno připraveno a mohli jsme jít zpívat. Lenka nás prozatím naučila jenom Večerku a jinak jenom furt povídala. Potom si nás převzala Terezka, hmm a jak bych to nazval, cvičila s námi tance. Potom byla svačina a pak byl oběd. Po obědě byl strašně nudný polední klid, kdy jsme nemohli dělat vůbec nic. A Lenka k tomu dodala, že Židé mají čistá a nečistá zvířata a my máme klid a neklid. Potom byl "skoroklid" a konečně se mohlo vyjít z pokoje. Otázka (hádanka) dne byla, kdy byl založen stát Izrael. Hodně lidí šlo hledat nápovědu do knihovny. Potom se nám představil obchodník Martin, který měl velice nevýhodné ceny. Chtěl abychom běhali a sbírali různé názvy a obrázky židovských náboženských předmětů a on nám za to dával kostky a párátka. Měli jsme z toho sestavit věže, které by měli udržet kameny živlů, které měly na sobě písmenka He, Gimel, Nun a co tam bylo ještě, už si vzpomínám, Šin. Přišli rabíni a vyzkoušeli to. Nakonec to fungovalo a mohlo se jít na obřad. Zapalovali se svíce a my jsme předříkávali modlitbu Shema Jisrael. Byla večeře a potom bylo rozdávání mobilů. Pak byl táborák. Zpívalo se a najednou uslyšíme strašlivý křik a vidíme že na nás někdo letí. Měl na sobě čelovku s červeným světlem a okamžitě byl vyhlášen poplach kvůli tomu, že nás napadli Babyloňani a kvůli tomu že nám zničili chrám a kameny živlů. Museli jsme běžet do lesa a ukrýt se. Babyloňani byli v tom svém brnění pomalí jako šneci. Hodně jsem se bál. Tajně jsme se vydali zpátky na MUNU, kde na schodech čekala Lenka, která nám oznámila že bude druhá večeře. Uviděli jsme světlo baterky a ukázalo se, že to byl Alex, který asi říkal, že asi byl u čističky odpadních vod. Podle mě se zdálo, že Babyloňan byl spíš Alex, ale spíš mám velice bujnou fantazii. ("Vždyť byly slyšet ženské hlasy ne?") No, spíš mi přišlo, že to byl Alex, ale Lenka to být nemohla, protože Lenka by nedokázala běžet tak rychle, přeci jenom je při těle. ("Cožee???") No, je to tak. Každopádně jsme si dali chleba s marmeládou a rychle jsme šli do postele, protože jsem byl opravdu unavený.

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Budíček byl dobrej, protože já se vždycky probudím mnohem dřív než budík. Tohle tam nepiš, počkej. Ve hře jsme sbírali různé papírky a dali nám za to párátka a kostičky a z těch jsme postavili chrám. Tahle hra mě nejvíc bavila, byla dobrá. Potom jsme šli do chrámu, kde jsme zapálili svíčky. Já vím, přepadli nás Babyloňani a my jsme museli utýct a my jsme se schovali a můj tým šel k takovejm balíkům, bílejm, kde jsme se schovali před Babyloňanama. A Pak už jsme šli zpátky do tábora. A po cestě jsme viděli na poli blesky. A bál ses? Trošku. A stálo to za to? ANO!


HE

CAV – žába /Matějda Dr
V klidu a míru jsem si spinkal ve své postýlce. Prrd. Když tu najednou se ozvala nějaká strašná rána. Znělo to jak výstřel z pistole. Před očima mi uběhl celý život. Vyletěl jsem do vzduchu jak Elonova raketa, ale zjistil jsem, že to byl jen Tonda, kterej smrká. Nechápu, jak dokázal tak strašně nahlas smrkat. No a celý ráno Tonda říkal, že mu je děsně blbě a že má strašné bolesti břicha. Mezitím jsem šel na záchod a Tonda šel se mnou. Já jsem tam v klidu čůral, on mezitím kálel (o další fekalní zážitky Matěje Dryáka vás bohužel vzhledem k jejich konkrténosti musíme ochudit - pozn. redaktora). A potom už byla rozcvička a ta nebyla nic moc. Pak jsme dorazili k tý základně a šli jsme do posvátného hájku a tam byli zase ti chlapíci. A ti nám řekli, že abysme mohli vyrobit kámen mudrců, musíme vysvětit náš chrám. Pak jsme šli na snídani. Tam jsem si dal tři chleby se šunkou. A řek jsem nejvíc trapnej vtip, kterej jsem mohl říct. Šli dva a prostřední upad. Ne to teda ne, že lepší mít ramu na hlavě, než máslo na hlavě. Pak byl polední klid. Polední klid nebyl. Bylo jenom čekání, byl kapitánský kruh. Byl kapitánský kruh. NEE. Proč to píšeš znova, Alexi já tě mám moc rád. Pak byl kapitánský kruh. DObře. Po kapistánském kruhu jsme šli, pak bylo rozeznění. Pak byla zkouška. Po zkoušce jsme se učili nějaký trsání. Pak byl oběd. A v obědovym klidu aaaaa prrd jsme hrálii bang a byli jsme strašný Mama I’m a criminal. Pak byla velká hra, při který jsme museli postavit věž na kterou jsme museli dát náš živel eee prdy. Ne smrad. AHH. My jsme měli druhou nejvyšší věž. Takže v morku mých kostí cítím, že bysme mohli být druzí. Pak jsme šli, pak za náma zas přišli ti cápci a řekli, že se musíme naučit nazpaměť strašně dlouhou modlitbu. Tak jsme se jí učili a ve finále ji stejně všichni uměli, takže to bylo super. A vedoucí mezitím, co jsme hráli hru, postavili v posvátném hájku fakt hodně pěknej chrám. Tak jsme tam dali ty, pak jsme vlezli do toho chrámu, dali jsme ty naše živly, do takovejch podsad, nebo já nevim jak se tomu říká a museli jsme předříkat, tu skvělou modlitbu. Odpornou hnusnou. A pak, pak jsme šli dovnitř a teď tady píšu deníček. Co ten slovník, mládenče.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
Nejvíc se mi líbila dneska ta hra s těma kostičkama. Běhali jsme tam pro názvy židovskejch věcí a pro obrázky židovskej symbolů. A když jsme sesbírali dvojici, tak jsme to dali Martinovi a podle tabulky se určilo, co všechno nám dal. A to je asi všechno. A ještě se mi líbiloo… Byla dobrá snídaně. A taky se mi líbilo, že jsme měli okurkovej salát. Ještě jsme měli melouna k svačině.

JANŠUF – sýček/Eda/
Tak dneska mě Vincík probudil, Edo, jako v noci, že jsem na jeho posteli a tak jsem se vzbudil a šel jsem na svojí stranu. No a pak bylo ráno.. To jsem chvilku si povídal s Vincíkem, který mě dost štval, že dělal takový zvuky. A pak jsme se všichni probudili, oblíkli, hráli jsme tam prší a pak nám řekli, že zbývá ještě deset minut. A tak jsme se rychle umlčeli. No pak nás vzbudila písnička. Tak jsme se rychle obuli a šli jsme ven se kouknout. A pak byla rozcvička, po tý jsme šli za rabíny. A ty nám řekli takovou modlitbu, kterou jsme pak později potřebovali, a pak jsme šli na snídani. A mně se nejvíc líbila dnešní hra. A to byla taková hra, že on tam byl kruh a tam byly papírky a v druhým kruhu byly názvy obrázků. A cílem bylo přinést ty obrázky a názvy do obchodu Martinovi, kterej nám za to dal polystiren a špejle. A cíl byl postavit co nejvyšší věž, aby udržela rovnováhu. Včera se mi ještě nejvíc líbilo to, že včera jsme normálně měli táborák, my jsme zpívali a najednou nám někdo zničil náš posvátnej chrám a Alex vyběh a řval utíkejte, jsou tady, pryč, pryč… No a my jsme se extrémně polekali a tak jsme běželi s vedoucíma do lesa a strašili nás. Když jsme doběhli na silnici u lesa, tak jsme se seřadili do týmů a běželi jsme a my jsme se rozdělili, bohužel s Čendou a Tobiasem. Tak jsme zabloudili. Pak jsme nešli naštěstí cestou zpátky, pak jsme se vrátili a zjistili jsme, že to byla jenom hra. A to se mi z dneška nejvíc líbilo a to je asi konec

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
Ráno jsme měli snídani. K snídani byl chleba se šunkou, pak jsme šli ven a tam byli rabíni, kteří nám řekli, o co se máme dneska pokusit. No a řekli nám, že se máme naučit modlitbu a měli jsme se naučit do odpoledne, celou a byla strašně dlouhá. Dneska jsme měli vyrobit chrám. K obědu byla rejže s masem. Odpoledne jsme měli hru, že jsme měli běhat pro papírky a pro slova a měli jsme je dávat obchodníkovi, kterej nám za to dával kostičky, nebo špejličky a z nich jsme měli postavit věž, co nejvyšší. To jsme měli postavit co nejvyšší a nahoře měla stát koule našeho symbolu. Strašně jsem se u toho upotil. A potom jsme šli dovnitř a hráli s Vincentem fotbálek. A to je asi všechno.


ŠIN

LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Ráno byla rozcvička, po které jsme šli do posvátného háje, kde nám bylo řečeno, že rabíni neměli nabité své elementární orby, které musíme nabít tím, že je vyzvedneme k nebi. Takže při hře jsme stavěli sloupy, v čemž jsme byli třetí. Taky jsme se museli naučit modlitbu k vysvěcení chrámu.

TOLA´AT – červ Alfréd
Dnes jsme hráli bang, když jsme neměli mluvit o poledním klidu. Stavěli jsme věže z polystyrénových kostek a vytvořili jsme chrám. A předtím jsme se učili modlitbu a skoro celou jsem ji po chvilce zapomněl.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Ráno jsme se dozvěděli, že musíme postavit chrám a naučit se modlitbu, kterou pak použijeme na vysvěcení toho chrámu. Odpoledne jsme hráli hru, ve které jsme stavěli ten chrám. Pomocí kartiček jsme získali materiál na věž do nebe, kterou tam pak dostaneme naše živly, které pak očistíme modlitbou, a pak jsme ty živly dali do toho chrámu. A pak jsme se tam pomodlili. Při tý hře jsme si pomáhali týmy mezi sebou, že někdo odlákal hlídače a ostatní si vzali co potřebovali. Potom jsme tu věž přestavovali, protože by spadla.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Vzbudili nás na rozcvičku, po který jsme byli strašně unavený. Potom jsme se pořádně protáhli. Třeba jsme se protahovali různýma způsobama. Hráli jsme velkou hru. Běhali jsme pro papírky, které nám řekl kapitán našeho družstva a za ty papírky jsme si mohli kupovat součástky k věži kterou jsme stavěli. A teďka se připravíme na táborák.

2023-08-21 - PONDĚLÍ 21. srpna, 1. den

PŘÍJEZD
Letní tábor Bruncvíku je vždy nádherné zastavení času, uprostřed lesů, v jiné realitě, několik dnů plných her, i povinností. Někdy drsné budíčky (podle výběru hudby :-), rozcvičky, rozeznění, zkoušky na trávě pod starými stromy, odpolední hry, nad kterými vedoucí dumají celé léto nad každým detailem a hoši je pak ocení slovy – dneska byla hra …, ale nejkrásnější chvílí jsou večerní táboráky, vedoucí u kytar a rozdovádění hoši z plnahrdla pějící celým tělem … Tábor je zkrátka pobyt na jiné planetě... bez elektronického světa, čas objevování nových kamarádů a utužujících se přátelství … A tak je tomu i letos.. V pondělí ráno hoši nemohli dospat a na nádraží ještě před srazem (7.30) byla velmi početná skupinka. Kdyby cesta proběhla zcela hladce, nebylo by nač vzpomínat, a tak nám přání (zažít dobrodružství) bylo shůry splněno. Nicméně jsme nakonec šťastně dorazili a na nádraží už čekal Gema, který vezl další proviant (auto ze zkušebny s laskavým panem Prchalem jelo už den napřed). V táboře nás přivítala Danka a její božské koláče, rozkvetlá louka a nádherný klid. Byli jsme zase po roce „doma“.
Lenka

Příjezdový den aneb strastiplná cesta z Prahy do Mikulovic aneb jak to všechno vlastně začalo! Nejprve byl čas odjezdu zdržen z důvodu zásahu policie, aby nás po přestupu v Zábřehu čekal zástup nevrlých jednotlivců sedících na našich místenkách, bránících vlastní místo zuby nehty (prý jsme měli jet už z Brna...). Naštěstí Bruncvíci rozpustili výbušnou až třaskavou náladu svou láskou, tedy zpěvem nových táborových písní a halasem všemožného vyprávění, takže následující přestup proběhl bez dalších karambolů. Po příjezdu nás čekalo pár seznamovacích her, také vedoucí se pustili do práce s velkou chutí a elánem. Čtyři rabíni - Nun - Gimel - He a Šin pak klukům v uchvacující scénce vyjevili, že letos půjde o tábor židovský. U táboráku jsme rozdali zbrusu nové zpěvníky, rozšířené o nové táborové písně. A splnili jsme tak většinu přání, která hoši celé jaro připisovali ve zkušebně na seznam. Kytarová baterie, letos již v počtu pěti a posílená harmonikou, nás krásně vedla a hoši pěli jak o život. Pak hurá do hajan a spát. První den je za námi.
Alex


Táborová anketa: Co se ti za celý den nejvíce líbilo?

NES GADOL HAJA ŠAM - stal se tam velký zázrak

NUN

AKAVISH – pavouk /Matěj Š/
V pondělí jsme jeli vlakem, kde byly moc nepříjemný lidi. Pak jsme vystoupili v Jeseníku a jeli jsme vlakem do Mikulovic, kde jsme si dali každoroční cestu do MUNy pěšky. Pak jsme hráli KUBB a pak jsme se šli zabydlet. Pak byla naprosto epická scénka s rabínama, který nám řekli, že zkazili kámen mudrců a že ho musíme udělat my s jejich pomocí. Taky nám řekli, s kým jsme v týmu. No a potom byl táborák, kde jsme zjistili naše židovská jména a dostali jsme nový zpěvníky. Já se jmenuju Akavish, to znamená pavouk.

ATALEF – netopýr /Bořík/
Tak při cestě se celkem nic nedělo, jenom jsme měli šíleně přecpaný kupé, sedm nás z Bruncvíku a dvě ňáký paní. V Mikulovicích byla taková scénka, byli tam 4 rabíni a každý ovládal jeden živel. Pokusili se stvořit kámen mudrců a teď ho máme vytvořit my. Vybalili jsme si a hráli jsme fotbal. Při táboráku jsme si vybírali přezdívky a byla to nečistá židovská zvířata. Já jsem dostal netopýra. Jo a máme nový zpěvníky. To je konec.

DUCHIFAT – dudek /Eliáš/
Takže v pátek jsme jeli vlakem a v tom vlaku nějak měla případ policie, jakože tam byla policie, ale žádnou policii jsem neviděl. A už si někdo hned první den zapomněl čepici. Ve vlaku jsme zpívali. Večer byl táborák a zpívali jsme z nového táborového zpěvníku. A to je asi vše.

DOV – medvěd /Kuba/
Včera jsme jeli vlakem do Jeseníku. Po cestě bylo velké vedro. Přestupovali jsme ještě do dvou jiných vlaků. Po cestě jsme zpívali písníčky. Také jsme hráli hry. Hry se mi moc líbily. Házeli jsme si míčkem a šiškou a přitom jsme si říkali jména na koho házíme. Pak se mi moc líbil táborák, měli jsme nové zpěvníky.

OREV – krkavec /Adámek/
Včera jsem se rozloučil s tátou a mámou, jeli jsme vlakem. Hráli jsme poznávací hry. Nejvíc se mi líbil táborák. Líbí se mi na pokoji, už ani nevím s kým jsem.


GIMEL

ACHBAR – myš /Tonda Pr/
Konečně jsme nastoupili do vlaku. V prvním vlaku jsem víceméně spal a když jsme dorazili do Zábřehu, tak tam byli arogantní lidi na našich místenkách. Lenka použila svoje schopnosti a vyloučila je z míst, hehehe. Tam jsme byli hodinu a půl. Po cestě jsme si zpívali písničky z nové verze zpěvníku, jako třeba Bouráák značky Dodge. Pak jsme přestupovali do malého vlaku, kterým jsme už jeli až do Mikulovic. A v Mikulovicích jsme šli do bývalého muničního skladu Muna. Tam, ee, zde máme náš tábor. Mezitím jsme si zahráli ňáké náhodné hry, jako hutututututuvrmmmmmvrrrrrrrrr (zvuk jedoucího auta, pozn.red.). Poté jsme byli rozděleni do pokojů. (Tonda přemýšlí a zvedá na mě obočí, pozn.red.) Já jsem na pokoji s Matějem Šťastným a Matějem Dryákem a s Martínkem a prostě tam napiš Matějda, Mastnej, Martin a Alfréd. A večer byla úvodní scénka do příběhu tábora. Kde si někteří, kteří to nevěděli z facebooku uvědomili, že téma tábora, jsou ŽIDI !

CHASIDA – čáp /Víťa/
Tak, eeeh, nastoupili jsme do vlaku. Všichni říkali ,že nebudou kupéčka, ale byla, takže jsme se celou cestu smáli. Protože Mastnej měl strašnou smůlu, protože si vytáhl svačinu a Matěj do něj vrazil a omeleta byla namazanou stranou na zemi. Takže už se nedala jíst. Ale to bylo fakt strašně vtipný. A Tonda nám vyprávěl jak ho naháněla policie. Potom jsme sklopili sedačky jako na ležení, takže jsme se tam po zbytek cesty váleli a povídali si. No a potom jsme přestoupili do druhýho vlaku, jo a to byl ten vlak, kde byli ti lidi na našich místenkách ne? No tak když jsme tam přišli, "tak tam bylo strašná zácpa", ale nakonec jsme se do našeho kupéčka dostali. Tam se nic nedělo, tam jsem doslova jen seděl a jel. A pak když jsme nastoupili do třetího vlaku asi úplně to stejný a jeli jsme do Mikulovic. A když jsme dorazili do Mikulovic, tak jsme si naložili baťohy a šli jsme na tábor. Pak jsme šli hrát hru s balónkama, kde jsme museli jakkoli držet tělama, ne rukama ve dvojici balónek. Pak jsme si dali večeři, šli jsme na táborák a zjistili jsme, že máme nový zpěvníky. Ajo, noo aaaa včerejšek byl nudneeeeej. ("A co ta scénka?"Lucián) No já si ji nepamatuju... No pamatuju ale to tam bude všude v těch denících prostě všude! No tak tam klidně napiš: byla ještě scénka s rabínama, ale jelikož budou všichni psát to stejný, tak vás toho ušetřim. Aaaaaa David nám četl chlapce v pruhovaném pyžamu.

YATUSH – komár /Eli/
Na Hlavním nádraží jsem se seznámil s Honzou. Ve vlaku jsme hráli Prší. Cesta nám rychla ubíhala a v Pardubicích nastoupil Eliáš. Potom už nám bylo v kupé veselo a než jsme se nadáli tak jsme přestupovali. Hráli jsme hru na jména a mně skoro vždycky míček upadl. Přestupovali jsme do vlaku který měl málo vagónů. Lenka se hádala s průvodčím. Bylo krásně a stál jsem u okna. Potom jsme přestoupili na motoráček a cesta trvala (celkem) čtyři hodiny. Potom už jsme byli v Mikulovicích a šli jsme do MUNY. Připravili nám občerstvení v altánku, což byly koláče a pití. Potom nás rozdělili do pokojů. Já jsem na pokoji s Honzou, Adámkem a Kubou. Brzy byla večeře a táborák. U táboráku se zpívalo a bylo veselo. Já bych málem zapomněl! Takže, ještě předtím jsme se seznámil s rabíny, kteří se pokoušeli vytvořit kámen mudrců, aby jim vyjevil kdy do země vtrhnou Babyloňané. Jenže se jim to nepovedlo a my jsme jim museli pomoct. A potom byl ten táborák a večerka!

CHAZIR – kanec/ Honzík/
Líbila se mi cesta ve vlaku. Mám tu hodně nových kamarádů. Líbil se mi první táborák. Líbila se mi taky scénka a líbil se mi náš pokoj. Spím s Elim, Kubou a Adámkem.


HE

CAV – žába /Matějda Dr
První den. Přijeli jsme na nádraží. Tam jsme se potkali se všema týpkama. A vyjeli jsme vlakem, v kupéčku jsme si dobře povídali. Rozložili jsme si sedačky a dělali jsme tam brutální bordel (majonéza na zdi a podobně). Pak jsme několikrát přestupovali a pak jsme dojeli do Mikulovic. Tam jsme v táboře chvilku hráli Kubb a potom jsem se připojil k ostatním, kteří hráli fotbal a totálně jsem to tam zabil. Mega jsem to tam prosóloval (nadšeně kroutí hlavou) a pak jsem spadnul na zem schválně a začal jsem hrozně simulovat, protože jsme se předtím domluvili s Mastným, že to uděláme. Pak jsme si šli rozdělat pokoje a já jsem s nejvíc top lidma. Jsem na pokoji s Lenkou, Gemou, Alexem (nic z toho není pravda, pozn. redaktora). Ne to vymaž. Ne ne ne (vzdychá.) Prostě napiš, že tam spím s Mastným, Martinem H., Tondou a Alfrédem. Oukej dobře. Pak jsme šli myslím na večeři. Bylo nejdřív večeře, nebo jak přišli ty týpci? (večeře, pozn. redaktora). No takže byla první večeře a pak přišli týpci s kloboukama a řekli, že jsou to rabíni a že musí vyrobit kámen mudrců (akorát už jsem zapomněl na co ten kámen mudrců potřebujou). Děkuju. A že to vyrobí ze čtyř živlů, oheň, voda, vzduch a země. Počkej smaž to,  napiš tam, ze čtyř živlů; smrad, sliz, bahno a vedro. Jupí. Já jsem pánem smradu. Strašně totiž smrdím. A v mým týmu je malej Tonda Kos., Eda a Vinci. Pak už byl táborák a tam to bylo super, protože se zrekonstruoval zpěvník. Přibyly tam nový skvělý písničky. Například, nebo např., Rok devětačtyřicet, nebo Pancéřová dodžka, čili Bourák značky dodge. No to je asi tak už všechno, pak jsme šli spát a Lucián nám čet ňáký ženský. Ještě napiš čau kámo. Ne aaaah. Ničíš mě.

CHAGAV – kobylka /Vinci Pej/
• Nejvíc se mi líbilo, že Eliáš rozdával bonbóny. Ještě se mi líbili hory, takže výhled. Taky se mi líbilo čtení pohádky. A dál nevím.

JANŠUF – sýček/Eda/
• Nejvíc se mi líbilo na cestě vlakem, že jsem si tam četl Huberta a Huga komiks ve vlaku. Když jsme vystoupili z vlaku a začali si povídat o ruznejch věcech. Když jsme přestoupili semka na tábor a když jsem si tam vybalil věci a to, byl jsem na pokoji s Tondou Kor. s Vincentem Francem a Eliášem. Tam jsme se rozhodovali, kdo bude spát na jaký posteli a já jsem byl vedle France a Korontály a Eliáš byl vedle na palandě. Pak jsme hráli fočus, rybičky rybičky a to, takový to jak tam musíš zadržet nádech, hututu. A pak jsme měli večeřl a pak jsme šli na první táborák a tam mi dali přezdívku Sýček. A to je asi vše. A pak jsme šli spát.

ŠAFAN – králík /Toník Kos/
• Včera jsme si vybalili. Pak jsme šli ven a tam jsme hráli fotbal. Pak jsme hráli to na vojáky s klukama a pak jsme šli před budovu a tam byli čtyři rabíni a ty se pokoušeli vyrobit kámen mudrců a nepovedlo se jim to a místo toho vyčarovali jen šutr. A pak nám teda řekli, jestli se nemůžeme pokusit vyrobit kámen mudrců. A my jsme řekli, že ano. Pak jsme šli na večeři. K večeři byla sekaná, byla super. Pak jsme se rozdělili do týmu. Byli týmy vítr, země, voda a oheň. Já jsem byl v týmu vítr, s Matějdou, Vincem a Edou. Pak jsme si na pokoji vybalili. Byla to dobrý se tam vybalit. Sotva jsem to narval do skříňky a když jsme šli večer spát, tak Lenka četla pohádku o jedný holčičce, která je Žid. Téma tábora je judaismus.


ŠIN

LETA´A – hlemýžď /Martin Hl./
Včera jsem vstával v 6:15 a jeli jsme vlakem jako vždycky. Z Prahy jsme dojeli do Zábřehu a tam jsme nastoupili na jiný vlak. V druhém vlaku jsme potkali tu nejhorší věc, která se dá potkat: naštvané důchodce. Dojeli jsme do Jeseníku, z Jeseníka do Mikulovic a došli jsme do tábora. V táboře byla úvodní scénka, ve které se rabíni pokoušeli vytvořit kámen mudrců, což se jim moc nepovedlo. Potom byla večeře a táborák. A to je konec.

TOLA´AT – červ Alfréd
Jezdili jsme třema vlakama, a potom jsme šli do skautský základny. Přivítali jsme kuchařky Danku a dostali jsme koláčky. Seznámili jsme se s rabíny a šli jsme k ohni, kde jsme dostali přezdívky. Moje je červ.

RACHAM – mrchožrout /Toník Kor
Přijeli jsme a dozvěděli se, o čem bude letošní tábor, takže se nic moc nedělo. Je o kameni mudeců a o tom, že se ho snažíme vyrobit pomocí čtyř živlů. K tomu musíme mít židovský chrám. A proto se musíme stát židy. A první táborák jsem si užil.

KOACH – ještěrka /Vincent Fr/
Přijeli jsme a rovnou jsme se rozdělili do pokojů. Potom jsme hráli fotbal. Po fotbale jsme měli táborák a dostali jsme nové zpěvníky a přezdívky.